Co zajímá naše čtenáře

Jsou přírodní katastrofy trestem od Boha?

Přírodní katastrofy nejsou trestem od Boha. Bůh tímto způsobem lidi nikdy netrestal a nikdy to dělat nebude. Proč? Protože „Bůh je láska,“ říká Bible v 1. Jana 4:8.

Láska je základem všeho, co Bůh dělá. Není příčinou utrpení nevinných lidí, protože Bible říká, že „láska nepůsobí bližnímu zlo“. (Římanům 13:10) A u Joba 34:12 je uvedeno: „Bůh vskutku nejedná ničemně.“

V Bibli se píše, že v naší době bude docházet ke katastrofám, jako jsou například „velká zemětřesení“. (Lukáš 21:11) Jehova však není zodpovědný za zkázu, kterou způsobují, stejně jako meteorolog není zodpovědný za ničivé následky tajfunu, o němž předem informoval. Jestliže tedy utrpení, které lidé zažívají v důsledku přírodních katastrof, nepůsobí Bůh, kdo za tím stojí?

V Bibli je uvedeno, že „celý svět leží v moci toho ničemného“, Satana Ďábla. (1. Jana 5:19) Od vzpoury na počátku lidských dějin až do naší doby je Satan zabijákem. (Jan 8:44) Považuje lidský život za bezcenný a nedůležitý. Je veden sobeckou touhou, takže není divu, že svět pod jeho vládou je založen na sobectví. Dnešní celosvětový systém přehlíží to, že jsou nadměrně využívány přírodní zdroje, takže mnoha lidem nezbývá nic jiného, než žít v nebezpečných územích, kde pravděpodobnost přírodní nebo lidmi způsobené katastrofy je velmi vysoká. (Efezanům 2:2; 1. Jana 2:16) Odpovědnost za pohromy a za lidské neštěstí tedy nesou chamtiví lidé. (Kazatel 8:9) Proč to můžeme říci?

Překvapivě vysoký počet katastrof je přinejmenším částečně způsoben lidskou činností. Uvažujte například o katastrofě, která postihla obyvatele New Orleansu, když se následkem hurikánu město ocitlo pod vodou, nebo o domech zničených sesuvem bahna z hor na pobřeží Venezuely. V těchto a dalších případech se přírodní jevy, jako jsou vítr a déšť, staly příčinou pohromy především kvůli tomu, že lidé při své činnosti ignorovali životní prostředí, odbyli stavební práce, plánovali nezodpovědně, nenaslouchali varováním a že se úředníci v odpovědném postavení dopustili vážných administrativních chyb.

Zamyslete se nad neštěstím, které se stalo v biblických dobách. Za dnů Ježíše se náhle zřítila věž a zabila 18 lidí. (Lukáš 13:4) Možná to bylo důsledkem lidské chyby, svou roli mohl sehrát i „čas a nepředvídaná událost“ nebo šlo o souhru obou faktorů. Toto neštěstí ale jistě nebylo trestem od Boha. (Kazatel 9:11)

Stala se někdy nějaká katastrofa proto, že to byla Boží vůle? Ano, ale na rozdíl od přírodních a lidmi způsobených katastrof byl Boží zásah selektivní, měl svůj účel a došlo k němu výjimečně. Příkladem byla celosvětová potopa za dnů patriarchy Noema nebo zničení Sodomy a Gomory za dnů Lota. (1. Mojžíšova 6:7–9, 13; 18:20–32; 19:24) Vykonání těchto božských rozsudků ukončilo život nenapravitelně ničemných lidí, ale ti, kdo byli v Božích očích spravedliví, zůstali naživu.

Skutečností je, že Jehova Bůh má schopnost, touhu a moc ukončit veškeré utrpení a zabránit jakýmkoli přírodním katastrofám. O Bohem ustanoveném Králi, Ježíši Kristu, je v Žalmu 72:12 řečeno: „On . . . osvobodí chudého, volajícího o pomoc, také ztrápeného a každého, kdo nemá pomocníka.“