1. Proč byl plán izraelského a syrského krále odsouzený k nezdaru?

NĚKDY mezi roky 762 a 759 př. n. l. izraelský a syrský král vyhlásili válku judskému království. O co jim šlo? Chtěli dobýt Jeruzalém, sesadit z trůnu krále Achaza a nahradit ho někým, kdo zřejmě nepocházel z rodové linie krále Davida. (Iz. 7:5, 6) Izraelský král ale na něco důležitého zapomněl. Jehova rozhodl, že na jeho trůnu bude vždy sedět Davidův potomek. A co řekne, to také dodrží. (Jozue 23:14; 2. Sam. 7:16)

2.–4. Jak se proroctví z Izajáše 7:14, 16 splnilo (a) v osmém století př. n. l., (b) v prvním století n. l.?

² Zpočátku se zdálo, že plán syrsko-izraelské aliance vychází. Achaz přišel v bitvě o 120 000 odvážných válečníků. Jeden izraelský voják také zabil „králova syna Maasejáše“. (2. Par. 28:6, 7) Jehova ale vše sledoval. Nezapomněl na slib, který dal Davidovi, a proto poslal k Achazovi proroka Izajáše s velmi povzbuzujícím poselstvím.

³ Izajáš řekl: „Pohleďte, dívka skutečně otěhotní, a rodí syna, a jistě mu dá jméno Immanuel. . . . Než chlapec pozná, jak zavrhnout špatné a vyvolit dobré, zemská půda, jejíchž dvou králů [Sýrie a Izraele] se děsíš až k nevolnosti, bude zcela opuštěna.“ (Iz. 7:14, 16) První část proroctví oprávněně vztahujeme na narození Mesiáše. (Mat. 1:23) Tehdy už ale král Sýrie a král Izraele nepředstavovali pro judské království žádnou hrozbu. Z toho vyplývá, že proroctví muselo mít první splnění ještě v době Izajáše.

 ⁴ Krátce potom co Izajáš předal toto neobvyklé poselství, jeho manželka otěhotněla a porodila syna, který dostal jméno Maher-šalal-chaš-baz. Je možné, že právě on byl tím Immanuelem, o kterém Izajáš mluvil. * V biblických dobách dítě někdy dostalo při narození jméno, které mohlo připomínat nějakou významnou událost, ale rodiče a příbuzní mu říkali jinak. (2. Sam. 12:24, 25) Totéž platilo o Ježíšovi. Víme, že je předpověděným Immanuelem, i když v Bibli není záznam o tom, že by ho tak někdo oslovoval. (Přečti Izajáše 7:14; 8:3, 4.)

5. Jaké pošetilé rozhodnutí udělal král Achaz?

⁵ Zatímco cílem Izraele a Sýrie bylo obsadit Judu, někdo jiný měl zájem o území všech těchto království. Byla to Asýrie, rodící se světová velmoc. Před útokem na Judu si měl podle Izajáše 8:3, 4 tento mocný a výbojný národ odnést celé „jmění Damašku“ a „kořist Samaří“. Nevěrný král Achaz nedůvěřoval slovům, která mu Bůh sdělil prostřednictvím Izajáše, a uzavřel s Asýrií spojenectví. Jeho pošetilý čin nakonec vedl k tomu, že Asyřané začali Judu utlačovat. (2. Král. 16:7–10) Achaz jako pastýř judského království naprosto selhal! V této souvislosti by se každý z nás měl zamyslet nad otázkou: Když stojím před důležitým rozhodnutím, spoléhám se na Boha, nebo na lidi? (Přísl. 3:5, 6)

6. V čem se lišila Ezekjášova vláda od vlády Achaza?

⁶ V roce 746 př. n. l. Achaz zemřel. Jeho syn Ezekjáš zdědil vládu nad královstvím, které bylo hospodářsky i duchovně zcela rozvrácené. Na co se tento mladý král zaměřil? Šlo mu o to, aby pozvedl ekonomiku národa? Ne. Ezekjáš věděl, že nejdůležitější jsou duchovní věci, a ukázal, že bude svému lidu dobrým pastýřem. Začal obnovovat pravé uctívání a pomáhat svým poddaným, aby znovu získali vztah k Jehovovi. Když pochopil, co od něj Bůh očekává, s odhodláním jednal. Pro každého z nás je vynikajícím příkladem! (2. Par. 29:1–19)

7. Proč bylo pro Levity důležité, aby měli podporu nového krále?

⁷ Za duchovní vedení národa byli odpovědní Levité, a tak měli hrát při obnově pravého uctívání klíčovou úlohu. Ezekjáš se s nimi proto sešel a ujistil je o své podpoře. Zkus si představit, jak věrným Levitům stékají po tvářích slzy radosti, když slyší, jak jim král říká: „Vás Jehova vyvolil, abyste před ním stáli, abyste mu sloužili.“ (2. Par. 29:11) Levité dostali jasný pokyn, aby uctívání pravého Boha pomohli obnovit.

8. Co dalšího Ezekjáš udělal a k čemu to vedlo?

⁸ Ezekjáš pozval obyvatele Judy a Izraele na velkou oslavu Pasachu, po které následoval sedmidenní Svátek nekvašených chlebů. Lidé měli ze svátku takovou radost, že oslava pokračovala dalších sedm dní. Biblická zpráva uvádí: „V Jeruzalémě nastalo velké radování, neboť ode dnů izraelského krále Šalomouna, syna Davidova, nebylo v Jeruzalémě nic takového.“ (2. Par. 30:25, 26) Oslava pro ně byla  velkou duchovní vzpruhou. Ve 2. Paralipomenon 31:1 čteme: „Jakmile to všechno dokončili, . . . rozbili posvátné sloupy a podťali posvátné kůly a strhli výšiny a oltáře.“ Obyvatelé Judy se celým srdcem začali vracet k Jehovovi. Vzhledem k tomu, co mělo přijít, byla tato duchovní očista nesmírně důležitá.

9. (a) Jak byly zmařeny plány severního království? (b) Jak se zpočátku vyvíjelo Senacheribovo tažení v judském království?

⁹ Přesně jak Izajáš předpověděl, Asyřané dobyli severní izraelské království a jeho obyvatele odvedli do vyhnanství. Všechny plány Izraele na svržení Davidova dědice z trůnu tím byly zmařeny. Ale co plány Asyřanů? Dalším cílem jejich válečného tažení bylo judské království. „Ve čtrnáctém roce krále Ezekjáše přitáhl asyrský král Senacherib proti všem judským opevněným městům a přistoupil k tomu, aby se jich zmocnil.“ Senacherib údajně dobyl 46 judských měst. Jak by ses cítil, kdybys tehdy žil v Jeruzalémě a slyšel zprávy, jak se asyrské vojsko zmocňuje jednoho města za druhým? (2. Král. 18:13)

10. Proč mohla být pro Ezekjáše povzbuzením slova z Micheáše 5:5, 6?

¹⁰ Ezekjáš si byl hrozícího nebezpečí dobře vědom, ale zachoval se úplně jinak než jeho otec Achaz. Ten se zoufale snažil získat pomoc od pohanského národa, ale Ezekjáš se spolehl na Jehovu. (2. Par. 28:20, 21) Možná znal slova svého současníka, proroka Micheáše, který o Asýrii prohlásil: „Pokud jde o Asyřana, . . . budeme také muset proti němu vzbudit sedm pastýřů, ano osm vévodů lidstva. A skutečně budou pást asyrskou zemi mečem.“ (Mich. 5:5, 6) Tato inspirovaná slova mohla Ezekjáše povzbudit. Poukazují totiž na to, že se proti Asyřanům postaví velmi neobvyklé vojsko a že nakonec budou poraženi.

11. Kdy dojde k hlavnímu splnění Micheášova proroctví o sedmi pastýřích a osmi vévodech?

 ¹¹ K hlavnímu splnění tohoto proroctví o sedmi pastýřích a osmi vévodech („knížatech“, Kralická bible) mělo dojít až po narození Ježíše, panovníka v Izraeli, „jehož původ je od raných časů“. (Přečti Micheáše 5:1, 2.) Bude to doba, kdy novodobý „Asyřan“ ohrozí samotnou existenci Jehovových služebníků. Jaké síly Jehova prostřednictvím svého vládnoucího Syna použije proti děsivému nepříteli? To se dozvíme za chvíli. Nejprve si ukažme, co se můžeme naučit z toho, jak se Ezekjáš tváří v tvář asyrské hrozbě zachoval.

12. Co Ezekjáš společně s dalšími muži udělali, aby ochránili Boží lid?

¹² Jehova je vždy ochotný nám pomoci, ale očekává, že sami uděláme, co je v našich silách. Ezekjáš se poradil „se svými knížaty a svými silnými muži“. Rozhodli se, že „ucpou vody zřídel, které byly vně města . . . Dále, [Ezekjáš] sebral odvahu a vystavěl celou pobořenou zeď a vyzdvihl na ní věže a zvenčí jinou zeď . . . a nadělal hojnost střel a štíty.“ (2. Par. 32:3–5) Jehova v té době chránil a pásl svůj lid prostřednictvím mnoha statečných mužů – Ezekjáše, jeho knížat a duchovně silných proroků.

13. Co nejdůležitějšího Ezekjáš udělal, aby připravil lid na blížící se útok?

¹³ Ezekjáš pak udělal něco, co bylo ještě důležitější než ucpat vodní zřídla a opevnit město. Byl starostlivým pastýřem, a proto všechny lidi shromáždil a povzbudil je: „Nebojte se ani se neděste kvůli asyrskému králi . . .; s námi je jich totiž více, než jich je s ním. S ním je tělesná paže, ale s námi je Jehova, náš Bůh, aby nám pomáhal a bojoval naše bitvy.“ Připomínka, že Jehova za ně bude bojovat, posílila jejich víru. Lid se „začal opírat o slova judského krále Ezekjáše“. Všimni si, že sebrali odvahu potom, co k nim promluvil. Přesně jak Jehova předpověděl, jeho lid měl dobré pastýře – krále, jeho knížata, silné muže a také proroky Micheáše a Izajáše. (2. Par. 32:7, 8; přečti Micheáše 5:5, 6)

14. Co říkal rabšake a jak na to lid reagoval?

¹⁴ Asyrský král se utábořil u Lakiše, jihozápadně od Jeruzaléma. Odtamtud poslal tři vyslance, kteří měli vyřídit jeho požadavek, aby se město vzdalo. Senacheribův mluvčí, který měl úřední titul rabšake, se toho snažil dosáhnout několika způsoby. Mluvil hebrejsky, nabádal obyvatele Jeruzaléma, aby krále zradili a vzdali se, a lživě jim sliboval, že se budou moci přestěhovat do země, kde se jim bude dobře dařit. (Přečti 2. Královskou 18:31, 32.) Také tvrdil, že stejně jako bohové jiných národů nedokázali své ctitele ochránit, ani Jehova nezachrání svůj lid z ruky Asyřanů. Obyvatelé Jeruzaléma však jednali moudře. Na pomluvy a lži nijak nereagovali. Novodobí Jehovovi služebníci často jednají stejně. (Přečti 2. Královskou 18:35, 36.)

15. Co měli udělat obyvatelé Jeruzaléma a jak je Jehova zachránil?

¹⁵ Ezekjáše slova rabšakeho pochopitelně znepokojila. Nehledal však pomoc u cizího národa, ale u Jehovy. Obrátil se na proroka Izajáše a ten mu  řekl: „[Senacherib] nevejde do tohoto města ani tam nevystřelí šíp.“ (2. Král. 19:32) Jediné, co se od obyvatel Jeruzaléma vyžadovalo, bylo nevzdat se. Jehova za ně bude bojovat. Jak? „Té noci se stalo, že Jehovův anděl . . . srazil v táboře Asyřanů sto osmdesát pět tisíc.“ (2. Král. 19:35) Obyvatelé Jeruzaléma nebyli zachráněni díky tomu, že Ezekjáš zasypal vodní zřídla a opevnil město, ale díky tomu, že Jehova zasáhl.

16. Koho dnes představují (a) obyvatelé Jeruzaléma, (b) „Asyřan“ a (c) sedm pastýřů a osm vévodů?

¹⁶ Proroctví o sedmi pastýřích a osmi vévodech má hlavní splnění v dnešní době. Zatímco na obyvatele starověkého Jeruzaléma zaútočili Asyřané, na Jehovův zdánlivě bezbranný lid v blízké budoucnosti zaútočí novodobý „Asyřan“. Jeho cílem bude Boží služebníky úplně vyhladit. V Bibli se také mluví o tom, že na ně zaútočí „Gog ze země Magog“, „král severu“ a „králové země“. (Ezek. 38:2, 10–13; Dan. 11:40, 44, 45; Zjev. 17:14; 19:19) Jedná se o různé útoky? Možná, že ne. Může se jednat o tentýž útok, který Bible označuje různými výrazy. Jakou zbraň měl podle Micheášova proroctví Jehova proti nebezpečnému „Asyřanovi“ použít? Velmi neobvyklou – „sedm pastýřů, ano osm vévodů“. (Mich. 5:5) Tito pastýři a vévodové (nebo „knížata“, Kralická bible) jsou sboroví starší. (1. Petra 5:2) Jehova se postaral o to, aby v jeho lidu bylo mnoho duchovně smýšlejících mužů. * Pečují o jeho drahocenné ovce a posilují je, aby byly na blížící se útok novodobého „Asyřana“ připravené. V Micheášově proroctví se píše, že budou „pást asyrskou zemi mečem“. (Mich. 5:6) Mezi jejich zbraně patří „meč ducha“, tedy Boží Slovo. (2. Kor. 10:4; Ef. 6:17)

17. Co mohou ze zprávy, o které jsme uvažovali, vyvodit starší?

¹⁷ Co z této biblické zprávy můžete vyvodit vy, křesťanští starší? (1) Na blížící se útok „Asyřana“ se můžete nejlépe připravit tak, že budete posilovat svou víru v Boha a pomáhat v tom svým spoluvěřícím. (2) Až „Asyřan“ zaútočí, musíte být absolutně přesvědčení, že Jehova svůj lid zachrání. (3) Pokyny, které v té době od Jehovovy organizace obdržíte, se z lidského hlediska možná nebudou zdát praktické. Každý z nás je ale musí být připravený uposlechnout, ať už se budou jevit jako moudré, nebo ne. Povedou totiž k záchraně života. (4) Nyní je nejvyšší čas, aby své smýšlení upravil každý, kdo se spoléhá na světské vzdělání, hmotné věci nebo lidské instituce. Každému, kdo se plně nespoléhá na Jehovu, se proto snažte pomáhat.

18. Jak nám Ezekjášova slova pomohou v budoucnosti?

¹⁸ Blíží se okamžik, kdy se Boží služebníci budou zdát stejně zranitelní jako Židé v Jeruzalémě za dnů Ezekjáše. Až na nás nepřátelé zaútočí, čerpejme sílu z Ezekjášových slov: „S [nimi] je tělesná paže, ale s námi je Jehova, náš Bůh, aby nám pomáhal a bojoval naše bitvy.“ (2. Par. 32:8)