„NEZAPOMENUTELNÉ!“ Tak se mnoho lidí vyjádřilo o „Dramatu Stvoření“. Přišlo právě včas a v těch, kdo ho viděli, zanechalo nesmazatelný dojem. Vydalo vynikající svědectví o Jehovovi, a to krátce před tím, než Hitlerův režim rozpoutal kruté pronásledování Božího lidu v Evropě. Co ale „Drama Stvoření“ vlastně bylo?

V roce 1914 ústředí svědků Jehovových v Brooklynu v New Yorku uveřejnilo „Fotodrama stvoření“. Byl to osmihodinový program sestavený z kolorovaných diapozitivů a filmů synchronizovaných se zvukem. Po celém světě ho viděly miliony lidí. Roku 1914 se začala promítat také jeho kratší verze nazvaná „Drama Eureka“. Na počátku 20. let už ale byly diapozitivy, filmy a promítací zařízení hodně opotřebované. O toto představení však byl stále velký zájem. Například občané města Ludwigsburg v Německu se ptali: „Kdy se bude fotodrama zase promítat?“ Co se s tím dalo udělat?

Aby byla poptávka uspokojena, zakoupili ve 20. letech zástupci rodiny betel v Magdeburku filmy a diapozitivy od komerčních společností v Paříži, Lipsku a Drážďanech. Bratři pak tento materiál dali dohromady s některými starými diapozitivy z „Fotodramatu stvoření“, které byly ještě použitelné.

Bratr Erich Frost, nadaný hudebník, složil k filmům a diapozitivům hudbu. Doprovodný komentář byl částečně převzatý z knihy Stvoření, a proto se revidovaná verze „Fotodramatu“ začala nazývat „Drama Stvoření“.

Nové drama trvalo také osm hodin a promítalo se po částech během několika po sobě jdoucích večerů. Obsahovalo poutavé podrobnosti o stvořitelských dnech a přehled biblické i světské historie. Navíc poukazovalo na to, že falešné náboženství zklamalo lidstvo. „Drama Stvoření“ se promítalo v Rakousku, Německu, Lucembursku a Švýcarsku a také německy mluvícím posluchačům v jiných zemích.

Erich Frost vypráví: „Na představeních jsem povzbuzoval kolegy, především ty z orchestru, aby o přestávce chodili od  jedné řady k druhé a nabízeli divákům naše nádherné knihy a brožury. Tímto způsobem jsme rozdali více publikací, než bychom jich dali ve službě dům od domu.“ Johannes Rauthe, který organizoval promítání filmu v Polsku a na území dnešní České republiky, vzpomíná, že mnozí z přítomných předali bratrům svou adresu, aby je někdo navštívil. U těchto lidí byly vykonány pěkné opětovné návštěvy.

Do 30. let byly při promítání „Dramatu Stvoření“ sály zaplněné do posledního místečka a všude se mluvilo o svědcích Jehovových. Tato představení organizovaná německou odbočkou navštívilo do roku 1933 téměř milion lidí. Käthe Kraussová vzpomíná: „Abychom to drama viděli, museli jsme pět dní za sebou chodit tam a zpátky deset kilometrů lesem, z kopce do kopce a z údolí do údolí.“ Else Billharzová říká: „Díky ‚Dramatu Stvoření‘ jsem si pravdu zamilovala.“

Alfred Almendinger vzpomíná, že když představení zhlédla jeho maminka, „byla tak nadšená, že si koupila Bibli a hledala v ní slovo očistec“. Protože ho ale nenašla, přestala chodit do kostela a dala se pokřtít. „‚Drama Stvoření‘ pomohlo poznat pravdu mnoha lidem,“ říká Erich Frost. (3. Jana 1–3)

V době, kdy se drama těšilo velké oblibě, získávala v Evropě stále větší podporu nacistická strana. Začátkem roku 1933 byla činnost svědků Jehovových v Německu zakázána. Od té doby až do konce druhé světové války zažívali svědkové v Evropě kruté pronásledování. Erich Frost strávil ve vězení asi osm let. Toto těžké období přežil a později sloužil v betelu ve Wiesbadenu. Nezapomenutelné „Drama Stvoření“ skutečně přišlo v pravý čas a dodalo odvahu mnoha křesťanům, kteří během druhé světové války čelili zkouškám víry. (Z našeho archivu v Německu.)