Přejít k článku

Přejít na obsah

Jak se žilo v biblických dobách — Hudebníci a jejich nástroje

Jak se žilo v biblických dobách — Hudebníci a jejich nástroje

Jak se žilo v biblických dobách — Hudebníci a jejich nástroje

„Chvalte [Boha] troubením rohu. Chvalte ho strunným nástrojem a harfou. Chvalte ho tamburínou a kolovým tancem. Chvalte ho strunami a píšťalou. Chvalte ho činely melodického zvuku. Chvalte ho řinčivými činely.“ (ŽALM 150:3–5)

HUDBA a hudebníci měli při uctívání Jehovy Boha vždy nezastupitelnou úlohu. Když například Jehova zázračně zachránil Izraelity u Rudého moře, Mojžíšova sestra Miriam vedla ženy při zpěvu vítězné písně a při tanci. Ženy se při něm doprovázely hrou na tamburínu. Tato událost ukazuje, že hudba měla v životě Izraelitů opravdu důležité místo — přestože jen chvíli před tím unikli egyptskému vojsku, mnohé ženy měly své nástroje po ruce. (2. Mojžíšova 15:20) Později král David zorganizoval tisíce hudebníků, aby při uctívání Jehovy hráli ve svatostánku. Stejné uspořádání bylo zavedeno v chrámu, který nechal postavit jeho syn Šalomoun. (1. Paralipomenon 23:5)

Z čeho se hudební nástroje vyráběly? Jak vypadaly? Jaký zvuk vydávaly? A při jakých příležitostech se na ně hrálo?

Druhy hudebních nástrojů

Nástroje, o kterých se zmiňuje Bible, se vyráběly ze vzácného dřeva, zvířecí kůže, kovu nebo kostí. Některé byly vykládané slonovinou. Struny se zhotovovaly z rostlinných vláken nebo zvířecích střev. Ačkoli se téměř žádné starověké hudební nástroje nedochovaly, z různých vyobrazení můžeme zjistit, jak vypadaly.

Nástroje používané v biblických dobách můžeme rozdělit do tří základních kategorií: strunné nástroje, jako harfa, lyra (1) a loutna (2), dechové nástroje, jako roh, šofar (3), trubka (4) a oblíbená flétna nebo píšťala (5), a bicí nástroje, jako tamburína (6), sistrum (7), činely (8) a zvonky (9). Hrou na tyto nástroje hudebníci doprovázeli přednes poezie, radostné tance a zpěv. (1. Samuelova 18:6, 7) Především je však používali při uctívání Boha, od kterého dar hudby pochází. (1. Paralipomenon 15:16) Podívejme se nyní na jednotlivé kategorie podrobněji.

Strunné nástroje Harfa a lyra byly lehké, snadno přenosné nástroje se strunami napnutými na dřevěný rám. Na strunný nástroj hrál například David, aby uklidnil znepokojeného krále Saula. (1. Samuelova 16:23) Tyto nástroje také byly součástí orchestru, který hrál při zasvěcení Šalomounova chrámu, a bylo možné je zaslechnout i při jiných radostných příležitostech, jako byly svátky. (2. Paralipomenon 5:12; 9:11)

Loutna se od harfy obvykle lišila svým tvarem. Mívala několik strun a rezonanční skříň. Její melodické tóny v mnohém připomínaly zvuk dnešní kytary. Struny byly zhotovené z krouceného rostlinného vlákna nebo zvířecích střev.

Dechové nástroje O těchto nástrojích se Bible zmiňuje často. K nejstarším patří židovský roh zvaný šofar. Tento dutý beraní roh vydával pronikavé hlasité tóny. V Izraeli se troubením na šofar svolávali muži do vojska a také se národu poskytovalo vedení. (Soudci 3:27; 7:22)

Dalším dechovým nástrojem byla kovová trubka. Z jednoho dokumentu nalezeného mezi svitky od Mrtvého moře vyplývá, že se na ni daly zahrát tóny v překvapivě velkém rozsahu. Jehova dal Mojžíšovi pokyn, aby nechal vyrobit dvě stříbrné trubky k používání ve svatostánku. (4. Mojžíšova 10:2–7) Později, při zasvěcení Šalomounova chrámu, přispěl ke slavnostní atmosféře mohutný zvuk 120 trubek. (2. Paralipomenon 5:12, 13) Trubky měly různou délku a některé měřily od nátrubku až po trychtýřovitý konec víc než 90 centimetrů.

Velmi oblíbeným nástrojem Izraelitů byla flétna. Její radostné melodické tóny přispívaly k dobré náladě při rodinných setkáních, svátcích a svatbách. (1. Královská 1:40; Izajáš 30:29) Truchlivé písně hrané na flétnu zase bylo možné zaslechnout při pohřebních obřadech. (Matouš 9:23; viz stranu 14)

Bicí nástroje Při svých oslavách Izraelité používali i různé bicí nástroje. Jejich rytmický zvuk vyvolával silné emoce. Například tamburína, vyrobená ze zvířecí kůže natažené přes kruhový dřevěný rám, vydávala při úderu ruky zvuk podobný bubínku. Když s ní hudebníci nebo tanečníci potřásali, po stranách připevněné zvonky rytmicky cinkaly.

Mezi bicí nástroje se řadilo také sistrum. Tento nástroj měl oválný kovový rám s držadlem a příčkami, na kterých byly volně umístěné kovové kroužky. Při rychlém třesení vydávalo sistrum ostře zvonivý zvuk.

Ještě výraznější zvuk měly bronzové činely. Tyto kovové talíře se vyráběly ve dvou velikostech. Většími, řinčivými činely se silně tlouklo o sebe. Menšími, melodickými činely se hrálo na prstech jedné ruky. Oboje vydávaly břinkavé zvuky, ale o různé síle. (Žalm 150:5)

Řídí se tímto vzorem

Svědkové Jehovovi dnes hudbou a zpěvem začínají i končí svá shromáždění, kde se scházejí k uctívání. Na jejich větší setkání pořizuje hudbu orchestr, ve kterém se hraje na moderní obdoby strunných, dechových a bicích nástrojů.

Svědkové považují hudbu a písně za součást uctívání Boha a tím napodobují vzor, který dali starověcí Izraelité a křesťané v prvním století. (Efezanům 5:19) Podobně jako Boží služebníci v biblických dobách, i oni písněmi rádi chválí Jehovu.

[Obrázek na straně 23]

(Nástroje nejsou vyobrazeny ve stejném měřítku.)

(Viz publikaci)