Co zajímá naše čtenáře

Proč svědkové Jehovovi neuctívají Boha pomocí soch a obrazů?

Mnoho hinduistů, buddhistů, katolíků a příslušníků pravoslavné církve po celém světě je přesvědčeno, že k uctívání Boha neoddělitelně patří modly, sochy, obrazy a ikony. V některých částech Afriky lidé uctívají sochy vyřezané ze dřeva nebo vytesané z kamene, o kterých se domnívají, že v nich přebývá nějaký bůh nebo duch nějakého boha.

Svědkové Jehovovi naproti tomu žádné druhy model ani ikon při uctívání Boha nepoužívají. Pokud navštívíte některé z míst, kde se scházejí a kterým se říká sály Království, neuvidíte tam žádné obrazy „svatých“ ani sochy Ježíše nebo Marie. * Proč ne? Ukažme si, co o tomto námětu říká Bible.

Co Bůh vyžadoval od Izraelitů?

Po svém osvobození z Egypta dostali Izraelité od Jehovy Boha jasné pokyny k tomu, jak ho mají uctívat. Druhé z takzvaných Deseti přikázání zní: „Neuděláš si vyřezávanou sochu ani podobu něčeho, co je nahoře v nebesích nebo co je dole na zemi nebo co je ve vodách pod zemí. Nebudeš se jim klanět ani se nedáš svést, abys jim sloužil, protože já, Jehova, tvůj Bůh, jsem Bůh vyžadující výlučnou oddanost.“ (2. Mojžíšova 20:4, 5)

Ve stejnou dobu, kdy Bůh dával tato přikázání Mojžíšovi, Izraelité vyráběli zlaté tele. Pravděpodobně je k tomu inspirovalo egyptské uctívání zvířat. Tuto sochu nenazvali jménem žádného egyptského boha, ale říkali, že uctívají Jehovu. (2. Mojžíšova 32:5, 6) Jak na to Bůh zareagoval? Na ty, kdo modlu uctívali, se velmi rozhněval, a Mojžíš pak zlaté tele zničil. (2. Mojžíšova 32:9, 10, 19, 20)

Později Jehova Bůh druhé přikázání ještě více rozvedl. Prostřednictvím Mojžíše Izraelitům připomněl, že si nesmí udělat „vyřezávanou sochu, podobu jakéhokoli symbolu, znázornění muže nebo ženy, znázornění jakéhokoli zvířete, které je na zemi, znázornění jakéhokoli okřídleného ptáka, který létá na nebesích, znázornění čehokoli, co se pohybuje na zemské půdě, znázornění jakékoli ryby, která je ve vodách pod zemí“. (5. Mojžíšova 4:15–18) Je zřejmé, že Izraelité neměli při uctívání Boha používat modly žádného tvaru ani podoby.

Přesto Izrael později modlářství propadl. Ve snaze svůj lid napravit Jehova vyslal proroky, kteří národ varovali před blížícím se trestem za jeho modlářství. (Jeremjáš 19:3–5; Amos 2:8) Izraelité jako celek Boží varování přehlíželi. V roce 607 př. n. l. tedy Jehova dovolil Babylóňanům, aby zničili Jeruzalém a odvedli národ do vyhnanství. (2. Paralipomenon 36:20, 21; Jeremjáš 25:11, 12)

 Jaký názor na modly měli křesťané v prvním století?

Když lidé z nežidovských národů v prvním století přijali křesťanství, přestali používat modly. Všimněte si, co o kázání apoštola Pavla řekl Demetrios, stříbrotepec, který v Efezu modly vyráběl: „Muži, dobře víte, že z tohoto zaměstnání máme svůj blahobyt. Také vidíte a slyšíte, jak nejenom v Efezu, ale téměř v celé oblasti Asie tento Pavel přesvědčil značný zástup a obrátil je k jinému názoru, protože říká, že ti, kteří jsou udělaní rukama, nejsou bohové.“ (Skutky 19:25, 26)

O tom, že se Demetriovo obvinění zakládalo na pravdě, svědčí slova samotného Pavla. Když mluvil k Řekům v Aténách, prohlásil: „Neměli bychom si představovat, že Božská bytost je podobná zlatu nebo stříbru nebo kamenu, podobná něčemu vymodelovanému díky umění a vynalézavosti člověka. Bůh sice přehlédl časy takové nevědomosti, ale přesto nyní říká lidstvu, že by měli všichni všude činit pokání.“ (Skutky 17:29, 30) Stejného námětu se Pavel dotkl v dopise Tesaloničanům, když tamní křesťany pochválil za to, že se „obrátili k Bohu od svých model“. (1. Tesaloničanům 1:9)

Nejenom Pavel, ale také apoštol Jan varoval křesťany, aby při uctívání Boha nepoužívali modly. Na konci prvního století našeho letopočtu Jan jednoznačně řekl: „Střežte se před modlami.“ (1. Jana 5:21)

Svědkové Jehovovi poslouchají jasný Boží pokyn, že lidé nemají při uctívání Boha používat žádný druh soch ani obrazů. Berou vážně to, co Jehova Bůh říká u Izajáše 42:8: „Já jsem Jehova. To je mé jméno; a nikomu jinému nedám svou vlastní slávu, ani svou chválu rytým sochám.“

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 31]

„Já jsem Jehova. To je mé jméno; a nikomu jinému nedám svou vlastní slávu, ani svou chválu rytým sochám.“ (Izajáš 42:8)