Šestá kapitola

Odkrývá se tajemství velkého stromu

1. Co se stalo králi Nebukadnecarovi a jaké otázky to vyvolává?

JEHOVA dovolil, aby se král Nebukadnecar stal vládcem nad světem. Byl babylónským monarchou a jako takový měl velké bohatství, strojil nákladné hostiny a žil v impozantním paláci. V hmotném ohledu měl tedy všechno, po čem toužil. Náhle však zažil pokoření. Postihla ho duševní choroba a začal jednat jako zvíře! Byl vyhnán od královského stolu a z panovnického sídla, žil v polích a živil se trávou jako býk. Co bylo příčinou tohoto neštěstí? A proč bychom se o to měli zajímat? (Srovnej Joba 12:17–19; Kazatele 6:1, 2.)

KRÁL VELEBÍ NEJVYŠŠÍHO BOHA

2, 3. Co babylónský král přál svým poddaným a jak pohlížel na Nejvyššího Boha?

² Krátce potom, co se zotavil z naprostého duševního zhroucení, Nebukadnecar rozeslal po celé své říši pozoruhodnou zprávu, v níž popsal, co se stalo. Jehova inspiroval proroka Daniela, aby tyto události přesně zaznamenal. Danielova zpráva začíná slovy: „Král Nebukadnecar všem národům, národnostním skupinám a jazykům, které bydlí na celé zemi: Kéž vzroste váš pokoj. Zdálo se mi za dobré oznámit znamení a divy, které se mnou provedl Nejvyšší Bůh. Jak velkolepá jsou jeho znamení a jak mocné jsou jeho divy! Jeho království je království na neurčitý čas a jeho panství je po generaci za generací.“ (Daniel 4:1–3)

 ³ Nebukadnecarovi poddaní ‚bydleli na celé zemi‘. Do říše babylónského krále totiž patřila většina světa, o němž se mluví v biblické zpráve. O Danielovu Bohu král řekl: „Jeho království je království na neurčitý čas.“ Tato slova Jehovu skutečně vyvýšila po celé Babylónské říši. Kromě toho šlo už o druhý případ, kdy bylo Nebukadnecarovi ukázáno, že Boží Království je věčné a že bude stát „na neurčité časy“. (Daniel 2:44)

4. Jak začala Jehovova „znamení“ a Jehovovy „divy“ v souvislosti s Nebukadnecarem?

⁴ Jaká „znamení“ a jaké „divy“ provedl „Nejvyšší Bůh“? Začalo to zážitkem, který král popsal těmito slovy: „Já, Nebukadnecar, jsem byl v poklidu ve svém domě a vzkvétal jsem ve svém paláci. Spatřil jsem sen a začal mě strašit. A na mém lůžku mě začaly lekat duševní obrazy a vidění z mé hlavy.“ (Daniel 4:4, 5) Jak na tento znepokojivý sen babylónský král reagoval?

5. Jak Nebukadnecar pohlížel na Daniela a proč?

⁵ Nebukadnecar svolal babylónské moudré muže a sen jim vyprávěl. Oni však naprosto selhali! Vůbec nebyli schopni sen vyložit. Zpráva dodává: „A nakonec přede mne přišel Daniel, jehož jméno je podle jména mého boha Beltšacar a v němž je duch svatých bohů; a řekl jsem před ním, jaký to byl sen.“ (Daniel 4:6–8) Danielovi se u dvora říkalo Beltšacar, a falešný bůh, kterého král označil jako ‚svého boha‘, se jmenoval možná Bel, Nebo či Marduk. Nebukadnecar byl polyteista, a proto na Daniela pohlížel jako na člověka, v němž je „duch svatých bohů“. A vzhledem k tomu, že Daniel měl postavení prefekta nad všemi babylónskými moudrými muži, označil ho král jako ‚předního z kněží provozujících magii‘. (Daniel 2:48; 4:9; srovnej Daniela  1:20.) Věrný Daniel se samozřejmě nikdy nevzdal uctívání Jehovy a nevěnoval se magii. (3. Mojžíšova 19:26; 5. Mojžíšova 18:10–12)

OBROVSKÝ STROM

6, 7. Jak byste popsali to, co Nebukadnecar viděl ve svém snu?

⁶ Co bylo obsahem děsivého snu, který se zdál babylónskému králi? Nebukadnecar řekl: „A spatřoval jsem na svém lůžku vidění své hlavy, a pohleďme, strom uprostřed země, jehož výška byla obrovská. Strom vyrostl a zesílil a jeho výška, ta nakonec dosáhla k nebesům, a bylo jej vidět na nejzazší konec celé země. Jeho listí bylo pěkné a jeho ovoce hojné a pro všechny byla na něm potrava. Pod ním si hledalo stín polní zvíře a na jeho větvích bydlívali nebeští ptáci a živilo se z něho všechno tělo.“ (Daniel 4:10–12) Říká se, že Nebukadnecar měl rád velké libanonské cedry, jezdil se na ně dívat a některé si jako stavební dřevo přivezl do Babylónu. Nikdy však neviděl nic, co by se podobalo stromu z jeho snu. Tento strom zabíral významné místo „uprostřed země“ a bylo ho vidět po celé zemi. A plodil v takové míře, že poskytoval potravu veškerému tělu.

⁷ Šlo však ještě o něco jiného. Nebukadnecar totiž dodal: „Spatřoval jsem dále ve viděních své hlavy na svém lůžku, a pohleďme, z nebes sestupoval pozorovatel, ano svatý. Hlasitě volal a říkal: ‚Podetněte strom a osekejte mu větve. Setřeste jeho listí a rozptylte jeho plody. Ať zpod něho prchne zvíře a z jeho větví ptáci. Jeho pařez však nechte v zemi, dokonce s železným a měděným opásáním, uprostřed polní trávy; a ať jej smáčí nebeská rosa a jeho díl ať je se zvířetem uprostřed zemského rostlinstva.‘“ (Daniel 4:13–15)

8. Kdo byl „pozorovatel“?

 ⁸ Babylóňané měli svou vlastní náboženskou představu o dobrých a zlých duchovních tvorech. Kdo však byl tím ‚pozorovatelem‘ neboli strážným z nebe? Vzhledem k tomu, že byl označen jako „svatý“, šlo o spravedlivého anděla, který zastupoval Boha. (Srovnej Žalm 103:20, 21.) Představte si, jaké otázky musely Nebukadnecara sužovat! Proč má být tento strom podetnut? Jaký smysl má to, že je pařez opásán železným a měděným opásáním, čímž je mu zabráněno v růstu? Jakému záměru má pouhý pařez vlastně sloužit?

9. Co v zásadě říkal pozorovatel a jaké otázky v souvislosti s tím vznikají?

⁹ Nebukadnecar byl jistě zmaten, když slyšel, co pozorovatel dál říkal: „Ať se jeho srdce změní z lidského a ať je mu dáno zvířecí srdce a ať nad ním přejde sedm časů. Ta věc je z výnosu pozorovatelů a ta žádost je z výroku svatých, aby žijící lidé poznali, že Nejvyšší je Panovníkem v království lidstva a že je dává tomu, komu chce, a dosazuje nad ním dokonce nejponíženějšího z lidstva.“ (Daniel 4:16, 17) Pařez stromu přece nemá lidské srdce, které by v něm bilo. Jak tedy může být pařezu stromu dáno zvířecí srdce? Co je „sedm časů“? A jak to všechno souvisí s panstvím v „království lidstva“? To všechno jistě chtěl Nebukadnecar vědět.

ŠPATNÉ ZPRÁVY PRO KRÁLE

10. (a) Co mohou v Písmu symbolizovat stromy? (b) Co znázorňuje velký strom?

¹⁰ Když Daniel sen vyslechl, byl chvilku překvapen a potom se začal bát. Nebukadnecar na něj naléhal, aby mu sen vysvětlil, a tak prorok řekl: „Můj pane, kéž sen platí na ty, kdo tě nenávidí, a jeho výklad na tvé protivníky.  Strom, který jsi spatřil, který vzrostl a zesílil. . ., to jsi ty, králi, protože jsi vzrostl a zesílil a tvá velkolepost vzrostla a dosáhla k nebesům a tvé panství k nejzazšímu konci země.“ (Daniel 4:18–22) Stromy mohou v Písmu symbolizovat jednotlivce, panovníky a království. (Žalm 1:3; Jeremjáš 17:7, 8; Ezekiel 31. kapitola) Nebukadnecar, stejně jako obrovský strom z jeho snu, „vzrostl a zesílil“ v postavení hlavy světové velmoci. Velký strom však znázorňuje „panství k nejzazšímu konci země“, které zahrnuje celé království lidstva. Je tedy symbolem Jehovovy neomezené svrchovanosti, zejména ve vztahu k zemi. (Daniel 4:17)

11. Jak bylo ve snu ukázáno, že král zažije ponížení?

¹¹ Nebukadnecara však čekalo ponížení. Když na to Daniel poukazoval, dodal: „Protože král spatřil pozorovatele, ano svatého, jak sestupuje z nebes, který také říkal: ‚Podetněte strom a zkazte jej. Nechte však v zemi pařez, ale se železným a měděným opásáním, uprostřed polní trávy, a ať jej smáčí nebeská rosa a ať je jeho díl s polními zvířaty, dokud nad ním nepřejde sedm časů‘, to je výklad, králi, a mého pána, krále, postihne výnos Nejvyššího.“ (Daniel 4:23, 24) Předání tohoto poselství mocnému králi jistě vyžadovalo velkou odvahu.

12. Co mělo potkat Nebukadnecara?

¹² Co se vlastně mělo Nebukadnecarovi stát? Představte si, jak asi reagoval, když Daniel dále řekl: „Odeženou tě od lidí a budeš bydlet s polními zvířaty a budou i tobě dávat k jídlu rostlinstvo právě jako býkům; a bude tě smáčet nebeská rosa a přejde nad tebou sedm časů, dokud nepoznáš, že Nejvyšší je Panovníkem v království lidstva a že je dává tomu, komu chce.“ (Daniel 4:25)  Je zřejmé, že Nebukadnecara měli ‚odehnat od lidí‘ dokonce jeho dvorní úředníci. Měli se však o něj postarat soucitní pastevci nebo pastýři? Ne, protože Bůh rozhodl, že Nebukadnecar bude bydlet „s polními zvířaty“ a bude jíst rostlinstvo.

13. Co se podle snu o stromu mělo stát s Nebukadnecarovým postavením vládce nad světem?

¹³ Přesně tak, jako byl odříznut strom, měl být Nebukadnecar připraven o postavení panovníka nad světem, ale pouze na určitou dobu. Daniel vysvětlil: „Protože řekli, aby byl pařez stromu ponechán, tvé království pro tebe bude jisté, až poznáš, že panují nebesa.“ (Daniel 4:26) Pařez poraženého stromu v Nebukadnecarově snu směl zůstat v zemi, ale byl opásán, takže nemohl růst. Podobně měl dál existovat „pařez“ babylónského krále, i když byl opásán, a tudíž „sedm časů“ nemohl vzkvétat. Opásanému pařezu stromu se tedy mělo podobat Nebukadnecarovo postavení panovníka nad světem. Mělo být zachováno, dokud nad ním neuplyne sedm časů. Jehova měl zajistit, že během tohoto období se místo Nebukadnecara nikdo nestane výlučným panovníkem Babylónu. Je však možné, že jako zastupující panovník působil jeho syn Evil-merodak.

14. K čemu Daniel vybízel Nebukadnecara?

¹⁴ Vzhledem k tomu, co bylo o Nebukadnecarovi předpověděno, Daniel odvážně vybízel: „Proto kéž se ti zdá má rada dobrá, králi, a odstraň své vlastní hříchy spravedlností a svou nepravost tím, že budeš projevovat milosrdenství chudým. Snad dojde k prodloužení tvého blahobytu.“ (Daniel 4:27) Kdyby Nebukadnecar zanechal hříšného jednání v podobě útlaku a pýchy, možná že by se situace změnila. Koneckonců, asi o dvě  století dříve Jehova rozhodl, že zničí obyvatele asyrského hlavního města Ninive, ale neudělal to, protože král a jeho poddaní činili pokání. (Jonáš 3:4, 10; Lukáš 11:32) A co pyšný Nebukadnecar? Změní svůj způsob jednání?

PRVNÍ SPLNĚNÍ SNU

15. (a) Jaký postoj Nebukadnecar dál projevoval? (b) Co se z různých nápisů dozvídáme o tom, jakými činnostmi se Nebukadnecar zabýval?

¹⁵ Nebukadnecar zůstal pyšný. Dvanáct měsíců po tom, co se mu zdál sen o stromu, se procházel po střeše paláce a chvástal se: „Není tohle Velký Babylón, který jsem sám vystavěl pro královský dům se silou své moci a k důstojnosti svého majestátu?“ (Daniel 4:28–30) Zakladatelem Babylónu (Bábelu) byl sice Nimrod, ale Nebukadnecar dal tomuto městu jeho nádheru. (1. Mojžíšova 10:8–10) V jednom ze svých klínopisných nápisů se chlubí: „Nebukadrecar, král Babylónu, obnovitel Esagily a Ezidy, syn Nabopalasara jsem já. . . . Opevnění Esagily a Babylónu jsem zesílil a jméno své vlády jsem založil navždy.“ (Archaeology and the Bible od George A. Bartona, 1949, strany 478 a 479) V dalším nápisu se mluví asi o 20 chrámech, které Nebukadnecar obnovil nebo přestavěl. „Za Nebukadnecarovy vlády,“ píše se v The World Book Encyclopedia, „se Babylón stal jedním z nejkrásnějších měst starověkého světa. [Nebukadnecar] se ve svých záznamech zřídka zmiňoval o svých vojenských akcích, ale psal o svých stavitelských dílech a o tom, jak svou pozornost věnoval babylónským bohům. Pravděpodobně on postavil visuté zahrady Semiramidiny, jeden ze sedmi divů starověkého světa.“

16. Jak měl být Nebukadnecar pokořen?

 ¹⁶ Pyšný Nebukadnecar se chlubil, ale záhy měl být pokořen. Inspirovaná zpráva říká: „Ještě měl král to slovo v ústech, když z nebes dopadl hlas: ‚Tobě je řečeno, králi Nebukadnecare: „Království od tebe odešlo, a dokonce tě odhánějí od lidstva a budeš bydlet s polními zvířaty. I tobě budou dávat k jídlu rostlinstvo právě jako býkům a přejde nad tebou sedm časů, dokud nepoznáš, že Nejvyšší je Panovníkem v království lidstva a že je dává tomu, komu chce.“‘“ (Daniel 4:31, 32)

17. Co se stalo pyšnému Nebukadnecarovi a v jaké situaci se brzy ocitl?

¹⁷ Nebukadnecar ihned přišel o rozum. Byl odehnán od lidstva a jedl rostlinstvo ‚právě jako býci‘. Když byl venku mezi polními zvířaty, jistě neseděl nečinně v trávě v nějakém domnělém ráji a netěšil se každý den z osvěžujícího vánku. V dnešním Iráku, kde leží rozvaliny Babylónu, kolísají teploty od 50 °C v letních měsících až po teploty pod bodem mrazu v zimním období. Nebukadnecar byl úplně sám a byl vystaven nepřízni počasí, a proto jeho rozcuchané vlasy vypadaly jako orlí peří a jeho nestříhané nehty na rukou a nohou byly jako ptačí drápy. (Daniel 4:33) Pro pyšného vládce nad světem to bylo jistě velké ponížení.

18. Jak to po dobu sedmi časů bylo s babylónským trůnem?

¹⁸ V Nebukadnecarově snu byl velký strom poražen a jeho pařez svázán, aby sedm časů nemohl růst. Podobně i Nebukadnecar „byl svržen z trůnu svého království“, když ho Jehova postihl šílenstvím. (Daniel 5:20) Tím se změnilo královo srdce — z lidského srdce se stalo srdce býka. Bůh však pro Nebukadnecara zachoval  jeho trůn až do skončení sedmi časů. Jako dočasná hlava vlády sice možná působil Evil-merodak, ale jako ‚panovník nad celou babylónskou soudní oblastí a vrchní prefekt nad všemi babylónskými moudrými muži‘ sloužil Daniel. Na správě této oblasti se dál podíleli jeho tři hebrejští druhové. (Daniel 1:11–19; 2:48, 49; 3:30) Tito čtyři vyhnanci očekávali, že se Nebukadnecar uzdraví a vrátí se na trůn jako král, který poznal, že „Nejvyšší je Panovníkem v království lidstva a že je dává tomu, komu chce“.

NEBUKADNECAROVO UZDRAVENÍ

19. Co si babylónský král uvědomil, když mu Jehova vrátil zdravý rozum?

¹⁹ Na konci sedmi časů Jehova vrátil Nebukadnecarovi zdravý rozum. Král tehdy uznal postavení Nejvyššího Boha a řekl: „A na konci těch dnů jsem já, Nebukadnecar, pozvedl oči k nebesům a začalo se mi vracet mé vlastní porozumění; a žehnal jsem Nejvyššímu a chválil a oslavoval jsem Toho, který žije na neurčitý čas, protože jeho panství je panství na neurčitý čas a jeho království je po generaci za generací. A všichni obyvatelé země jsou považováni za pouhé nic, a on činí podle své vlastní vůle uprostřed nebeského vojska a obyvatel země. A neexistuje nikdo, kdo může zarazit jeho ruku nebo kdo mu může říci: ‚Co děláš?‘“ (Daniel 4:34, 35) Ano, Nebukadnecar uznal, že Nejvyšší je skutečně Svrchovaný Panovník v království lidstva.

20, 21. (a) Čemu v případě Nebukadnecara odpovídá odstranění kovového opásání z pařezu stromu, který tento král viděl ve snu? (b) Co Nebukadnecar uznal, a stal se z něj na základě toho ctitel Jehovy?

²⁰ Když se Nebukadnecar vrátil na svůj trůn, jako by  bylo odstraněno kovové opásání pařezu stromu, který král viděl ve snu. O svém uzdravení řekl: „V témže čase se mi začalo vracet mé porozumění a k důstojnosti mého království se mi začal vracet můj majestát a můj jas; a dokonce po mně začali dychtivě pátrat moji vysocí královští úředníci a moji šlechtici a byl jsem znovu nastolen do svého vlastního království a byla mi přidána mimořádná velikost.“ (Daniel 4:36) Pokud duševně nemocným králem někteří dvorní úředníci dříve pohrdali, nyní po něm ‚dychtivě pátrali‘ a byli mu zcela poddáni.

²¹ Nejvyšší Bůh provedl skutečně mocná „znamení“ a mocné „divy“! Nemělo by nás tedy překvapit, že uzdravený babylónský král prohlásil: „Teď já, Nebukadnecar, chválím a vyvyšuji a oslavuji nebeského Krále, protože všechna jeho díla jsou pravda a jeho cesty jsou právo, a protože je schopen pokořit ty, kdo chodí v pýše.“ (Daniel 4:2, 37) Nebukadnecar tuto skutečnost sice uznal, ale to neznamenalo, že se z tohoto pohanského krále stal ctitel Jehovy.

EXISTUJÍ MIMOBIBLICKÉ DOKLADY?

22. S jakou duševní poruchou ztotožňují někteří znalci Nebukadnecarovo šílenství, ale co bychom si v souvislosti s příčinou jeho duševní poruchy měli uvědomit?

²² Někteří znalci ztotožňují Nebukadnecarovo šílenství s lykantropií. Jeden lékařský slovník uvádí: „LYKANTROPIE . . . odvozeno od [lyʹkos], lupus, vlk; [anʹthro·pos], homo, člověk. Takto byla pojmenována nemoc lidí, kteří se domnívají, že se proměnili ve zvíře, a kteří napodobují hlas nebo skřeky, postavu a chování toho zvířete. Tito lidé si obvykle představují, že se proměnili ve vlka,  psa nebo kočku; někdy také v býka, jako to bylo v případě Nebukadnecara.“ (Dictionnaire des sciences médicales, par une société de médicins et de chirurgiens, Paříž, 1818, svazek 29, strana 246) Příznaky lykantropie se podobají příznakům Nebukadnecarova šílenství. Nicméně o Nebukadnecarově duševní chorobě rozhodl Bůh, a proto není možné ji spolehlivě ztotožnit s nějakou známou poruchou.

23. Jaké mimobiblické doklady svědčí o Nebukadnecarově duševní chorobě?

²³ Několik paralelních zpráv o Nebukadnecarově šílenství a uzdravení uvádí učenec John E. Goldingay. Tvrdí například: „Jeden zlomkovitý klínopisný text se podle všeho zmiňuje o určité duševní poruše Nebukadnecara, a snad i o tom, že opustil Babylón.“ Goldingay cituje dokument zvaný „Babylónský Job“ a říká, že tento dokument „potvrzuje tresty od Boha, nemoc, pokoření, hledání výkladu děsivého snu, to, že byl svržen jako strom, odveden pryč, že jedl trávu, přišel o rozum, žil jako dobytče, že na něj Marduk sesílal déšť, že měl zohyzděné nehty, že mu narostly vlasy a že byl spoután, a pak uzdraven, za což chválí boha“.

SEDM ČASŮ, KTERÉ SE TÝKAJÍ NÁS

24. (a) Co symbolizuje velký strom ze snu? (b) Co bylo na sedm časů potlačeno a jak k tomu došlo?

²⁴ Nebukadnecar, který byl znázorněn velkým stromem, symbolizoval panování nad světem. Připomeňme si však, že strom představuje panování a svrchovanost mnohem většího významu, než měl babylónský král. Symbolizuje neomezenou svrchovanost Jehovy, „nebeského Krále“, a to zejména s ohledem na zemi. Tuto Boží svrchovanost představovalo království,  jehož střediskem byl Jeruzalém před zničením Babylóňany a v němž David a jeho dědicové seděli na „Jehovově trůnu“. (1. Paralipomenon 29:23) V roce 607 př. n. l. nechal Bůh tuto svrchovanost podetnout a opásat, když použil Nebukadnecara, aby Jeruzalém zničil. Uplatňování Boží svrchovanosti vzhledem k zemi, které probíhalo prostřednictvím království v Davidově rodové linii, bylo na sedm časů potlačeno. Jak dlouhým obdobím bylo těchto sedm časů? Kdy začaly a čím skončily?

25, 26. (a) Jak dlouho trvalo „sedm časů“ v Nebukadnecarově případě a proč tak odpovídáte? (b) Kdy a jakou událostí začalo „sedm časů“ ve větším splnění?

²⁵ V době, kdy byl Nebukadnecar duševně nemocný, „mu samotné vlasy narostly dlouhé právě jako orlí peří a nehty jako ptačí drápy“. (Daniel 4:33) To trvalo déle než jen sedm dnů nebo sedm týdnů. Některé překlady uvádějí „sedm časů“ či „sedm dob“ a jinou možností jsou „ustanovené (určité) časy“ nebo „časová období“. (Daniel 4:16, 23, 25, 32) Jedna textová varianta ve staré řečtině (Septuaginta) uvádí „sedm let“. Za „sedm let“ pokládal „sedm časů“ i Josephus, židovský historik z prvního století. (Židovské starožitnosti, kniha 10, kapitola 10, odstavec 6) Jako na roky pohlíželi na tyto časy také někteří hebrejští učenci. „Sedm let“ uvádí i Kralická bible a Ekumenický překlad.

²⁶ Je zřejmé, že v případě Nebukadnecara „sedm časů“ představovalo sedm let. V proroctvích má rok průměrně 360 dnů, což je 12 lunárních měsíců o 30 dnech. (Srovnej Zjevení 12:6, 14.) Králových „sedm časů“ tedy bylo 360 dnů krát sedm, neboli 2 520 dnů. Ale co větší splnění tohoto snu? Prorockých „sedm časů“ trvalo  mnohem déle než 2 520 dnů. To vyplývá ze slov, která řekl Ježíš: „Jeruzalém bude pošlapáván národy, dokud se nenaplní ustanovené časy národů.“ (Lukáš 21:24) Toto ‚pošlapávání‘ začalo v roce 607 př. n. l., kdy byl zničen Jeruzalém a kdy v Judě přestalo působit předobrazné Boží království. Kdy mělo toto pošlapávání skončit? Mělo to být v ‚časech obnovy všech věcí‘, až Boží svrchovanost bude opět projevena vzhledem k zemi prostřednictvím symbolického Jeruzaléma, Božího Království. (Skutky 3:21)

27. Jak byste vysvětlili, že „sedm časů“, které začaly v roce 607 př. n. l., neskončilo za doslovných 2 520 dnů?

²⁷ Kdybychom od zničení Jeruzaléma v roce 607 př. n. l. měli počítat 2 520 doslovných dnů, dostali bychom se pouze do roku 600 př. n. l., což je rok, který podle Písma nemá žádný význam. Ani v roce 537 př. n. l., kdy se osvobození Židé vrátili do Judy, se Jehovova svrchovanost vzhledem k zemi neprojevila. Důvodem bylo to, že Zerubbabel, dědic Davidova trůnu, nebyl jmenován králem, ale byl dosazen pouze jako místodržitel perské provincie Juda.

28. (a) Jaké pravidlo musí být uplatněno na 2 520 dnů prorockých ‚sedmi časů‘? (b) Jak dlouho trvalo prorockých „sedm časů“, kdy tyto ‚časy‘ začaly a kdy skončily?

²⁸ „Sedm časů“ je prorocké období, a proto musíme na 2 520 dnů uplatnit biblické pravidlo „den za rok“. Toto pravidlo je vyjádřeno v proroctví týkajícím se obléhání Jeruzaléma Babylóňany. (Ezekiel 4:6, 7; srovnej 4. Mojžíšovu 14:34.) „Sedm časů“, po které bez působení Božího Království vykonávaly vládu nad zemí pohanské mocnosti, tedy trvalo 2 520 let. Tyto časy začaly zpustošením Judy a Jeruzaléma v sedmém lunárním měsíci (15. tišri) roku 607 př. n. l. (2. Královská  25:8, 9, 25, 26) Od tohoto časového bodu je to do roku 1 př. n. l. 606 let. Zbývajících 1 914 let zahrnuje období až do roku 1914 n. l. A tak „sedm časů“ neboli 2 520 let skončilo 15. tišri neboli 4./5. října 1914 n. l.

29. Kdo je „nejponíženější z lidstva“ a co Jehova udělal, aby ho dosadil na trůn?

²⁹ V tom roce skončily „ustanovené časy národů“ a Bůh dal vládu ‚nejponíženějšímu z lidstva‘ — Ježíši Kristu, kterým jeho nepřátelé pohrdali tak, že ho dokonce přibili na kůl. (Daniel 4:17) Jehova dosadil na trůn mesiášského Krále, čímž uvolnil symbolické železné a měděné opásání kolem ‚pařezu‘ své vlastní svrchovanosti. Nejvyšší Bůh tak dovolil, aby z pařezu vyrostl královský „výhonek“, tedy aby se prostřednictvím nebeského Království v rukou Davidova největšího Dědice, Ježíše Krista, projevila Boží svrchovanost vzhledem k zemi. (Izajáš 11:1, 2; Job 14:7–9; Ezekiel 21:27) Můžeme být Jehovovi opravdu vděční za to, že události měly tak šťastný konec, a za to, že nám odkryl tajemství velikého stromu.

CO JSTE SE NAUČILI?

• Co symbolizoval velký strom z Nebukadnecarova snu?

• Co postihlo Nebukadnecara při prvním splnění jeho snu o stromu?

• Co Nebukadnecar uznal potom, co se splnil jeho sen?

• Jak dlouho trvalo „sedm časů“ ve větším splnění prorockého snu o stromu, kdy tyto ‚časy‘ začaly a kdy skončily?

[Studijní otázky]

 [Celostránkový obrázek na straně 83]

 [Celostránkový obrázek na straně 91]