Přejít k článku

Přejít na obsah

Nenech se ve službě Jehovovi ničím rozptylovat

Nenech se ve službě Jehovovi ničím rozptylovat

„Marie . . . stále naslouchala [Ježíšovu] slovu. Marta byla . . . rozptýlena obstaráváním mnoha povinností.“ (LUK. 10:39, 40)

PÍSNĚ: 94, 134

1., 2. Proč Ježíš miloval Martu, ale z čeho je vidět, že nebyla dokonalá?

JAKÁ myslíš, že byla Lazarova sestra Marta? Byla sice jedinou ženou, o níž je jmenovitě řečeno, že ji Ježíš miloval, ale hluboce si vážil i dalších věrných žen, například její sestry Marie a také své drahé matky. (Jan 11:5; 19:25–27) Čeho si tedy tak cenil na Martě?

2 Marta byla štědrá a pracovitá. Ale Ježíš ji měl rád hlavně proto, že měla pevnou víru. Věřila všemu, co učil, a nepochybovala, že je Mesiáš. (Jan 11:21–27) Nebyla samozřejmě dokonalá. Jako my všichni, i ona dělala chyby. Například jednou, když u nich byl Ježíš na návštěvě, se Marta rozčílila na svoji sestru Marii a měla za to, že by ji měl Ježíš usměrnit. „Pane,“ řekla mu, „nevadí ti, že mě má sestra nechala samotnou obsluhovat? Pověz jí tedy, aby mi pomáhala.“ (Přečti Lukáše 10:38–42.) Z toho, co jí Ježíš odpověděl, si můžeme vzít důležité poučení.

MARTĚ UNIKALO TO DŮLEŽITÉ

3., 4. Proč Ježíš pochválil Marii a jaké poučení si z jeho slov určitě vzala Marta? (Viz úvodní obrázek.)

3 Ježíš si moc vážil toho, že ho Marta a Marie pozvaly na návštěvu, a chtěl je něco důležitého naučit. Marie si nechtěla nechat ujít příležitost dozvědět se od Velkého učitele co nejvíc, a tak se „posadila u Pánových nohou a stále naslouchala jeho slovu“. Marta mohla udělat to samé a Ježíš by ji za to určitě pochválil.

4 Měla ale plné ruce práce s přípravou jídla a dalších věcí, protože chtěla Ježíšovi jeho návštěvu co nejvíc zpříjemnit. Když viděla, že se Marie nemá k tomu, aby jí pomohla, začala se na ni zlobit. Ježíš si všiml, že Marta se toho snaží udělat zbytečně moc, a tak jí laskavě řekl: „Marto, Marto, jsi úzkostlivá a rozrušuješ se mnoha věcmi.“ Potom dodal, že jedno jídlo bude úplně stačit, a pochválil Marii za to, že mu pozorně naslouchá. Řekl: „Marie, ta si vyvolila dobrý podíl a nebude jí odňat.“ Nevíme, jak dlouho si Marie pamatovala, co tehdy jedli. Určitě ale nikdy nezapomněla na to, co jí Ježíš řekl a jak ji pochválil. O víc než 60 let později napsal apoštol Jan: „Ježíš miloval Martu a její sestru.“ (Jan 11:5) Marta si určitě vzala Ježíšova slova k srdci a sloužila Jehovovi věrně až do smrti.

5. Proč je dnes tak těžké zůstat zaměřený na důležitější věci a jaká otázka vzniká?

5 A jak je to s věcmi, které by mohly odvádět naši pozornost v dnešní době? Už před více než 60 lety zazněl z úst jednoho politika tento názor: „Nikdy dříve nedisponovalo lidstvo takovými komunikačními prostředky, jaké máme dnes. Vysokorychlostní tiskárny, ilustrované časopisy, rozhlas, filmy, televize. . . . Tím vším jsme dennodenně bombardováni . . . Není tomu dávno, co jsme věřili, že žijeme ve ‚věku osvícení‘, avšak nyní se stále více zdá, že je to ‚věk rozptylujících vlivů‘.“ Strážná věž z 15. září 1958 k tomu uvedla: „Lze očekávat, že rozptylujících vlivů bude s blížícím se koncem tohoto světa přibývat.“ Z toho vyplývá důležitá otázka: Co můžeme udělat pro to, abychom se nenechali zbytečně rozptylovat, ale podobně jako Marie se zaměřovali na duchovní věci?

NEVYUŽÍVEJME SVĚT NAPLNO

6. Jak Boží organizace využívá technického pokroku?

6 Boží organizace vždy využívala k šíření dobré zprávy nejnovější dostupné technologie. Například už před první světovou válkou vzniklo „Fotodrama stvoření“, což byla série barevných diapozitivů a krátkých filmů doprovázená zvukovou stopou. V závěru fotodramatu byl vykreslen příchod pokojné tisícileté vlády Ježíše Krista. Milionům lidí přineslo toto poselství útěchu a naději v těžké době. Později se dobrá zpráva o Království šířila pomocí rozhlasu a díky tomu se dostala k dalším milionům lidí v mnoha zemích. Dnes využíváme výpočetní techniku a internet, abychom přinesli dobrou zprávu lidem po celém světě, i v těch nejodlehlejších místech.

Nedovol, aby nepodstatné věci odváděly tvoji pozornost od těch podstatných (7. odstavec)

7. a) Proč je nebezpečné věnovat se tomu, co svět nabízí, až příliš? b) Na co bychom si měli dávat pozor? (Viz poznámku pod čarou.)

7 Bible nás varuje, abychom to, co nabízí svět, nevyužívali až příliš. (Přečti 1. Korinťanům 7:29–31.) Je spousta věcí, které samy o sobě nejsou špatné, ale mohlo by se snadno stát, že jimi promrháme až příliš mnoho času. Jsou to například koníčky, četba, sledování televize, cestování, chození po obchodech a sledování nejnovějších trendů na poli elektroniky a módních doplňků. Z aktivity na sociálních sítích, esemeskování, přeposílání „bombastických“ e-mailů a neustálého procházení zpráv a sportovních výsledků se může stát dokonce závislost. * (Kaz. 3:1, 6) Pokud si nebudeme dávat pozor, kolik času takovými nedůležitými činnostmi strávíme, mohli bychom začít zanedbávat to nejdůležitější – uctívání Jehovy. (Přečti Efezanům 5:15–17.)

8. Proč je tak důležité řídit se radou, abychom nemilovali věci ve světě?

8 Satan dělá, co může, aby pomocí věcí ve světě odvedl naši pozornost. Snažil se o to už v prvním století a dnes to platí ještě víc. (2. Tim. 4:10) Proto se musíme řídit radou: „Nemilujte . . . věci ve světě.“ Když si na to stále dáváme pozor, nenecháme se rozptýlit a poroste naše láska k Otci. Díky ní pak pro nás bude lehčí dělat to, co se mu líbí, a zůstat jeho přáteli navždy. (1. Jana 2:15–17)

SOUSTŘEĎME SE NA TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ

9. Na co Ježíš chtěl, aby se jeho učedníci zaměřovali, a jak jim v tom šel příkladem?

9 Ježíšova laskavá rada, kterou dal Martě, byla přesně v duchu toho, co vyučoval a jak žil. Svým učedníkům zdůrazňoval, aby se stále zaměřovali na službu Jehovovi a nenechali se ničím rozptylovat. (Přečti Matouše 6:22, 33.) Ani on sám se nezatěžoval zbytečnými starostmi s majetkem. Nevlastnil ani dům nebo pole. (Luk. 9:58; 19:33–35)

10. Jaký příklad dal Ježíš zkraje své služby?

10 Ježíš zažil během své služby spoustu věcí, které mohly odvést jeho pozornost, ale on to nikdy nepřipustil. Když zkraje své služby vyučoval a prováděl zázraky v Kafarnaum, lidé ho prosili, aby z jejich města neodcházel. Jak Ježíš na tuto lichotivou žádost reagoval? Řekl: „Musím oznamovat dobrou zprávu o Božím království také jiným městům, protože k tomu jsem byl vyslán.“ (Luk. 4:42–44) A jak řekl, tak také udělal. Prošel Palestinu křížem krážem, kázal a vyučoval. Ale i když byl dokonalý, neznamenalo to, že nikdy nebyl vyčerpaný. Sloužil Bohu naplno, a tak si potřeboval i odpočinout. (Luk. 8:23; Jan 4:6)

11. Co řekl Ježíš muži, který měl spor se svým bratrem, a před čím své posluchače varoval?

11 Při jiné příležitosti, když Ježíš učil, jak překonávat odpor, ho nějaký muž přerušil a řekl: „Učiteli, pověz mému bratrovi, aby se se mnou rozdělil o dědictví.“ Ježíš ale nedovolil, aby tento spor odvedl jeho pozornost od toho, co chtěl svým posluchačům předat. Tomu muži odpověděl: „Člověče, kdo mě nad vámi ustanovil soudcem nebo rozhodčím?“ Potom své učedníky varoval, aby se nenechali ve službě Bohu rozptylovat touhou po hmotných věcech. (Luk. 12:13–15)

12., 13. a) Co zaujalo skupinu řeckých proselytů krátce před Ježíšovou smrtí? b) Jak se Ježíš vypořádal se situací, která mohla odvést jeho pozornost?

12 Poslední týden Ježíšovy služby byl velmi náročný. (Mat. 26:38; Jan 12:27) Ježíš věděl, že ho čeká spousta utrpení a smrt. V neděli 9. nisanu vjel do Jeruzaléma na oslátku, tak jak to bylo předpovězeno. Zástupy lidí ho nadšeně vítaly jako toho, „kdo přichází jako Král v Jehovově jménu“. (Luk. 19:38) Příští den šel Ježíš do chrámu a odvážně vyhodil všechny chamtivé obchodníky, kteří tam vykořisťovali své spoluvěřící. (Luk. 19:45, 46)

13 Mezi zástupy lidí, kteří přišli do Jeruzaléma, byla i skupina řeckých proselytů. Když viděli, co Ježíš udělal, zaujalo je to natolik, že požádali apoštola Filipa, aby jim s ním zařídil schůzku. Ježíš ale jejich žádosti nevyhověl, protože se chtěl soustředit na důležitější věci, které měl před sebou. Nesnažil se získat přízeň lidí, aby se tak vyhnul obětní smrti, kterou mu chystali jeho nepřátelé. Připomněl svým učedníkům, že má brzy zemřít, a potom řekl: „Kdo má rád svou duši, hubí ji, ale kdo nenávidí svou duši v tomto světě, zachrání ji pro věčný život.“ Místo toho, aby vyhověl něčí zvědavosti, doporučil všem, aby napodobovali jeho obětavý způsob života, a slíbil: „Jestliže mi chce někdo sloužit, Otec ho poctí.“ Filip určitě předal tuto vybídku Řekům, kteří s ním mluvili. (Jan 12:20–26)

14. I když se Ježíš věnoval své službě naplno, z čeho je vidět, že byl rozumný?

14 I když pro Ježíše bylo tím nejdůležitějším kázat dobrou zprávu, neznamená to, že na nic jiného nemyslel. Nejméně jednou přijal pozvání na svatební hostinu, a dokonce sám přispěl k dobré náladě tím, že proměnil vodu ve víno. (Jan 2:2, 6–10) Přijímal také pozvání na večeři od svých přátel a dalších lidí, které zajímalo jeho poselství. (Luk. 5:29; Jan 12:2) A hlavně si vždy vyhradil dostatek času na to, aby se mohl modlit, přemýšlet a odpočinout si. (Mat. 14:23; Mar. 1:35; 6:31, 32)

„ODLOŽME . . . KAŽDOU ZÁTĚŽ“

15. Jakou radu dal apoštol Pavel spolukřesťanům a jak v tom sám šel příkladem?

15 Apoštol Pavel přirovnal životní dráhu křesťana k závodu ve vytrvalostním běhu a napsal: „Odložme také každou zátěž.“ (Přečti Hebrejcům 12:1.) Tím, co doporučoval, se také sám řídil. Vzdal se slibné kariéry v judaismu, která mu mohla přinést bohatství a slávu. Soustředil se na důležitější věci – ze všech sil sloužil Bohu a cestoval při tom mezi Sýrii, Malou Asií, Makedonií a Judeou. Zaměřoval se na naději na věčný život v nebi. Napsal: „Zapomínám na věci za sebou a napřahuji se po věcech před sebou, usiluji o cíl, o cenu.“ (Fil. 1:10; 3:8, 13, 14) Díky tomu, že byl svobodný, mohl „být stále Pánovi k službám bez rozptylování“. (1. Kor. 7:32–35)

16., 17. Ať jsme v manželství, nebo svobodní, v čem můžeme napodobit apoštola Pavla? Znáš nějaký příklad z praxe?

16 Někteří Boží služebníci se podobně jako Pavel rozhodli, že zůstanou svobodní, aby měli méně starostí a mohli toho pro Jehovu dělat víc. (Mat. 19:11, 12) Ti, kdo jsou v manželství, mají totiž často víc povinností. Ale ať už jsme v manželství, nebo svobodní, všichni můžeme „odložit každou zátěž“, která by mohla odvádět naši pozornost od služby Bohu. Můžeme se například rozhodnout, že omezíme činnosti, které nás okrádají o čas, a že toho budeme pro Jehovu dělat víc.

17 Mark a Claire, kteří pocházejí z Velké Británie, začali hned po škole s průkopnickou službou a pokračovali v ní i po tom, co se vzali. Mark vypráví: „Abychom si usnadnili život ještě víc a mohli pomáhat na mezinárodních stavebních projektech, prodali jsme svůj třípokojový dům a skončili jsme s prací na zkrácený úvazek.“ Už dvacet let spolu cestují po Africe a pomáhají stavět sály Království. Jednou se stalo, že jim na účtu zbývalo jen 15 dolarů. Ale Jehova se o ně postaral. Claire říká: „Jsme šťastní, že můžeme každý den strávit službou pro Jehovu. Díky této práci jsme taky získali spoustu přátel a nic nám nechybí. To, čeho jsme se vzdali, je nic v porovnání s tím, co nám přinesla celodobá služba.“ Tato slova by mohlo potvrdit mnoho celodobých služebníků. *

18. Jakou otázku by možná bylo dobré si položit?

18 Co můžeš udělat, když zjistíš, že kvůli něčemu, co tě rozptyluje, už Jehovovi nesloužíš s takovým nadšením jako dřív? Možná bys mohl udělat něco pro to, aby tvoje čtení a studium Bible bylo přínosnější. Co ti v tom pomůže? To si ukážeme v příštím článku.

^ 17. odst. Viz také životní příběh Hadyna a Melody Sandersonových v článku „Když děláme, co je správné, jsme šťastní“ (Strážná věž z 1. března 2006). Ukončili výnosné podnikání v Austrálii a vstoupili do celodobé služby. Přečti si, co se stalo, když se jako misionáři v Indii ocitli skoro bez peněz.