V nepoctivém světě zůstaňme poctiví

NEPOCTIVOST je všudypřítomná stejně jako vzduch, který dýcháme. Lidé lžou, kradou, neplatí dluhy, účtují si víc, než by měli, a chlubí se nepoctivými obchodními praktikami. Není tedy divu, že se často dostáváme do situací, ve kterých je zkoušeno naše odhodlání být poctiví. Co nám pomůže, abychom takovému tlaku nepodlehli? Uvažujme o třech důležitých faktorech: bázeň před Jehovou, citlivé svědomí a spokojenost s tím, co máme.

Zdravá bázeň před Jehovou

Prorok Izajáš napsal: „Jehova je náš Soudce, Jehova je Ten, kdo nám dává ustanovení, Jehova je náš Král.“ (Iz. 33:22) Zbožná bázeň je výsledkem toho, že uznáváme Jehovovo postavení. Je to síla, která nás podněcuje k tomu, abychom pokušení jednat nepoctivě dokázali odolávat. V Příslovích 16:6 je uvedeno: „V bázni před Jehovou se člověk odvrací od špatného.“ Taková bázeň není chorobný strach z pomstychtivého Boha, ale obava, abychom nezarmoutili svého nebeského Otce, kterému na nás velmi záleží. (1. Petra 3:12)

Následující zážitek ukazuje, že taková zdravá bázeň má na člověka pozitivní vliv. Ricardo a jeho manželka Fernanda vybrali ze svého bankovního konta částku, která odpovídá 500 eur. * Fernanda dala bankovky do peněženky, aniž je přepočítala. Zaplatili několik účtů, a když přišli domů, s překvapením zjistili, že v peněžence je téměř stejná částka, jakou vybrali. Pochopili, že bankovní úřednice jim vyplatila víc, než kolik chtěli. Jelikož měli ještě mnoho dalších nezaplacených účtů, byli v pokušení si peníze nechat. Ricardo vypráví: „Modlili jsme se k Jehovovi o sílu peníze vrátit. Naše touha udělat mu radost v souladu s tím, k čemu nás vybízí v Příslovích 27:11, nakonec vedla k tomu, že jsme peníze vrátit chtěli.“

Svědomí školené Biblí

Citlivé svědomí si můžeme vypěstovat tak, že studujeme Bibli a uplatňujeme to, co se z ní dozvídáme. ‚Slovo Boha, které je živé a vykonává moc‘ potom bude působit nejen na naši mysl, ale i na naše srdce. Díky tomu budeme chtít „chovat se ve všem poctivě“. (Hebr. 4:12; 13:18)

Zamysleme se nad tím, co udělal João. Jedné firmě dlužil částku v hodnotě přes tři a půl tisíce eur. Časem se přestěhoval do jiného města, aniž dluh zaplatil. O osm let později poznal pravdu a jeho svědomí školené Biblí ho podnítilo, aby svého věřitele vyhledal. Jelikož João živil manželku a čtyři děti a měl malý příjem, domluvil se s věřitelem, že mu peníze vrátí v měsíčních splátkách.

Spokojenost s tím, co máme

Apoštol Pavel napsal: „Je to prostředek k velkému zisku, ta zbožná oddanost spolu se soběstačností. . . . Máme-li tedy obživu a čím se přikrýt, budeme s tím spokojeni.“ (1. Tim. 6:6–8) Jestliže si tuto moudrou radu bereme k srdci, pomáhá nám to, abychom  se nenechali chytit do léčky chamtivosti, pochybných obchodních praktik nebo nerealistických plánů na rychlé zbohatnutí. (Přísl. 28:20) Také nám to pomáhá, abychom na první místo ve svém životě dávali Boží Království a spoléhali na to, že se Jehova postará, abychom měli to, co skutečně potřebujeme. (Mat. 6:25–34)

Nebezpečí, že podlehneme chtivosti, bychom nikdy neměli podceňovat. Bible totiž říká, že bohatství má ‚podvodnou moc‘. (Mat. 13:22) Varovným příkladem je Achan. Přestože s ostatními Izraelity byl svědkem toho, jak Jehova zázračně zastavil vody Jordánu, aby mohli přejít na druhou stranu, nedokázal odolat touze po stříbře, zlatě a drahém oděvu, které našel v Jerichu. Stálo ho to život. (Jozue 7:1, 20–26) Není divu, že o staletí později Ježíš varoval: „Mějte oči stále otevřené a střežte se před jakoukoli chtivostí.“ (Luk. 12:15)

Buďme poctiví v zaměstnání

Uvažujme teď o několika situacích, ve kterých naše odhodlání být ve všem poctiví může být zkoušeno. K poctivosti na pracovišti patří to, že nekrademe, a to ani v případě, že je to považováno za normální. (Tit. 2:9, 10) Například Jurandir, který je státním zaměstnancem, poctivě vyplňoval výkazy o svých cestovních výdajích. Jeho kolegové však běžně uváděli víc, než kolik opravdu utratili. Vedoucí oddělení totiž takové nepoctivé jednání kryl. Dokonce Jurandira pokáral za to, že je poctivý, a přestal ho posílat na služební cesty. Za nějakou dobu však v úřadu proběhl audit a výsledkem bylo, že Jurandir byl za svou poctivost pochválen a povýšen.

André pracoval jako obchodní zástupce. Zaměstnavatel mu řekl, aby poplatky za určité služby účtoval zákazníkům dvakrát. André se modlil k Jehovovi o odvahu držet se biblických zásad. (Žalm 145:18–20) Také se svému zaměstnavateli snažil vysvětlit, proč se jeho pokynem nemůže řídit. Ten však trval na svém a tak se André rozhodl, že dá výpověď, přestože to bylo dobře placené místo. Asi o rok později ho jeho bývalý zaměstnavatel požádal, aby se vrátil, a ujistil ho, že firma už se zákazníky jedná poctivě. André dostal pozici manažera.

Splácejme dluhy

Apoštol Pavel křesťanům radil: „Nebuďte nikomu dlužni ani jedinou věc.“ (Řím.  13:8) Člověk, který nesplácí dluh, si to možná omlouvá tím, že věřitel má peněz dost a dlužnou částku vlastně nepotřebuje. Bible však jasně říká: „Ničemný si půjčuje a nesplácí.“ (Žalm 37:21)

Ale co když nám ve splácení dluhu zabrání „nepředvídaná událost“? (Kaz. 9:11) Francisco si od Alfreda půjčil v přepočtu asi 5 000 eur na splacení hypotéky. Jeho firma se pak dostala do finančních problémů a tak Francisco nebyl schopen v dohodnutém termínu peníze vrátit. Chopil se iniciativy, šel za Alfredem a situaci mu vysvětlil. Alfredo souhlasil, že Francisco mu peníze vrátí v několika splátkách.

Nevyvolávejme nesprávný dojem

Zamysleme se nad tím, co udělali Ananiáš a Safira, kteří patřili do křesťanského sboru v prvním století. Tito manželé prodali pole, část peněz potom přinesli apoštolům a tvrdili, že dávají vše, co za pole dostali. Chtěli na ně udělat dojem předstíranou štědrostí. Apoštol Petr však díky působení Božího svatého ducha jejich podvod odhalil a Jehova pak Ananiáše a Safiru usmrtil. (Sk. 5:1–11)

Pravým opakem nepoctivého jednání Ananiáše a Safiry je upřímnost pisatelů Bible. Mojžíš poctivě zapsal zprávu o tom, jak ztratil sebeovládání a nemohl kvůli tomu vejít do Zaslíbené země. (4. Mojž. 20:7–13) Podobně i Jonáš otevřeně psal o chybách, kterých se dopustil před tím, než kázal obyvatelům Ninive, i potom co tento úkol splnil. (Jon. 1:1–3; 4:1–3)

Člověk by měl odvážně říct pravdu, i když ví, že ho to bude něco stát. Příkladem je 14letá Nathalia. Když dostala do ruky svůj opravený písemný test, všimla si, že jedna odpověď, kterou učitel vyhodnotil jako správnou, je ve skutečnosti špatně. Přestože věděla, že kvůli tomu dostane horší známku, bez váhání za učitelem zašla. Nathalia říká: „Rodiče mě vždycky učili, že pokud chci dělat radost Jehovovi, musím jednat poctivě. Kdybych za učitelem nešla, trápilo by mě svědomí.“ Učitel ji za tuto poctivost pochválil.

Poctivé jednání přináší chválu Jehovovi

Sedmnáctiletá Giselle našla peněženku s doklady a s penězi v hodnotě 25 eur. Odnesla ji do ředitelny, aby bylo možné vrátit ji majiteli. O měsíc později zástupce ředitele školy přečetl před celou třídou děkovný dopis. Giselle v něm byla pochválena za poctivé jednání a její rodiče za to, že ji dobře vychovali a že ji vedou k Bohu. Její „znamenitá díla“ přinesla chválu Jehovovi. (Mat. 5:14–16)

Jelikož žijeme mezi lidmi, kteří ‚milují sami sebe, milují peníze, jsou sebejistí, domýšliví a nevěrní‘, musíme se velmi snažit, abychom jednali poctivě. (2. Tim. 3:2) Pokud máme bázeň před Jehovou, citlivé svědomí a jsme spokojeni s tím, co máme, pomáhá nám to, abychom v nepoctivém světě zůstali poctiví. Takovým jednáním zároveň posilujeme své přátelství s Jehovou, který je ‚spravedlivý a miluje spravedlivé skutky‘. (Žalm 11:7)

[Poznámka pod čarou]

[Obrázky na straně 7]

Zdravá bázeň před Jehovou posiluje naše odhodlání jednat poctivě

[Obrázek na straně 8]

Poctivým jednáním přinášíme chválu Jehovovi