1. V čem je nám Ježíš dokonalým příkladem?

BĚHEM své pozemské služby Ježíš poskytl dokonalý příklad obětavosti. Konat Boží vůli považoval za důležitější než žít v pohodlí a plnit si svá přání. (Jan 5:30) Zůstal věrný až do smrti na mučednickém kůlu a tak ukázal, že je v zájmu druhých ochotný obětovat i svůj život. (Fil. 2:8)

2. (a) Co to znamená být obětavý? (b) Proč bychom tuto vlastnost měli projevovat?

² Jsme Ježíšovými následovníky, a proto bychom měli být obětaví i my. Co to ale znamená být obětavý? Jednoduše řečeno obětavý člověk ochotně dává stranou své vlastní zájmy, aby mohl pomáhat druhým. V určitém smyslu je obětavost opakem sobectví. (Přečti Matouše 16:24.) Díky ní považujeme pocity a přání druhých za důležitější než své vlastní. (Fil. 2:3, 4) Z Ježíšova učení vyplývá, že nesobeckost je podstatou pravého uctívání. Proč to můžeme tvrdit? Charakteristickým znakem Ježíšových učedníků je totiž láska a právě ta nás k nesobeckému jednání podněcuje. (Jan 13:34, 35) A protože patříme do celosvětové rodiny obětavých Božích ctitelů, můžeme se radovat z mnoha požehnání.

3. Co by nás mohlo o obětavost postupně připravit?

³ Existuje však nepřítel, který by nás mohl o obětavost postupně připravit. Tím nepřítelem je sklon k sobectví. Tato  nežádoucí vlastnost se projevila dokonce i u Adama a Evy. Eva sobecky zatoužila být jako Bůh. A Adam se raději sobecky odvrátil od Boha, než aby přišel o manželku. (1. Mojž. 3:5, 6) Od té doby co Ďábel svedl Adama a Evu, aby přestali uctívat Jehovu, se snaží k sobeckému jednání strhnout i další lidi. Dokonce se o to neúspěšně pokoušel i u Ježíše. (Mat. 4:1–9) Dnes se mu to ale u většiny lidí daří. Pod Satanovým působením se jejich sobectví projevuje mnoha způsoby. Na tuto skutečnost bychom neměli zapomínat, protože jinak by se mohlo snadno stát, že pod vlivem okolí začneme jednat sobecky i my. (Ef. 2:2)

4. (a) Proč zatím není možné úplně se zbavit sobeckých sklonů? (b) O kterých otázkách budeme uvažovat?

⁴ Sobectví je možné přirovnat ke rzi. Když se železný předmět dostane do vlhkého prostředí, může začít rezivět. Přehlížet skutečnost, že předmět je rezivý, je nebezpečné. Pokud se s tím totiž nic neudělá, rez ho nakonec úplně zničí. S naší nedokonalostí a sklonem k sobectví je to podobné. V současnosti se jich úplně zbavit nemůžeme. Musíme ale pamatovat, že jsou pro nás nebezpečné, a stále proti nim bojovat. (1. Kor. 9:26, 27) Jak poznáme, že se v našem jednání začíná projevovat sobectví? A co nám pomůže, abychom nepřestali být obětaví?

5. (a) Proč můžeme Bibli přirovnat k zrcadlu? (Viz úvodní obrázek.) (b) Čeho se musíme vyvarovat, pokud chceme zjistit, zda nejsme sobečtí?

⁵ Když chceme zjistit, jak vypadáme, podíváme se do zrcadla. Když chceme zjistit, jací jsme uvnitř a zda není potřeba něco napravit, podíváme se do Bible. (Přečti Jakuba 1:22–25.) Zrcadlo nám ale poslouží pouze v případě, že ho používáme správně. Pokud se do něj podíváme jen letmo, snadno přehlédneme malý, ale přitom zásadní nedostatek. A když se do něj podíváme z úhlu, můžeme v něm dokonce vidět odraz někoho jiného. S Biblí je to podobné. Pokud chceme zjistit, zda nejsme sobečtí, nestačí, abychom do ní jen občas nahlédli, a už vůbec bychom se skrze ni neměli dívat na chyby druhých.

6. Co to znamená trvat na dokonalém zákoně?

⁶ Ani každodenní čtení Božího Slova však nemusí být zárukou, že v sobě odhalíme probouzející se sklon k sobeckému jednání. Jak je to možné? Vraťme se k tomu, co napsal Jakub. Problém nebyl v tom, že se muž z jeho podobenství na sebe nedíval dost pozorně. Řecké slovo přeložené jako „dívá“ se totiž vztahuje na pečlivé pozorování. Kde se tedy stala chyba? Jakub pokračuje: „Odchází a okamžitě zapomíná, jakým je člověkem.“ Chyba byla v tom, že odešel od zrcadla, aniž by se sebou něco udělal. Jakub proto upozornil, že úspěšný bude ten, kdo se nejen „zahledí do dokonalého zákona“, ale také „na něm trvá“ neboli se jím dál řídí. Takový člověk neodsouvá stranou dokonalý zákon obsažený v Božím Slově, ale neustále podle něj jedná. Ježíš řekl podobnou myšlenku: „Jestliže zůstanete v mém slovu, jste skutečně moji učedníci.“ (Jan 8:31)

7. Jak můžeme v boji proti svým sobeckým sklonům využívat Bibli?

⁷ Pokud tedy chceš úspěšně bojovat proti svým sobeckým sklonům, musíš nejprve pozorně číst Boží Slovo. Díky tomu můžeš zjistit, na co by ses měl zaměřit. To ale nestačí. Do Božího Slova se musíš ponořit hlouběji. O tom, co čteš,  si zjisti co nejvíc podrobností. Když potom budeš mít v mysli jasný obrázek toho, co se podle biblické zprávy odehrálo, zkus se vžít do situace osob, které v ní vystupují. Polož si otázky: Jak bych na jejich místě jednal já? Opravdu bych udělal, co je správné? A pak přijde ten nejdůležitější krok – to, co ses dozvěděl, se usilovně snaž uplatnit. (Mat. 7:24, 25) Zamysleme se teď nad událostmi ze života krále Saula a apoštola Petra. Poučení, které z nich načerpáme, nám může pomoci, abychom zůstali obětaví.

8. Které vlastnosti Saul projevoval, když se stal králem?

⁸ Izraelský král Saul je varovným příkladem toho, jak může člověk vlivem sobeckých sklonů postupně přijít o obětavost. Úřad krále Saul přijal s pokorou a skromností. (1. Sam. 9:21) I když mohl mít pocit, že má právo hájit postavení, které od Boha dostal, odmítl potrestat Izraelity, kteří s jeho pomazáním nesouhlasili. (1. Sam. 10:27) Pod vedením Božího ducha se postavil do čela Izraelitů v bitvě proti Ammonitům. Zásluhu za vítězství pak pokorně připsal Jehovovi. (1. Sam. 11:6, 11–13)

9. Jak se u Saula začalo projevovat sobectví?

⁹ Později se však Saul nechal ovládnout sobeckým smýšlením a pýchou. Na jeho srdce začaly působit jako ničivá rez. Když porazil Amalekity, podlehl svým vlastním touhám a neposlechl Jehovu. Chamtivě si ponechal válečnou kořist, místo aby podle Božího příkazu všechno zničil. Dokonce si arogantně postavil vlastní pomník. (1. Sam. 15:3, 9, 12) Když mu prorok Samuel řekl, že se na něj Jehova rozhněval, Saul se snažil ospravedlnit. Začal poukazovat na to, v čem Jehovu uposlechl, a vinu za svou chybu svaloval na druhé. (1. Sam. 15:16–21) A protože byl pyšný, víc mu záleželo na tom, aby si před lidmi zachoval tvář, než na tom, aby dělal radost Bohu. (1. Sam. 15:30) Jak můžeme tuto zprávu využít jako zrcadlo, které nám pomůže odhalit sobecké sklony?

10., 11. (a) Co se ze Saulova jednání učíme? (b) Na co bychom si měli dát pozor, pokud se nechceme vydat stejnou cestou jako Saul?

¹⁰ Za prvé, ze Saulova jednání se učíme, že o sobě nesmíme mít přehnané mínění. To, že jsme v minulosti byli nesobečtí, neznamená, že takoví automaticky budeme i nadále. (1. Tim. 4:10) Pamatujme, že zpočátku Saul sice jednal správně a měl Boží přízeň, ale později nedokázal potlačit sobecké sklony, které se v něm rozvinuly. Kvůli neposlušnosti ho Jehova nakonec zavrhl.

¹¹ Za druhé, měli bychom si dát pozor, aby uspokojení z toho, co se nám daří, nebylo tak velké, že bychom přehlíželi své nedostatky. Bylo by to podobné, jako kdybychom si před zrcadlem pochvalovali nové oblečení, ale ignorovali špinavý obličej. Tak vysoké mínění, jaké měl Saul, asi o sobě nemáme. Přesto bychom měli bojovat proti jakémukoli sklonu, kvůli kterému bychom se vydali stejnou cestou jako Saul. Jeho postoje se vyvarujme i tehdy, když od někoho dostáváme radu. Nesnažme se ospravedlňovat, zlehčovat problém nebo svalovat vinu na někoho jiného. Mnohem lepší je rady ochotně přijímat. (Přečti Žalm 141:5.)

12. Jak nám nesobecké smýšlení pomůže, když se dopustíme vážného hříchu?

¹² Co když se ale dopustíme vážného hříchu? Saul si chtěl za každou cenu  udržet dobrou pověst a to mu bránilo, aby napravil svůj vztah s Jehovou. My bychom ale měli mít jiný postoj. Pokud se nenecháme ovládnout sobeckým smýšlením, budeme schopní překonat stud a požádat o potřebnou pomoc. (Přísl. 28:13; Jak. 5:14–16) Jeden bratr od dvanácti let sledoval pornografii. Dělal to tajně víc než deset let. Vypráví: „Ani nedokážu říct, jak těžké bylo přiznat se manželce a sborovým starším. Když jsem to ale udělal, jako by ze mě spadl obrovský balvan. Někteří mí přátelé byli velmi zklamaní, když jsem přišel o úřad služebního pomocníka. Připadalo jim, že jsem je podvedl. Vím ale, že Jehova teď má z mé služby mnohem větší radost, než když jsem se díval na pornografii. A jeho názor je nejdůležitější.“

13., 14. Jak se projevovaly Petrovy sobecké sklony?

¹³ Apoštol Petr se snažil být obětavý, ale přesto musel bojovat se sklony k sobectví. (Luk. 5:3–11) Jednou se stalo, že Jakub a Jan chtěli po Ježíšovi, aby jim slíbil, že v Božím království získají významné postavení. Petra to rozhořčilo. Možná si myslel, že takové postavení by měl mít on sám, protože už předtím mu Ježíš řekl, že v budoucnu bude plnit určitou důležitou úlohu. (Mat. 16:18, 19) Ježíš však Jakuba, Jana a také Petra i ostatní apoštoly upozornil, že by neměli sobecky toužit po tom, aby nad svými bratry panovali. (Mar. 10:35–45)

¹⁴ I když Ježíš Petra usměrňoval, apoštol na sebe pořád nedokázal mít vyrovnaný názor. Potom co Ježíš apoštolům řekl, že ho všichni na nějakou dobu opustí, začal Petr povýšeně tvrdit, že na rozdíl od ostatních zůstane Ježíšovi věrný. (Mat. 26:31–33) Jeho sebejistota ale byla přehnaná. Ještě tu noc totiž Ježíše třikrát zapřel. Místo aby se obětavě postavil na jeho stranu, snažil se zachránit sám sebe. (Mat. 26:69–75)

15. V čem je pro nás apoštol Petr příkladem?

¹⁵ V boji se sobeckými sklony Petr sice  několikrát selhal, ale přesto je pro nás dobrým příkladem. Díky svému úsilí a pomoci, kterou mu Jehova poskytoval prostřednictvím svatého ducha, Petr dokázal nesprávné sklony překonat a projevoval sebeovládání a obětavou lásku. (Gal. 5:22, 23) Obstál ve zkouškách, které můžeme právem považovat za náročnější než ty, ve kterých v minulosti selhal. Například když ho apoštol Pavel veřejně pokáral, pokorně to přijal. (Gal. 2:11–14) Nemyslel si, že Pavel poškodil jeho pověst, ani vůči němu necítil zášť. Naopak o něm později napsal, že je to jeho „milovaný bratr“. (2. Petra 3:15) Petrův příklad nám opravdu může pomoci, abychom smýšleli a jednali nesobecky.

16. Jak můžeme projevovat obětavost v náročných situacích?

¹⁶ Zamysli se, jak reaguješ v náročných situacích. Když byl Petr a další apoštolové kvůli své kazatelské činnosti uvězněni a pak zbičováni, „radovali se, protože byli uznáni za hodné toho, aby byli zneuctěni pro [Ježíšovo] jméno“. (Sk. 5:41) I ty můžeš stejně jako Petr považovat pronásledování za příležitost jednat obětavě jako Ježíš. (Přečti 1. Petra 2:20, 21.) Takový postoj ti pomůže i tehdy, když ti sboroví starší budou muset dát nějakou radu. Neurážej se a napodobuj Petrův příklad. (Kaz. 7:9)

17., 18. (a) Jaké otázky bychom si měli položit, když si dáváme duchovní cíle? (b) Co bychom měli dělat, když ve svém srdci odhalíme sklon k sobectví?

¹⁷ Obětavost můžeš projevovat i tehdy, když si dáváš duchovní cíle. I v tom ale pamatuj na apoštola Petra. Dávej pozor, aby tvou pohnutkou nebyla snaha vyniknout nebo získat postavení. Polož si otázky: Je možné, že moje touha zlepšit se ve službě nebo sloužit víc je ovlivňovaná snahou upozornit na sebe nebo získat nad druhými autoritu? Je možné, že smýšlím podobně jako Jakub a Jan, když po Ježíšovi chtěli významné postavení?

¹⁸ Pokud ve svém srdci odhalíš nějaké sklony k sobectví, pros Jehovu, aby ti pomohl napravit tvé smýšlení a pohnutky, a víc se zaměřuj na to, abys přinášel slávu jemu, a ne sobě. (Žalm 86:11) Také se můžeš snažit dosáhnout cílů, které na tebe nebudou strhávat pozornost. Například pracuj na některé z vlastností, která patří k ovoci Božího ducha a kterou se ti nedaří projevovat. Nebo pokud si pečlivě připravuješ programy, které pak přednášíš na shromáždění, ale do úklidu sálu Království se moc nehrneš, uvažuj, jak uplatnit radu z Římanům 12:16. (Přečti.)

19. Co můžeme dělat, abychom nebyli sklíčení tím, co vidíme v zrcadle Božího Slova?

¹⁹ Když se na sebe pečlivě díváš v zrcadle Božího Slova a vidíš náznaky, nebo dokonce zřejmé stopy sobectví, možná z toho budeš sklíčený. Pokud se ti to stane, přemýšlej o podobenství z Jakubova dopisu. Jakub nenapsal, že úspěšný je ten, kdo napravil své nedostatky rychle nebo je odstranil všechny. Naopak zdůraznil, že úspěšný je ten, kdo trvá na Božím dokonalém zákoně neboli se jím dál řídí. (Jak. 1:25) Muž z podobenství si pamatoval, co v zrcadle viděl, a vytrvale pracoval na nápravě. Proto o sobě smýšlej pozitivně a na své nedostatky měj vyrovnaný názor. (Přečti Kazatele 7:20.) Jehova ti chce pomáhat, stejně jako pomáhá mnoha tvým bratrům. Dál se tedy pozorně dívej do jeho dokonalého zákona a buď obětavý. Jehova bude s tebou a bude ti žehnat.