Přejít k článku

Přejít na obsah

ČTRNÁCTÁ KAPITOLA

Prožívejte období stárnutí spolu

Prožívejte období stárnutí spolu

1., 2. a) K jakým změnám u člověka dochází, když začíná stárnout? b) Co přinášelo uspokojení ve stáří zbožným lidem v biblických dobách?

KDYŽ stárneme, procházíme mnoha změnami. Ztrácíme životní sílu. Při pohledu do zrcadla odhalujeme přibývající vrásky, postupně se objevují šedivé vlasy, a i těch stále ubývá. Možná trpíme určitým selháváním paměti. Vytvářejí se také nové vztahy, když děti vstoupí do manželství, a další, když se narodí vnoučata. Odchodem do důchodu se někomu naprosto změní obvyklý způsob života.

2 Přibývající léta mohou být doopravdy svízelná. (Kazatel 12:1–8) Podívejme se však na Boží služebníky v biblických dobách. I když nakonec zemřeli, získali v životě moudrost a porozumění — to jim ve stáří přinášelo velké uspokojení. (1. Mojžíšova 25:8; 35:29; Job 12:12; 42:17) Jak se jim podařilo stárnout spokojeně? Jistě díky tomu, že žili v souladu se zásadami, které dnes nacházíme zapsané v Bibli. (Žalm 119:105; 2. Timoteovi 3:16, 17)

3. Jaké rady dal stárnoucím mužům a ženám apoštol Pavel?

3 Lidem, kteří stárnou, předložil apoštol Pavel ve svém dopise Titovi prospěšnou radu. Napsal: „Ať jsou letití muži umírnění v návycích, vážní, zdravé mysli, zdraví ve víře, v lásce, ve vytrvalosti. Podobně ať se letité ženy chovají uctivě, nepomlouvají, ani nejsou zotročeny množstvím vína, ať jsou učitelkami toho, co je dobré.“ (Titovi 2:2, 3) Jestliže věnujete pozornost těmto slovům, mohou vám pomoci, abyste problémy stárnutí překonali.

ZVYKEJTE SI NA SAMOSTATNOST SVÝCH DĚTÍ

4., 5. Jak reagují mnozí rodiče, když jejich děti opouštějí domov, a jak si někteří na tuto novou situaci zvykají?

4 Výměna úloh vyžaduje přizpůsobivost. Pravdivost toho je velmi dobře vidět, když dospělé děti opouštějí domov a vstupují do manželství. Tato situace mnoha rodičům poprvé připomene, že stárnou. I když jsou rodiče šťastní, že se z jejich dětí stali dospělí lidé, přesto si mnohdy dělají starosti, zda udělali vše, co mohli, aby je připravili na samostatnost. A možná je doma stále postrádají.

5 Je pochopitelné, že i potom, když děti odejdou z domova, se rodiče zajímají, jak se jim vede. „Jen kdyby se mi často ozvali, abych se ujistila, že jsou v pořádku; udělalo by mi to velkou radost,“ řekla jedna matka. Jiný otec vypráví: „Když naše dcera odešla z domova, bylo to pro nás velmi obtížné období. V naší rodině to zanechalo velkou mezeru, protože jsme vždy dělali všechno společně.“ Jak se tito rodiče s odchodem svých dětí vyrovnali? V mnoha případech tím, že se zajímali o jiné lidi a pomáhali jim.

6. Co členům rodiny pomáhá, aby si udrželi správný náhled na rodinné vztahy?

6 Když děti vstoupí do manželství, úloha rodičů se změní. V 1. Mojžíšově 2:24 je uvedeno: „Muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky a stanou se jedním tělem.“ Pokud rodiče uznávají Boží zásadu vedení prostřednictvím hlavy a zásadu dobrého uspořádání, pomůže jim to, aby si udrželi správný náhled na situaci. (1. Korinťanům 11:3; 14:33, 40)

7. K jakému vynikajícímu postoji dospěl jeden otec, když jeho dcery odešly z domova a vdaly se?

7 Dvě dcery jedné manželské dvojice se vdaly a odstěhovaly se z domova. Těmto manželům pak připadalo, že je v jejich životě prázdno. Manžel zpočátku své zetě nesnášel. Když však uvažoval o zásadě vedení prostřednictvím hlavy, uvědomil si, že jeho dcery nyní žijí v rodinách, za které jsou odpovědní jejich manželé. A tak když ho některá z dcer žádala o radu, zeptal se jí, co si o tom myslí její manžel, a pak se ujistil, že ho bude co nejvíce podporovat. Jeho zeťové ho nyní považují za přítele a jeho rady vítají.

8., 9. Jaký postoj zaujali někteří rodiče k samostatnosti svých dospělých dětí?

8 Co však v případě, že novomanželé sice nejednají nebiblicky, ale nedělají to, co považují za nejlepší jejich rodiče? Jedni manželé, jejichž děti již vstoupily do manželství, vyprávějí: „Stále jim pomáháme, aby zkoumali Jehovovo stanovisko. Ale i když s jejich rozhodnutím nesouhlasíme, přesto ho přijímáme, podporujeme je a povzbuzujeme.“

9 Některé matky v určitých asijských zemích považují za zvlášť obtížné připustit, že jejich synové jsou samostatní. Pokud však respektují křesťanské uspořádání a vedení prostřednictvím hlavy, zjišťují, že spory se snachami jsou zbytečné. Jedna křesťanka uznává, že po odchodu svých synů z domova má „stále více důvodů k vděčnosti“. Je nadšena, když vidí, že oba jsou schopni řídit svou novou rodinu. Na druhé straně to pro ni i pro jejího manžela znamenalo odlehčení od tělesného a duševního nákladu, který museli nést v době svého stárnutí.

ZNOVU UPEVNĚTE SVŮJ MANŽELSKÝ SVAZEK

10., 11. Které biblické rady lidem pomáhají, aby se vyhýbali léčkám středního věku?

10 Když lidé dosáhnou středního věku, reagují na to různě. Někteří muži se snaží vypadat mladší, a proto se začnou jinak oblékat. Mnohé ženy jsou znepokojovány změnami spojenými s klimaktériem. Je smutné, že někteří lidé středního věku vyvolávají u svých manželských partnerů odpor a žárlivost tím, že flirtují s mladšími osobami opačného pohlaví. Zbožní stárnoucí muži však jsou „zdravé mysli“, a tak nesprávné žádosti potlačují. (1. Petra 4:7) Podobně zralé ženy se z lásky ke svému manželovi a z touhy líbit se Jehovovi snaží, aby jejich manželství bylo stabilní.

11 Král Lemuel pod inspirací zapsal chválu na „schopnou manželku“, která se svému manželovi odměňuje „dobrým a ne špatným po všechny dny svého života“. Křesťanský manžel nepřestane oceňovat to, jak se jeho manželka snaží zvládnout citovou nevyrovnanost provázející její střední věk. Láska k ní ho podněcuje, aby ‚ji chválil‘. (Přísloví 31:10, 12, 28)

12. Jak k sobě může manželská dvojice s přibývajícími léty těsněji přilnout?

12 Během rušných let, kdy jste vychovávali děti, jste oba ochotně odložili svá osobní přání a věnovali se potřebám svých dětí. Po jejich odchodu z domova nastává čas, abyste se znovu věnovali svému manželskému životu. Jeden manžel říká: „Když naše dcery odešly z domova, začal jsem zase znovu chodit se svou manželkou.“ Jiný manžel říká: „Stále vzájemně pozorujeme svůj zdravotní stav a připomínáme jeden druhému, že potřebujeme pohyb.“ On ani jeho manželka nechtějí mít pocit osamělosti, a proto prokazují pohostinnost ostatním členům sboru. Projevuje-li někdo zájem o druhé lidi, opravdu ho to obohacuje. A kromě toho se to líbí Jehovovi. (Filipanům 2:4; Hebrejcům 13:2, 16)

13. Jakou úlohu pro manželskou dvojici, která společně prožívá stárnutí, má otevřenost a poctivost?

13 Nepřipusťte, aby se mezi vámi a vaším manželským partnerem vytvořila překážka v komunikaci. Mluvte spolu otevřeně. (Přísloví 17:27) Jeden manžel k tomu říká: „Naše vzájemné porozumění se prohlubuje tím, že se jeden o druhého zajímáme a jsme k sobě ohleduplní.“ Jeho manželka to potvrzuje a říká: „Jak stárneme, dělá nám radost, když si spolu dáme šálek čaje, povídáme si a vzájemně spolupracujeme.“ Jestliže jste k sobě otevření a poctiví, může to upevnit váš manželský svazek a dodat mu sílu, která odrazí útoky Satana, rozvratníka manželství.

VĚNUJTE SE SVÝM VNOUČATŮM

14. Jak se na tom, že Timoteus vyrůstal jako křesťan, zřejmě podílela jeho babička?

14 Vnoučata jsou „korunou“ lidí pokročilého věku. (Přísloví 17:6) Společnost vnoučat může člověku opravdu působit radost, je osvěžující a občerstvující. Bible pěkně mluví o babičce Loidě, která společně se svou dcerou Euniké předávala své náboženské názory vnukovi Timoteovi od jeho útlého věku. Když tento chlapec vyrůstal, věděl, že jeho maminka i babička si váží biblické pravdy. (2. Timoteovi 1:5; 3:14, 15)

15. Čím mohou prarodiče svá vnoučata velmi obohatit, ale čemu by se měli vyhnout?

15 Prarodiče tedy mohou svá vnoučata nejvíce obohatit v této zvláštní oblasti. Dědečkové a babičky, své znalosti o Jehovových záměrech jste již předali svým dětem. Nyní je můžete předávat ještě další generaci. Mnoho malých dětí napjatě naslouchá, když jim prarodiče vyprávějí biblické příběhy. Samozřejmě tím nemůžete zastoupit otce, který má povinnost vštěpovat svým dětem biblické pravdy. (5. Mojžíšova 6:7) Spíše mu v ní pomáháte. Modlete se stejně jako žalmista: „Dokonce až do stáří a do šedin mě, Bože, neopouštěj, dokud nepovím o tvé paži té generaci, všem, kteří mají přijít, o tvé moci.“ (Žalm 71:18; 78:5, 6)

16. Na co si prarodiče mají dát pozor, aby nebyli příčinou napětí v rodině?

16 Je smutné, že někteří prarodiče vnoučata tak rozmazlují, až mezi nimi a jejich dospělými dětmi vznikne napětí. Díky vaší upřímné laskavosti se však vnoučata možná snadněji svěří vám, když nemají chuť něco prozradit svým rodičům. Děti někdy očekávají, že jejich shovívaví prarodiče budou stranit jim proti jejich rodičům. Co potom? Použijte moudrost a povzbuďte svá vnoučata, aby se svými rodiči jednala otevřeně. Můžete jim vysvětlit, že takové jednání se líbí Jehovovi. (Efezanům 6:1–3) Pokud to bude nezbytné, možná jim sami od sebe nabídněte, že si o jejich problému předem promluvíte s jejich rodiči. Povídejte si se svými vnoučaty otevřeně o všem, co jste během let poznali. Svou poctivostí a otevřeností jim můžete velmi prospět.

PŘIZPŮSOBUJTE SE SVÉMU VĚKU

17. Které rozhodnutí žalmisty by měli letití křesťané napodobovat?

17 S přibývajícími roky zjistíte, že nemůžete dělat všechno, na co jste byli zvyklí nebo co byste chtěli. Jak se člověk dokáže smířit s tím, že stárne? Možná se cítíte na třicet let, ale letmý pohled do zrcadla vám prozradí, že skutečnost je jiná. Nenechte se tím znechutit. Žalmista úpěnlivě prosil Jehovu: „Neodvrhuj mě v čase stáří; právě když selhává má síla, mě neopouštěj.“ Odhodlaně se snažte napodobovat rozhodnutí žalmisty. Řekl: „Budu neustále čekat a chci přidávat ke vší tvé chvále.“ (Žalm 71:9, 14)

18. Jak může zralý křesťan hodnotně využít čas, když odejde do důchodu?

18 Mnozí křesťané se předem připravovali, aby mohli více chválit Jehovu, jakmile opustí světské zaměstnání a odejdou do důchodu. Jeden otec, který už je v důchodu, vypráví: „Předem jsem si naplánoval, co budu dělat, až naše dcera vyjde ze školy. Rozhodl jsem se, že začnu s celodobou kazatelskou službou, a prodal jsem svůj podnik, aby mi nic nebránilo víc sloužit Jehovovi. Modlil jsem se, aby mě Bůh vedl.“ V případě, že se blížíte k důchodovému věku, čerpejte útěchu z prohlášení našeho vznešeného Stvořitele: „Až do stáří člověka jsem Týž; a sám vás budu stále podpírat až do šedin člověka.“ (Izajáš 46:4)

19. Jaké rady dostávají stárnoucí lidé?

19 Pro každého nemusí být snadné zvyknout si na to, že opustí své zaměstnání a odejde do důchodu. Apoštol Pavel radil letitým mužům, aby byli „umírnění v návycích“. To od člověka vyžaduje celkovou zdrženlivost, aby nepodléhal sklonu usilovat o snadný život. Po odchodu do důchodu budete možná více než předtím potřebovat pravidelné denní povinnosti a sebekázeň. Buďte tedy pilní a „vždy mějte hojnost práce v Pánově díle, protože víte, že vaše namáhavá práce ve spojitosti s Pánem není marná“. (1. Korinťanům 15:58) Rozšiřte svou činnost, abyste pomáhali druhým. (2. Korinťanům 6:13) Mnozí křesťané to dělají tak, že své tempo přizpůsobí přibývajícímu věku a horlivě káží dobrou zprávu. V době stárnutí buďte „zdraví ve víře, v lásce, ve vytrvalosti“. (Titovi 2:2)

JAK SE DÁ PŘEKONAT ZTRÁTA MANŽELSKÉHO PARTNERA

20., 21. a) Co v současném systému věcí nakonec manželskou dvojici rozdělí? b) Jaký vynikající příklad ovdovělým lidem dala Anna?

20 Je smutné, ale pravdivé, že v současném systému věcí nakonec manželskou dvojici rozdělí smrt. Ovdovělí křesťané vědí, že jejich drazí nyní spí, a jsou přesvědčeni, že je opět uvidí. (Jan 11:11, 25) Tato ztráta však přesto působí zármutek. Jak se s ní ten, kdo zůstal naživu, dokáže vyrovnat? *

21 Pomůže vám, když si připomenete, jak jednala jedna biblická postava. Anna ovdověla po pouhých sedmi letech manželství a čteme o ní záznam z doby, kdy jí bylo čtyřiaosmdesát let. Můžeme si být jisti, že truchlila, když ztratila svého manžela. Jak se s tím vyrovnala? Nocí i dnem prokazovala Jehovovi Bohu posvátnou službu v chrámu. (Lukáš 2:36–38) Anna žila zbožnou službou, a to byl nepochybně úžasný protilék na zármutek a osamělost, které jako vdova pociťovala.

22. Jak se některé vdovy a někteří vdovci vyrovnali s osamělostí?

22 Jedna dvaasedmdesátiletá žena, která ovdověla před deseti lety, vypráví: „Největším problémem pro mě bylo to, že jsem si neměla s kým povídat. Můj manžel byl dobrý posluchač. Mluvili jsme spolu o sboru a o naší křesťanské službě.“ Jiná vdova říká: „I když čas ránu zahojí, přesto jsem zjistila, že přesněji řečeno ránu nám pomáhá zahojit to, co v tom čase, který máme k dispozici, děláme. Můžete lépe pomáhat druhým.“ Jeden sedmašedesátiletý vdovec to potvrzuje vyjádřením: „Vynikající způsob, jak se můžete s úmrtím blízkého člověka vyrovnat, je věnovat se utěšování druhých.“

BŮH SI VÁŽÍ LETITÝCH LIDÍ

23., 24. Jakou úžasnou útěchu dává Bible letitým lidem a zejména těm, kteří ovdověli?

23 I když smrt někomu vezme milovaného manželského partnera, Jehova zůstává stále věrný, vždy spolehlivý. Král David v dávných dobách zpíval: „O jednu věc jsem prosil Jehovu — tu budu hledat, abych bydlel v Jehovově domě po všechny dny svého života, abych pohlížel na Jehovovu příjemnost a s oceněním se díval na jeho chrám.“ (Žalm 27:4)

24 Apoštol Pavel vybízí: „Cti vdovy, které jsou skutečně vdovami.“ (1. Timoteovi 5:3) Po tomto pokynu přicházejí rady, že sbor může poskytovat nezbytnou hmotnou podporu vdovám, které si to zasluhují a nemají blízké příbuzné. Avšak pokyn „cti“ obsahuje také myšlenku, abychom si těchto vdov vážili. Zbožné vdovy a zbožní vdovci tedy mohou čerpat velkou útěchu z poznání, že Jehova si jich váží a že je bude podporovat. (Jakub 1:27)

25. Co stále zůstává cílem lidí pokročilého věku?

25 „Nádhera starců jsou jejich šediny,“ prohlašuje Boží inspirované slovo. Jsou „korunou krásy, když se nalézají na cestě spravedlnosti“. (Přísloví 16:31; 20:29) Ať tedy žijete v manželství, nebo jste znovu svobodní, zaměřujte se ve svém životě především na to, abyste sloužili Jehovovi. Tak budete mít v současné době dobré jméno u Boha a vyhlídku na věčný život ve světě, kde již nikdy nebudou bolesti stáří. (Žalm 37:3–5; Izajáš 65:20)

^ 20. odst. Podrobnější rozbor tohoto námětu najdete v brožuře Když zemře někdo z vašich milovaných, kterou vydala Watch Tower Bible and Tract Society of New York, Inc.