Našli něco lepšího
MILIONY křesťanů se rozhodlo Vánoce neslavit. Jak své rozhodnutí zpětně hodnotí? Mají pocit, že jim něco schází? Cítí se jejich děti o něco ochuzené? Podívejme se, co k tomu někteří svědkové Jehovovi z různých částí světa řekli.
Připomínání si Ježíše Krista: „Než jsem se stala svědkem Jehovovým, do kostela jsem moc nechodila. Většinou jenom na Vánoce nebo Velikonoce. Ani tehdy jsem ale o Ježíši Kristu moc nepřemýšlela. Dnes už Vánoce neslavím, ale zato dvakrát týdně chodím na křesťanská shromáždění, a dokonce o Ježíšovi učím druhé.“ EVE, AUSTRÁLIE
Radost z dávání: „Když dostanu dárek, který nečekám, mám hroznou radost. Miluju překvapení! Také ostatním rád vyrábím přáníčka nebo maluju obrázky, protože pak mají trochu lepší náladu a já také.“ REUBEN, SEVERNÍ IRSKO
Pomoc potřebným: „Rádi připravujeme jídlo pro nemocné. Někdy jim přineseme kytičku, zákusky nebo nějaký malý dárek, abychom je potěšili. Dělá nám radost, že je můžeme navštěvovat kdykoli v roce.“ EMILY, AUSTRÁLIE
Čas s rodinou: „Když se scházíme s příbuznými, naše děti poznávají své strýce, tety, prarodiče, bratrance a sestřenice v uvolněné atmosféře. Protože nejsme vázáni nějakými svátky, necítíme se do ničeho tlačeni a příbuzní vědí, že je navštěvujeme proto, že je máme rádi.“ WENDY, KAJMANSKÉ OSTROVY
Pokoj: „O Vánocích se člověk nezastaví, takže jen málo lidí má čas myslet na pokoj a mír. Já poznala, co lidem slibuje Bible, a zažívám vnitřní klid. Vím, že moje děti čeká nádherná budoucnost.“ SANDRA, ŠPANĚLSKO