Přejít k článku

Přejít na obsah

Měli byste dodržovat Sabat?

Měli byste dodržovat Sabat?

Měli byste dodržovat Sabat?

KONCEM osmdesátých let skupinky metodistů oblehly Suvu, hlavní město Fidži. Muži, ženy a děti oblečení v nedělních šatech vytvořili sedmdesát silničních zátarasů. Zastavili komerční dopravu a také vnitrostátní i mezinárodní letecký provoz. Co je k tomu vedlo? Chtěli, aby národ znovu začal přísně dodržovat Sabat.

V Izraeli musí mít od roku 2001 každá nová vícepodlažní budova přinejmenším jeden výtah, který automaticky zastavuje v každém patře. Proč? Aby zbožní židé, kteří od pátečního večera do sobotního večera zachovávají Sabat, nemuseli vykonávat „práci“ tím, že by zmáčkli tlačítko.

V království Tonga, které leží v jižním Tichomoří, je v neděli zakázána veškerá práce. Letecká i lodní doprava je pozastavena a jakákoli smlouva podepsaná ten den je pokládána za neplatnou. Podle tonžské ústavy musí neděli „světit“ všichni lidé bez ohledu na náboženské vyznání. Z jakého důvodu? Aby se zajistilo, že celý národ bude dodržovat Sabat.

Jak vyplývá z uvedených příkladů, mnozí lidé se domnívají, že Bůh od nich vyžaduje, aby každý týden zachovávali Sabat. Někteří tvrdí, že to je nanejvýš důležité, a jsou přesvědčeni, že na tom závisí věčná záchrana. Jiní se dokonce domnívají, že Sabat je nejdůležitějším ze všech Božích přikázání. Co je vlastně Sabat? A požaduje Bible od křesťanů, aby ho každý týden dodržovali?

Co je Sabat?

Slovo „sabat“ pochází z hebrejského výrazu, který znamená „odpočinout si, přerušit, přestat“. V První Mojžíšově se sice říká, že Jehova Bůh sedmý den odpočinul od své stvořitelské činnosti, ale pokyn zachovávat 24hodinový den odpočinku neboli Sabat dostal Boží lid až v Mojžíšově době. (1. Mojžíšova 2:2) Poté, co Izraelité v roce 1513 př. n. l. vyšli z Egypta a dostali se do pustiny, Jehova jim začal zázračně opatřovat mannu. K jejímu sbírání dostali tyto pokyny: „Budete to sbírat šest dnů, ale sedmý den je sabat. V něm se nic nevytvoří.“ (2. Mojžíšova 16:26) Dále čteme, že „lid přistoupil k tomu, aby sedmý den zachovával sabat“. (2. Mojžíšova 16:30) Sabat začínal šestý den (v pátek) po západu slunce a končil západem slunce sedmý den (v sobotu).

Krátce poté, co Izraelité dostali uvedené pokyny, jim Jehova dal zákon, který dodržování Sabatu upřesňoval. (2. Mojžíšova 19:1) Tento zákon patřil k Deseti přikázáním, která obdržel Mojžíš. Čtvrté přikázání mimo jiné říká: „Tím, že budeš pamatovat na sabatní den, abys jej považoval za posvátný, máš prokazovat službu a budeš konat všechnu svou práci šest dnů. Ale sedmý den je sabat Jehovovi, tvému Bohu.“ (2. Mojžíšova 20:8–10) Dodržování Sabatu se tak stalo nedílnou součástí života Izraelitů. (5. Mojžíšova 5:12)

Dodržoval Sabat Ježíš Kristus?

Ano, Ježíš Sabat dodržoval. O Kristu je řečeno: „Když přišla plná hranice času, Bůh vyslal svého Syna, který byl z ženy a který byl pod zákonem.“ (Galaťanům 4:4) Ježíš se narodil jako Izraelita, a proto byl povinen dodržovat Zákon, k němuž patřilo i přikázání o Sabatu. Smlouva Zákona byla odstraněna až Ježíšovou smrtí. (Kolosanům 2:13, 14) Když víme, kdy se tyto věci udály v proudu času, pomáhá nám to porozumět Božímu pohledu na Sabat. (Viz  stranu 15.)

Je pravda, že Ježíš řekl: „Nemyslete, že jsem přišel zničit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem, abych zničil, ale abych naplnil.“ (Matouš 5:17) Co ale výraz „naplnil“ znamená? Představme si stavitele, který podepíše smlouvu o stavbě domu. Aby smlouvu naplnil, nesmí ji v žádném ohledu porušit a musí stavbu dokončit ke spokojenosti zákazníka. Jakmile to však udělá, smlouva je naplněna a stavitele už k ničemu nezavazuje. Podobně Ježíš naplnil Zákon tím, že ho v žádném ohledu neporušil, ale dokonale ho dodržel. Jakmile byla smlouva Zákona naplněna, nebyla již pro Boží lid závazná.

Je Sabat požadavkem pro křesťany?

Vzhledem k tomu, že Kristus naplnil Zákon, jsou křesťané povinni dodržovat Sabat? Apoštol Pavel pod inspirací dává tuto odpověď: „Ať vás tedy nikdo nesoudí v jídle a pití nebo s ohledem na nějaký svátek nebo zachovávání novoluní či sabatu; ty věci jsou totiž stínem budoucích věcí, ale skutečnost patří Kristu.“ (Kolosanům 2:16, 17)

Tato inspirovaná slova ukazují, že došlo k zásadní změně v tom, co Bůh od svých služebníků požaduje. Proč k ní došlo? Protože pro křesťany začal platit nový zákon, totiž „Kristův zákon“. (Galaťanům 6:2) Dřívější smlouva Zákona, kterou Izrael dostal prostřednictvím Mojžíše, byla naplněna a skončila Ježíšovou smrtí. (Římanům 10:4; Efezanům 2:15) Skončila tím i platnost přikázání o Sabatu? Ano. Když Pavel psal o tom, že „jsme byli zproštěni Zákona“, poukázal na jedno z Deseti přikázání. (Římanům 7:6, 7) Takže Desatero — včetně přikázání o Sabatu — je součástí Zákona, který přestal platit. Boží ctitelé tedy již Sabat dodržovat nemusí.

Přechod od izraelského systému uctívání ke křesťanskému by se dal znázornit tímto způsobem: V určité zemi se změní ústava. Jakmile je nová ústava uzákoněna, občané již nejsou povinni dodržovat tu dřívější. Některé zákony jsou možná stejné jako předtím, ale ostatní jsou odlišné. Člověk tedy bude muset novou ústavu pečlivě prostudovat, aby věděl, jaké zákony nyní platí. Kromě toho bude spořádaného občana jistě zajímat, kdy nová ústava vstoupila v platnost.

Podobně dostal izraelský národ od Jehovy Boha více než 600 zákonů včetně deseti hlavních. Týkaly se například morálky, obětí, zdraví a dodržování Sabatu. Ježíš však řekl, že jeho pomazaní následovníci budou tvořit nový ‚národ‘. (Matouš 21:43) Od roku 33 n. l. má tento národ svou „ústavu“, která spočívá na dvou základních zákonech — totiž milovat Boha a milovat svého bližního. (Matouš 22:36–40) Mnohá přikázání, která spadají pod „Kristův zákon“, jsou podobná těm, jež dostal Izrael. Nemělo by nás však překvapovat, že některá jsou zcela odlišná a že určité zákony, které byly závazné dříve, již není třeba dodržovat. Jedním z nich je zákon o Sabatu.

Změnil Bůh svá měřítka?

Znamenají tyto změny v zákonech, že Bůh změnil svá měřítka? Určitě ne. Stejně jako rodič upravuje pravidla, kterými se mají řídit jeho děti, protože bere v úvahu jejich věk a okolnosti, i Jehova upravil zákony, jež měl poslouchat jeho lid. Apoštol Pavel to vysvětluje následovně: „Než přišla víra, byli jsme střeženi pod zákonem a společně vydáni do vazby a vzhlíželi jsme k víře, o které bylo určeno, aby byla zjevena. Zákon se tedy stal naším vychovatelem vedoucím ke Kristu, abychom byli prohlášeni za spravedlivé díky víře. Ale když nyní přišla víra, již nejsme pod vychovatelem.“ (Galaťanům 3:23–25)

Jak lze Pavlovu argumentaci uplatnit na Sabat? Uvažujme o tomto znázornění: Když někdo chodí do školy, musí se určitému předmětu, například truhlařině, věnovat jeden konkrétní den v týdnu. Jakmile však začne pracovat, bude muset to, co se naučil, používat denně. Podobně Izraelité v době, kdy byli pod Zákonem, si měli vyhradit jeden den v týdnu na odpočinek a uctívání Boha. Od křesťanů se naproti tomu vyžaduje, aby Boha uctívali ne jeden den v týdnu, ale každý den.

Je tedy nesprávné, aby si člověk jeden den v týdnu vyhradil pouze na odpočinek a uctívání? Ne, protože Boží Slovo to ponechává na osobním rozhodnutí. Říká: „Někdo . . . činí rozdíl mezi dny v týdnu, zatímco pro jiného je den jako den. Důležité je, aby v těchto věcech každý jednal podle svého přesvědčení.“ (Římanům 14:5, Slovo na cestu) Někteří se možná rozhodnou pokládat jeden den za významnější než ostatní, ale Bible jasně ukazuje, že dodržování Sabatu Bůh od křesťanů neočekává.

[Praporek na straně 12]

„Budete to sbírat šest dnů, ale sedmý den je sabat. V něm se nic nevytvoří.“ (2. MOJŽÍŠOVA 16:26)

[Praporek na straně 14]

„Zákon se . . . stal naším vychovatelem vedoucím ke Kristu, abychom byli prohlášeni za spravedlivé díky víře. Ale když nyní přišla víra, již nejsme pod vychovatelem.“ (GALAŤANŮM 3:24, 25)

[Rámeček a nákres na straně 13]

Sabat a mezinárodní datová hranice

Pro ty, kdo jsou přesvědčeni, že Sabat je nutné dodržovat na každém místě v tentýž den, představuje určitý problém mezinárodní datová hranice. Jedná se o pomyslnou čáru, která z velké části prochází Tichým oceánem a vede podél 180. poledníku. Země na západ od této hranice jsou o jeden den napřed ve srovnání s těmi, které leží východně.

Když je například na souostrovích Fidži a Tonga neděle, na Samoi a Niue je sobota. Takže když nějaký člověk na Fidži zachovává v sobotu Sabat, příslušníci jeho náboženství na Samoi, vzdálené 1 145 kilometrů, v té době pracují, protože mají pátek.

Adventisté sedmého dne na souostroví Tonga dodržují Sabat v neděli. Důvodem je, že to chtějí dělat ve stejnou dobu jako jejich spoluvěřící na Samoi, která je vzdálená něco přes 850 kilometrů. Nicméně na Fidži, tedy necelých 800 kilometrů od Tongy, adventisté neodpočívají. Sabat totiž zachovávají v sobotu.

[Nákres]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

\

\

\

\ SAMOA

\

— ― ― ― ― ― ― ―

FIDŽI \

neděle \ sobota

\

\

TONGA \

\

\

\

[Nákres na straně 15]

 (Úplný, upravený text — viz publikaci)

Důležitá fakta o Sabatu

Některé biblické verše sice mluví o tom, že je potřeba dodržovat Sabat, ale je důležité zjistit, ve které době byla tato slova pronesena.

4026 PŘ. N. L. DOBA PŘED MOJŽÍŠEM

STVOŘENÍ ADAMA Zákon týkající se Sabatu neexistoval

až do doby Mojžíše a Izraelitů.

(5. Mojžíšova 5:1–3, 12–14)

1513 PŘ. N. L. IZRAEL DOSTÁVÁ ZÁKON

BOŽÍ ZÁKON IZRAELI Zákon ohledně Sabatu nebyl dán žádnému

jinému národu. (Žalm 147:19, 20) Měl

sloužit jako „znamení“ mezi Jehovou

a izraelskými syny. (2. Mojžíšova

31:16, 17)

Každotýdenní Sabat byl pouze jedním

z mnoha sabatů, které Izraelité měli

dodržovat. (3. Mojžíšova 16:29–31;

23:4–8; 25:4, 11; 4. Mojžíšova 28:26)

33 N. L. KRISTŮV ZÁKON

KONEC ZÁKONA DANÉHO IZRAELI Když v roce 49 n. l. apoštolové a starší

muži v Jeruzalémě rozhodovali v otázce,

co Bůh vyžaduje od křesťanů, o dodržování

Sabatu se nezmínili. (Skutky 15:28, 29)

Apoštol Pavel si dělal starosti o křesťany,

kteří kladli důraz na dodržování určitých dnů.

(Galaťanům 4:9–11)

2010 N. L.

[Obrázek na straně 11]

Novinové zprávy o akci metodistů, kteří postavili zátarasy a požadovali, aby se na Fidži znovu začal přísně dodržovat Sabat

[Podpisek]

S laskavým svolením Fiji Times