Abraham — Jeho víra

Abraham stojí za večerního ticha venku a dívá se na jasnou oblohu plnou hvězd. Nedá mu to, aby nemyslel na Boží slib, že jeho potomci se stanou stejně početnými jako tato nebeská tělesa. (1. Mojžíšova 15:5) Pro Abrahama jsou hvězdy viditelnou připomínkou tohoto slibu. Jsou také zárukou, že Bůh svůj slib splní. Jestliže má tak velkou moc, aby stvořil obrovský vesmír a všechno v něm, jistě je schopen zařídit, aby Abraham se Sárou měli dítě. Abraham měl skutečně silnou víru.

CO JE VÍRA? V Bibli se slovem „víra“ označuje pevné přesvědčení o něčem neviditelném, přesvědčení, které je založené na spolehlivých dokladech. Člověk, který má víru v Boha, se zaměřuje na splnění jeho slibů. Je si jimi tak jistý, jako by se už splnily.

JAK JI ABRAHAM PROJEVOVAL? Dával najevo, že věří Božím slibům. Tato víra ho vedla k tomu, aby opustil svou rodnou zemi v přesvědčení, že Jehova svůj slib dodrží a ukáže mu jinou zemi. Vedla ho k tomu, aby putoval Kanaánem s důvěrou, že jeho potomci tuto zemi nakonec zdědí. A také ho vedla k tomu, aby poslušně šel obětovat Izáka. Byl přesvědčen, že bude-li to nutné, Jehova jeho syna vzkřísí. (Hebrejcům 11:8, 9, 17–19)

Abraham se nezaměřoval na minulost, ale na budoucnost. Ačkoli v Uru měli se Sárou zřejmě pohodlnější život než v Kanaánu, „nevzpomínali stále na zemi, kterou opustili“. (Hebrejcům 11:15, Today’s English Version) Spíše se zaměřovali na to, jak Jehova jim a jejich potomkům požehná v budoucnosti. (Hebrejcům 11:16)

 Prokázala se Abrahamova víra jako opodstatněná? Rozhodně ano. Jehova všechny své sliby dodržel. Abrahamovi potomci se nakonec stali početným národem známým jako Izrael. Časem se Izraelité usadili v Kanaánu, právě v té zemi, kterou Jehova Abrahamovi slíbil. (Jozue 11:23)

CO SE OD NĚJ MŮŽEME NAUČIT? Můžeme si být jistí, že Jehova své sliby dodrží. I když se splnění některých z nich může z lidského pohledu zdát nemožné, měli bychom důvěřovat, že „u Boha je možné všechno“. (Matouš 19:26)

Z Abrahamova příkladu se také učíme nezaměřovat se na minulost, ale na dobré věci, které nás čekají v budoucnu. Právě to se naučil Jason. Trpí vysilující nemocí, která způsobila, že úplně ochrnul. „Musím přiznat, že se k minulosti občas vracím,“ říká. „Nejvíc mi chybí některé maličkosti, například to, že nemůžu obejmout svou manželku Amandu.“

Jason ale bezvýhradně věří tomu, že Jehova splní své sliby, včetně toho, že země se brzy stane rájem a věrní lidé na ní budou žít věčně v dokonalém zdraví. * (Žalm 37:10, 11, 29; Izajáš 35:5, 6; Zjevení 21:3, 4) „Připomínám si, že to nejlepší mě teprve čeká,“ říká Jason a vysvětluje: „Brzy to bude všechno za námi — stres, obavy, smutek, pocity viny. Zmizí to jednou provždy.“ Jason je pro nás, podobně jako Abraham, krásným příkladem víry.

[Poznámka pod čarou]