Věrnému muži Abrahamovi Bůh slíbil, že předpověděným „semenem“ bude jeden z jeho potomků. Prostřednictvím tohoto potomka dostanou požehnání „všechny národy“. (1. Mojžíšova 22:18) Abrahamův vnuk Jákob se později přestěhoval do Egypta, kde se jeho rodina rozrostla, takže vznikl starověký národ Izrael.

Po nějaké době despotický vládce Egypta Izraelity zotročil. Bůh nakonec pověřil Mojžíše, aby tento národ z Egypta vyvedl skrze zázračně rozdělené vody Rudého moře. Potom dal Bůh Izraelitům zákony, včetně Deseti přikázání, kterými se měli řídit a které je měly chránit. Patřily k nim i zákony, které stanovovaly oběti potřebné k odpuštění hříchů. Mojžíš byl Bohem inspirován, aby Izraelitům řekl, že jim Bůh časem pošle jiného proroka. Ten měl být oním slíbeným „semenem“.

O více než 400 let později slíbil Bůh králi Davidovi, že ten, kdo přijde jako „semeno“ předpověděné v Edenu, bude vládnout nad královstvím, které bude trvat věčně. Měl to být Mesiáš, osvoboditel určený Bohem k tomu, aby lidstvo zachránil a na zemi obnovil ráj.

Prostřednictvím Davida a jiných proroků Bůh postupně o Mesiášovi odhaloval další podrobnosti. Předpověděl, že bude pokorný a laskavý a že za jeho vlády skončí hlad, nespravedlnost i války. Lidé budou mít pokojné vztahy jak mezi sebou, tak se zvířaty. Nemoci, utrpení a smrt, které nikdy nepatřily k původnímu Božímu záměru, přestanou existovat a lidé, kteří zemřeli, se vrátí k životu na zemi.

Skrze proroka Micheáše Bůh předpověděl, že Mesiáš se narodí v Betlémě, a skrze proroka Daniela, že bude zabit. Slíbil ale, že Mesiáše vzkřísí a ustanoví ho králem v nebesích. Daniel také prorokoval, že Mesiášovo království jednoho dne natrvalo nahradí všechny ostatní vlády. Přišel Mesiáš skutečně tak, jak uváděla proroctví?

(Podle 1. Mojžíšovy, 22.–50. kapitoly, 2. Mojžíšovy, 5. Mojžíšovy, 2. Samuelovy, Žalmů, Izajáše, Daniela, Micheáše, Zecharjáše 9:9.)