V BIBLI je napsáno: „Pohleď, synové jsou dědictví od Jehovy; plod břicha je odměna.“ (Žalm 127:3) Není tedy překvapivé, že pro většinu křesťanských rodičů je narození děťátka zdrojem velké radosti.

Ruku v ruce s tím však přichází také velká odpovědnost. Má-li z dítěte vyrůst zdravý dospělý člověk, potřebuje pravidelné a výživné jídlo. Něco podobného platí i v duchovním ohledu. Má-li dítě přijmout pravdu za svou, potřebuje, aby mu rodiče poskytovali duchovní výživu a vedení a vštěpovali mu biblické zásady. (Přísl. 1:8) Kdy by měli rodiče s takovou výchovou začít a jak by měli postupovat?

Zamysleme se nad příkladem Manoacha z kmene Dan. Žil ve městě Cora ve starověkém Izraeli. Jehovův anděl řekl jeho neplodné manželce, že se jí narodí syn. (Soud. 13:2, 3) Manoach i jeho manželka měli z té zprávy bezpochyby velkou radost. Měli ale také vážné obavy. Manoach se proto modlil: „Omluv mě, Jehovo. Ten muž pravého Boha, kterého jsi právě poslal, ať k nám, prosím, přijde znovu a poučí nás o tom, co máme udělat s dítětem, které se narodí.“ (Soud. 13:8) Manoach ani jeho manželka nebrali výchovu na lehkou váhu. Svého syna Samsona nepochybně učili znát Boží zákon a jejich úsilí se vyplatilo. V Bibli je uvedeno, že „časem [Samsona] Jehovův duch začal pobízet“. Stal se z něj jeden z izraelských soudců, který vykonal mnoho mocných skutků. (Soud. 13:25; 14:5, 6; 15:14, 15)

Kdy by měli rodiče s výchovou začít? Timotea učily jeho maminka Euniké a babička Lois znát svaté spisy „od útlého dětství“. (2. Tim. 1:5; 3:15) S duchovním poučováním tedy začaly už v době, kdy byl Timoteus malý.

Pokud rodiče chtějí začít s výchovou „od útlého dětství“, je moudré, když se modlí o vedení a dobře plánují. V Příslovích 21:5 čteme: „Plány pilného jistě vedou k výhodě.“ Předtím než se miminko narodí, rodiče pečlivě připraví všechno, co je potřeba – možná si dokonce udělají seznam. Neméně důležité je naplánovat také duchovní činnosti. Rodiče by s poučováním měli začít co nejdřív po narození děťátka.

V jedné knize bylo uvedeno: „První měsíce života dítěte jsou zásadní pro vývoj jeho mozku. Počet synapsí – spojení, která jsou nezbytná pro proces učení – se v tomto období zvýší dvacetinásobně.“ (Early Childhood Counts—A Programming Guide on Early Childhood Care for Development) Moudří rodiče tedy určitě budou chtít toto krátké období využít k tomu, aby dítěti předávali duchovní myšlenky a hodnoty.

Jedna pravidelná průkopnice řekla: „Svou dceru jsem brala do služby, už když jí byl jeden měsíc. Přestože nemohla chápat, co se kolem ní děje, věřím, že to na ni mělo dobrý vliv. Už ve dvou letech lidem ve službě odvážně nabízela traktáty.“

Pokud rodiče své dítě vychovávají už odmalička, přináší to dobré výsledky. Mnozí však mohou potvrdit, že to není vždycky jednoduché.

Pro rodiče může být náročné například to, že malé děti bývají neposedné a nedokážou se dlouho soustředit. To, že se snadno nechají něčím rozptýlit, je pochopitelné, protože jsou zvídavé a chtějí poznávat svět kolem sebe. Jak mohou rodiče svému dítěti pomoci, aby se soustředilo na to, co se ho snaží naučit?

Zamysleme se nad tím, co řekl Mojžíš. V 5. Mojžíšově 6:6, 7 čteme: „Tato slova, která ti dnes přikazuji, se prokážou být na tvém srdci; a budeš je vštěpovat svému synovi a mluvit o nich, když budeš sedět ve svém domě a když půjdeš po cestě a když budeš uléhat a když budeš vstávat.“ Výraz „vštěpovat“ v sobě nese myšlenku učení za pomoci častého opakování. Malé dítě je jako stromek, který potřebuje pravidelně zalévat. I dospělým pomáhá opakování k tomu, aby si důležité věci snáze zapamatovali. Určitě je tedy užitečné i pro děti.

Pokud mají rodiče vštěpovat svým dětem do srdce pravdy z Božího Slova, musí s nimi trávit čas. V dnešní hektické době to však může být náročný úkol. Apoštol Pavel proto radil, abychom si na důležité křesťanské činnosti čas vykupovali. (Ef. 5:15, 16) Jak to můžeme dělat? Pro jednoho křesťanského staršího, jehož manželka má jako pravidelná průkopnice nabitý program, nebylo ze začátku snadné skloubit výchovu dítěte, teokratické povinnosti a zaměstnání. Jak tedy tito rodiče vykupují čas? Bratr říká: „Předtím než jdu do práce, čteme s manželkou každé ráno naší dceři  z Mojí knihy biblických příběhů nebo z brožury Denně zkoumejme Písmo. Čteme jí také každý večer, než jde spát, a když jdeme do služby, bereme ji s sebou. Chceme první roky jejího života dobře využít.“

Všichni křesťanští rodiče si určitě přejí, aby z jejich dětí vyrostli zodpovědní lidé. Jejich hlavním cílem však je vštípit jim do srdce lásku k Bohu. (Mar. 12:28–30)

V Žalmu 127:4 je napsáno: „Jako šípy v ruce silného muže, takoví jsou synové mládí.“ Děti jsou tedy přirovnány k šípům, které je potřeba přesně zaměřit na cíl. Když lučištník vystřelí, nemůže už směr šípu nijak ovlivnit. Podobně rodiče mají poměrně krátkou dobu na to, aby své děti mohli vychovat. Toto období by proto měli dobře využít a do mysli a srdce svého dítěte vštěpovat biblické zásady.

Apoštol Jan o svých duchovních dětech napsal: „Nemám větší důvod k vděčnosti než to, když slyším, že moje děti nadále chodí v pravdě.“ (3. Jana 4) Když křesťanští rodiče vidí, že i jejich děti „nadále chodí v pravdě“, určitě mají podobné pocity.