1920 bikéédóó shimá dóó shizhéʼé éí Jiihóvah yaa íhoołʼą́ą́ʼ. Éí tʼahdoo iiyeh yę́ędą́ą́ʼ. Shí éí 1939go shiʼdizhchı̨́. Ánístsʼísígo Englanddi danihighan yę́ędą́ą́ʼ shimá dóó shizhéʼé bił áłah náʼádleehgóó naasháá ńtʼééʼ. Íídą́ą́ʼ Theocratic Ministry School atah bidiiyá. Talk tsʼídá áłtsé íishłaaígíí bénáshniih, ánístsʼígíí biniinaa tsitsʼaaʼ bikááʼ dah sézı̨́įgo tʼéiyá ooshʼı̨́. Hastą́ą́ shinááhaigo tʼáá íiyisí shitah hoditłidgo ákweʼé áłah silı̨́ʼígíí binááł talk íishłaa.

Hootahgóó baa nahodeshnihígíí éí shizhéʼé naaltsoos bikááʼ shá áyiilaa. Íídą́ą́ʼ tseebíí shinááhaigo hooghan léiʼgóó tʼáá sáhí niséyá ákweʼé hastiin léiʼ naaltsoos yę́ę baa nítą́ągo yiyííłtaʼ. Éí bikéédóó “Let God Be True”! wolyéhígíí naaltsoos yíniizı̨́įʼgo baa níʼą́. Éí yéigo baa shił hóózhǫǫdgo shizhéʼé bichʼįʼ nishwod. Áko atah nahaneʼgóó dóó áłah náʼádleehígíí binahjįʼ shił hózhǫ́ǫgo Jiihóvah éí tʼáá áłahájįʼ bá naashʼaʼ doo niizı̨́ı̨́ʼ.

Shizhéʼé éí Bee Haʼídéesʼı̨́įʼii shichʼįʼ ánálʼįįh doogo shá áyiilaa. Éí binahjįʼ Diyin Bizaadígíí ayóo shił nilı̨́ silı̨́ı̨́ʼ. Díí naaltsoos shaa nináhájeehgo tʼáá ákǫ́ǫ́ tsı̨́įłgo néíníshtah ńtʼééʼ. Éí binahjįʼ Jiihóvah yéigo baʼííníshłı̨́įgo áshiilaa. Áádóó tʼahádóó sheʼiinaʼ baa ádinishtʼą́.

1950go shizhéʼé dóó shimá dóó shí éí Theocracy’s Increase Assembly biniyé New Yorkdi áłah siidlı̨́ı̨́ʼ. Thursday, August 3go éí bijı̨́ íiyisí baa ahoʼniineʼígíí éí “Missionary Day” wolyéé ńtʼééʼ. Éí bijı̨́ Brother Carey Barber tʼahádóó Governing Body atah silı̨́ʼígíí éí baptism talk áyiilaa. Baptize ádabiʼdilnééhígíí éí naakigo nidabídéékid, áko shí ałdóʼ  atah ákweʼé sézı̨́įgo “Aooʼ!” dííniid. Íídą́ą́ʼ éí łaʼtsʼáadah shinááhaigo éí díí yéigo ílı̨́įgo ásdzaaígíí baa ákoniizı̨́ı̨́ʼ. Ákótʼée ndi, doo naʼashkǫ́ǫ́ʼ bééhonisin daígíí biniinaa tó béésésdzííd. Ndi shizhéʼé bitsilí tó dah siyínígíí yichʼįʼ shił níʼáazhgo doo ádííníłí da shidííniidgo shaa áhoosyąąd. Shikeeʼ ndi tʼáadoo niʼjįʼ nidinisʼeezgóó brother łaʼ baptize áshiilaa, łaʼ éiyá hááshííłtı̨́. Éí bijı̨́ı̨́dóó wóshdę́ę́ʼ Jiihóvah éí yishááłgóó shaa áhályą́.

Ałtso ííłtaʼ bikéédóó éí pioneer deeshłeeł niizı̨́ı̨́ʼ. Ndi bá daʼóltaʼígíí éí wódahgo óltaʼígíí yídííłta daaníigo yee shichʼįʼ hadaasdzííʼ. Azhą́ shı̨́ı̨́ doo íinisin da ndi, university deiłnínígi łaʼ ííłtaʼ. Ákondi tʼáá áłah, ííníshtaʼ dóó tʼáá aaníinii ádeeshłíiłgi doo bíneeshʼą́ą da lágo baa ákoniizı̨́ı̨́ʼ. Éí biniinaa tʼóó bitsʼá deeshááł niizı̨́ı̨́ʼ. Jiihóvah bichʼįʼ sodeeszingo báʼóltaʼí danilínígíí naaltsoos bichʼįʼ íishłaago kodóó éí doo ííníshtaʼ da doo bidííniid. Áko łaʼ nááhai bikéédóó dah diiyá. Tʼáá ałtsojįʼ Jiihóvah baʼííníshłı̨́įgo tʼáá ákǫ́ǫ́ pioneer silı̨́ı̨́ʼ.

July 1957go Bétheldę́ę́ʼ town of Wellingboroughgi nahólneʼ doo shiʼdooʼniid. London Bétheldóó éí tʼáá háida brother atah bił nahashneʼ dooleełígíí łaʼ bee shił dahodoołnih bidííniid. Éí Brother Bert Vaisey yichʼįʼ adashisʼaʼgo ląʼígóó yee shíhoołʼą́ą́ʼ. Nahaneʼgi ayóo yíneedlı̨́ áádóó schedule álʼı̨́įgi yee shíká eelwod. Ákweʼé áłah nídaadleehígíí éí hastą́ągo sisters tʼáá náás daazlı̨́ʼígíí, Brother Vaisey dóó shí. Áłah néidleeh biniyé hashtʼeʼ ánídaʼiilʼįįhígíí binahjįʼ yéigo Jiihóvah baʼííníshłí dóó sheʼoodląʼígíí ííshjání áshʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ.

Military service deełnínígíí doo atah níyáhígíí biniinaa tʼóó nígháníjįʼ awáalyagóó niséyá. Éí bikéédóó sister special pioneer nilı̨́ı̨́ léiʼ Barbara wolyéego bééhosésįįd. Éí 1959go asiigeh, áádóó tʼáá naanish nihaa deetʼą́ą́góó diitʼash diiʼniid. Áłtséhígíí éí Lancashire county, éí northwest Englanddi ńtʼééʼ. Áádóó January 1961go Kingdom Ministry School tʼááłáʼí nídeezidjįʼ ákǫ́ǫ́ díínááł shiʼdooʼniid. Éí London Bétheldi. Éí ííłtso bikéédóó traveling work ádíílííł shiʼdooʼniid. Naaki damóo azlı̨́įʼjįʼ circuit overseer léiʼ city of Birminghamdóó naagháago nashineeztą́ą́ʼ, Barbara ałdóʼ tʼáá bił. Éí bikéédóó counties of Lancashire dóó Cheshiregóó anáánihiʼdoolʼaʼ.

August 1962go chʼaa neitʼaash ńtʼééʼ branch officedóó nihichʼįʼ éʼélyaa, éí Gilead School applications biiʼ lá. Hazhóʼó baa sodiilzin bikéédóó Barbara dóó shí, tsı̨́įłgo application hadiilyaa. Áádóó branch officegóó ánéilyaa, ashdlaʼ nídeezid bikéédóó Brooklyn, New Yorkgóó niitʼáázh. Áadi éí 38th class of Gilead neeznáá nídeezid bíighahgo Diyin Bizaad bíhooʼaah biniyé niitʼáázh.

Gileaddi éí Diyin Bizaad áádóó biorganization dóó brothers dóó sisters nihookááʼ  tʼáá náhwiistʼą́ą́ ńtʼééʼ baa ídahwiilʼą́ą́ʼ. Shí éí 24 shinááhaigo, Barbara éí 23 binááhai. Bił daʼííníiltaʼígíí ląʼígóó bitsʼą́ą́dóó íhwiilʼą́ą́ʼ. Béthelgi éí Brother Fred Rusk łaʼ naʼnitiní nilı̨́įgo baa shił hózhǫ́ǫgo Béthelgi bił nináshnish ńtʼééʼ. Łaʼ yéigo ílı̨́įgo bitsʼą́ą́dóó íhoołʼą́ą́ʼ, éí háida díí átʼéego álʼı̨́ bínaníłtingo tʼáá áko Diyin Bizaad biiʼdóó bee naʼnítin doo shidííniid. Brothers Nathan Knorr, Frederick Franz, dóó Karl Klein éí daʼííníiltaʼgo lectures deiłnínígíí nihił ánídayiiłʼįįh ńtʼééʼ. Brother A. H. Macmillan wolyéhígíí éí yéigo aʼohgo áʼdólzinígíí ałdóʼ binahjįʼ ídahwiilʼą́ą́ʼ. Éí 1914dóó 1919jįʼ nihibrothers yéigo bichʼįʼ nidahwiisʼnááʼígíí Jiihóvah bíká eelwodgi yee nanihineeztą́ą́ʼ.

Kʼadę́ę ałtso ííníiltaʼgo Brother Knorr éí Barbara dóó shí Burundi Africadi nihinaanish ádoohłííł nihidííniid. Béthel librarydi tsı̨́įłgo niitʼáazhgo naaltsoos Yearbook éí Burundidi díkwíí lá ákweʼé nidahalneʼ lá niidzingo néelʼı̨́ı̨́ʼ. Ńtʼééʼ ákweʼé nidahalneʼígíí ádin. Nihił bééhoozingo éí ákweʼé nahaneʼ dooígíí tʼahdoo álnéeh da. Africa éí doo ląʼí baa nihił bééhoozin da lágo baa ákoniidzı̨́ı̨́ʼ. Biniinaa yéigo baa nihíneʼ, ákondi sodiilzin bikéédóó hashtʼediniitʼeʼ.

Áko díí naanish ániidígo nihaa deitʼánígíí níwohdą́ą́ʼ tʼáá ałtsoní nihił bééhózin yę́ę kweʼé éí łah átʼé. Níłchʼi naagháagi diné biʼéʼélʼįʼ áádóó bizaadígíí łah átʼé. Kʼad éí French bíhwiilʼaahgo baa nídiitʼáázh. Áłtsé éí haaʼígi nihighan dooleełígi haʼnitá. Naaki jı̨́ azlı̨́ı̨́ʼ bikéédóó łaʼ Gileaddi bił daʼííníiltaʼ yę́ę Harry Arnott, éí Zambiadi binaanish áyiilaa bikéédóó áádę́ę́ʼ náádáałgo nihaa níyá. Éí haaʼígi nihighan dooleełígíí yee nihíká eelwod. Éí nihimissionary home áłtsé ályaa. Ákondi tʼáadoo hodinaʼí ákweʼé nahatʼaʼígíí nihikʼijįʼ daazlı̨́ı̨́ʼ. Éí Jiihóvah Yá Dahalneʼé doo yéédahósin da. Nihinaanish tsʼídá bóhonéésdlįįdgo, bídahólníihii nihipermit ádinígíí biniinaa chʼídoohnééł danihidííniid. Áko doo baa nihił hózhǫ́ǫ́góó dah diitʼáázh, éí kéyah łaʼ dah nááhástʼą́ą́góó Uganda hoolyéégóó dah náádiitʼáázh.

Ugandagóó diitʼashígíí nihivisa ádinígíí biniinaa baa nihíneʼ ńtʼééʼ, ndi Jiihóvah éí baʼiisiidliiʼ. Brother éí Canadadóó naagháá léiʼ  Ugandadi Jiihóvah bá nijilʼaʼgo immigration officer deełnínígíí hazhóʼó nihá yił nahasneʼ. Ńtʼééʼ díí bee bóhólníihii díkwíidida nídeezidjįʼ nihipermit nihee yíltsoozjįʼ ákweʼé siikée dooleełgi yee lą́ asłı̨́ı̨́ʼ. Díí éí tʼáá bééhózínígo Jiihóvah binahjįʼ ádzaa.

Uganda éí doo Burundidi átʼéhígi áhootʼée da. Ugandagi éí nahaneʼígíí tʼáá íídą́ą́ʼ baa haʼooldeeʼ lá. Ákweʼé kéyah bił hahoodzogi tʼáá 28go Jiihóvah Yá Dahalneʼé hólǫ́ǫ́ lá. Ákweʼé kéédahatʼínígíí tʼóó ahayóí bilagáana bizaad yéédahósin. Ákótʼée ndi, Diyin Bizaad yídahodoołʼáałgo éí bí bizaadígíí bee tʼéiyágo baa ákoniidzı̨́ı̨́ʼ. Kin haalʼá éí Kampala wolyéegi nahwiilneʼgo baa nídiitʼáázh. Ákweʼé éí saad Luganda wolyéhígíí ląʼígo yee yádaałtiʼ. Éí biniinaa éí saadígíí bíhwiidiilʼááł niidzı̨́ı̨́ʼ. Díkwíí shı̨́ı̨́ nááhaigo índa hazhóʼó bíhwiilʼą́ą́ʼ. Éí binahjįʼ nahwiilneʼgi, yiichįįhgo ánihiilaa. Haʼátʼíí íiyisí yikʼidaʼdidootı̨́įłgo yídin danilínígíí nihił bééhoozin. Áko ayóó baa aʼááh niidzinígíí yinahjįʼ Diyin Bizaad haitʼéego nidabiiłnáagi yee nihił dahalneʼgo yaa nídiikai.

Diné Diyin Bizaad bee nidaniitinígíí binahjįʼ yéigo nihił hózhǫ́ ńtʼééʼ. Áádóó traveling work bichʼįʼ nihiʼdoolʼaadígíí ałdóʼ yéigo baa nihił hózhǫ́. Kenya branch biyaadóó éí haaʼígi special pioneers íiyisí bídį hóyéeʼgi haʼnitá biniyé tádiitʼáázh. Diné Jiihóvah Yá Dahalneʼé doo yéédahósin da ndi, díkwíidi shı̨́ı̨́ bił dahadleeʼgo wóshdę́ę́ʼ danihiłníí ńtʼééʼ. Łaʼ ndi chʼiyáán nihá ánídayiiłʼįįh ńtʼééʼ.

Kʼad éí łah átʼéego chʼaa niséyá Kampaladóó kin dahshijaaʼ Mombasa Kenyajįʼ train bee niséyá. Áádóó Indian Oceandi éí Seychelles island group wolyéhígóó shił naʼazʼéél. Éí bikéédóó 1965dóó 1972jįʼ Seychellesgóó Barbara bił ałnánáshtʼash ńtʼééʼ. Áłtsé éí tʼáá naakíhígo nahalneʼé ákweʼé bighan ńtʼééʼ. Tʼahádóó éí group ályaa, áádóó congregation. Náánáłaʼ biniyé chʼaa niséyáhígíí éí brothers Eritrea, Ethiopia, dóó Sudan wolyéégóó bichʼįʼ niséyá.

Ugandagi, military group deiłnínígíí ákweʼé yee ádídahoosniiʼgo łah áhoodzaa. Díkwíí shı̨́ı̨́ nááhai ákweʼé yééʼ biniinaa doo yáʼáhooshǫ́ǫ́góó nihił hooʼaʼ. Éí Diyin Bizaad biiʼdóó hoł hazʼą́ągi nahatʼaʼ bikʼeh hóʼínígíí yáʼátʼééh nínígíí tʼáá aaníí lá. (Mark 12:17) Áko Ugandagi déʼéyóní dabighanígíí bíighahgi siláo bił hazʼánígi hadaʼdidoohłííł nihidooʼniid. Éí tsı̨́įłgo bikʼeh ádeiidzaa. Díkwíí shı̨́ı̨́ nááhai bikéédóó missionary łaʼ dóó shí, Kampaladi nihił oolwołgo siláo léiʼ nanihiníłtła. Éí yéigo nísiildzííd! Éí spies nohłı̨́ nihidooʼniid. Biniinaa siláo bá hooghangóó ánihiʼdilyaa. Áadi éí missionaries niidlı̨́ diiʼniid ndi doo danihíistsʼą́ąʼ da. Biniinaa danihiiłtsoodgo missionary home bíighahdi awáalyahígíí yah anihiʼdootʼeezh. Ńtʼééʼ ákweʼé siláo naalnishígíí haʼdiilyaa yę́ędą́ą́ʼ nihiiłtsą́ągo yénáálniiʼ. Áko éí béédóhchííd biʼdooʼniidgo nihéédadeeshchid, éí binahjįʼ nihiiʼ hááhooldoh.

Íídą́ą́ʼ éí military daʼnítiingóó yichʼą́ą́h ninádaʼaʼniłgo ákweʼé siláo yéigo nídaʼadlı̨́hígíí biniinaa tʼóó báhádzidgo nihił náhooʼaah ńtʼééʼ. Ákondi éí tʼáá ahą́ą́h sonídadiilzįįhígíí biniinaa nihiyiʼdi hashtʼedítʼéego doo átʼéhígíí biiʼ chʼísiikai. Ákótʼée ndi, 1973go  déʼéyóní missionaries danilínígíí éí Ugandadę́ę́ʼ chʼídahodoohnééł nihidooʼniid.

Kʼad éí Côte d’Ivoire, West Africagóó nihinaanish ánáánályaa. Éí nitsaago łah átʼéego nihił nááhooʼaʼ. Ákweʼé biʼéʼélʼįʼ dóó saad Frenchjí tʼáá áłahájįʼ yéeltiʼgo missionaries daʼníłtsʼą́ą́dę́ę́ʼ bídaniildingo nihił nááhooʼaʼ. Ákweʼé dadineʼígíí yáʼátʼéehgo haneʼ yídahoołʼą́ʼígíí binahjįʼ tʼáá ííshjání Jiihóvah bikʼehgóó áhoonííł. Tʼáá áníidla Jiihóvah baʼííníidlíigo binahjįʼ tʼáá ákogi ádaatʼée yee nihoołááł.

Tʼáadoo hooyání Barbara éí cancer nidoolnaʼ bidooʼniid. Azhą́ shı̨́ı̨́ azeeʼ bąąh ádoolnííł biniyé nízaadgóó tádiitʼáazh ndi. 1983go Africadi nihinaanishígíí ninítʼiʼ. Éí tʼáá áníidla yéigo nihaa nahółkaad.

London Bétheldi neelʼaʼgo Barbara éí cancer yę́ę tʼáá yédígo bee nístʼįįdgo shitsʼą́ą́ʼ ádin. Béthel family éí yéigo shíká ííjééʼ. Ákweʼé łaʼ brother dóó beʼasdzą́ą́ Jiihóvah baʼííníshłı̨́į dooleełgi yéigo yee shíká ahiʼnoolchą́ą́ʼ. Tʼahádóó commuter Béthel sister léiʼ bééhosésįįd. Éí níwohdą́ą́ʼ łahda special pioneer nilı̨́ı̨́ ńtʼéeʼgo Jiihóvah ayóóʼáyóʼnínígíí binahjįʼ bééhózínígo beʼoodląʼ niłdzil. 1989go shí dóó Ann asiigeh, íídą́ą́ʼ dóó kojįʼ éí Béthelgi neilʼaʼ ńtʼééʼ.

1995dóó 2018jįʼ, world headquarters éí 60go daʼníłtsʼą́ą́dę́ę́ʼ kéyah hadahasdzogóó bá bitah tádííyá. Jiihóvah éí bidineʼé azhą́ shı̨́ı̨́ binaagóó bíighahí ádahooníił ndi, tʼáá bitah yishááłgóó nizhónígo yaa áhályą́ągo shił bééhózin.

Łahda 2017 yihahgo Africagóó nánísdzá, Ann bił Burundidi niitʼáázh, ákweʼé tsʼídá tʼóó ahayóí tʼáá aaníinii yídahoołʼą́ʼígíí binahjįʼ dooládóʼ shı̨́ı̨́ da niidzı̨́ı̨́ʼ. 1964go atiin léiʼgi hooghan tahgóó nahosisneʼ yę́ęgi Béthel nizhóní léiʼ kʼad ákweʼé. Kʼad éí 15,500go nidahalneʼé ákweʼé hólǫ́.

2018 biiʼ yihahígíí háágóó chʼaa náádeeshdáłígíí shaa yíltsooz. Éí binahjįʼ yéigo shił hózhǫǫd. Łaʼ kéyahígíí éí Côte d’Ivoire bikááʼ. Abidjangi kéyah hahoodzo aláahdi kin dah shijaaʼígi niitʼáazhgo éí haghangi níjídzá shił nahalin. Bétheldi béésh bee haneʼé binaaltsoos biiʼ díníshʼı̨́įgo nihíighahgi brother łaʼ Sossou wolyéé léiʼ bízhiʼ yiiłtsą́. Bénáshniihgo éí Abidjandi city overseer nilı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Ákondi éí biyeʼ ałdóʼ Sossou wolyéé lágo shił bééhoozin.

Jiihóvah éí yee ádee haadzííʼ yę́ę yeʼiilaa. Yéigo achʼįʼ nahwiiʼná biiʼ tádííyáhígíí binahjįʼ éí Jiihóvah yéigo baʼííníshłíigo áshiilaa. Éí lá tʼáá aaníí yáʼátʼééhgóó shiyoołááł. Kʼad éí nihookááʼ tʼáadoo bee honóoshónígóó bichʼįʼ honítʼiʼígíí binahjįʼ Jiihóvah tʼáá bá naashʼaʼ doo nisin.—Prov. 4:18.