Danielle patří ke svědkům Jehovovým a žije v Jihoafrické republice. Jednoho dne našla v kavárně tašku, kterou tam někdo zapomněl. Uvnitř byla peněženka a v ní peníze a kreditní karty. Danielle byla rozhodnutá vrátit tašku majiteli, a tak se snažila zjistit jeho adresu nebo telefonní číslo. Našla ale jenom jeho jméno. Pokusila se toho muže kontaktovat přes banku, ale to se jí nepodařilo. Nenechala se odradit a zavolala na číslo lékařské ordinace uvedené na účtence, kterou našla v tašce. Recepční, které se Danielle dovolala, souhlasila, že tomu muži předá její telefonní číslo.

 Když recepční muži zavolala a řekla, že Danielle našla jeho tašku a chce mu ji vrátit, byl velmi překvapený. Když si pro tašku přijel, čekala na něj Danielle i se svým otcem. Vysvětlili mu, že se ho usilovně snažili najít, protože jako svědkové Jehovovi se řídí biblickými zásadami a záleží jim na tom, aby byli ve všem poctiví. (Hebrejcům 13:18)

 O pár hodin později ten muž poslal Danielle a jejímu otci zprávu. Znovu jim děkoval za to, že mu tašku s peněženkou vrátili. Napsal: „Moc vám děkuji, že jste si dali takovou práci mě najít. Rád jsem poznal vás i vaši rodinu a nikdy nezapomenu na to, jak jste byli přátelští a srdeční. Rád bych se vám odvděčil nějakým darem. Vím, jak obětavě se věnujete svému Bohem danému poslání. To, jak poctivě se Danielle zachovala, ukazuje, že jste čestní lidé. Ještě jednou děkuji a kéž vám Bůh ve vaší službě žehná.“

 Za několik měsíců Daniellin otec mluvil s tím mužem znovu. Ten mu vyprávěl, co se mu nedávno přihodilo. Byl na nákupu a na zemi uviděl ležet peněženku. Podařilo se mu najít ženu, které patřila, a když jí peněženku vracel, vysvětlil, co ho k tomu vedlo. Řekl jí, že před časem někdo poctivě vrátil peněženku jemu. Uvedl: „Jeden dobrý skutek vede k dalším a užitek z toho nakonec máme všichni.“