Otázky čtenářů

Vzhledem k tomu, že Jehova zakazuje modlářství, proč nepotrestal Árona za vytvoření zlatého telete?

Když Áron udělal zlaté tele, jak je to zaznamenáno v 32. kapitole 2. Mojžíšovy, porušil Boží zákon o modlářství. (2. Mojž. 20:3–5) Jehova se kvůli tomu na Árona „velmi popudil až k jeho vyhlazení“. Ale Mojžíš za něj tehdy úpěnlivě prosil. (5. Mojž. 9:19, 20) Měla úpěnlivá prosba tohoto spravedlivého muže „mnoho síly“? (Jak. 5:16) Ano. A zdá se, že k tomu, aby Jehova Mojžíšovu modlitbu vyslyšel a Árona nepotrestal, ho vedly nejméně dva další důvody.

Jedním důvodem bylo zřejmě to, že Áron měl pověst věrného muže. Když Mojžíš dostal pověření předstoupit před faraona a odvést Izraelity z Egypta, Jehova Áronovi řekl, aby Mojžíše doprovázel a byl jeho mluvčím. (2. Mojž. 4:10–16) Tito dva muži před egyptského krále znovu a znovu poslušně předstupovali a snášeli jeho arogantní jednání. (2. Mojž. 4:21) Už v Egyptě tedy Áron získal pověst muže, který Jehovovi slouží věrně a neochvějně.

Uvažujme také o tom, proč Áron zlaté tele udělal. Mojžíš byl 40 dní na hoře Sinaj. Když „lid uviděl, že Mojžíš si dává na čas, než sestoupí z hory“, přesvědčil Árona, aby pro ně vyrobil modlu. Áron jim vyhověl a vytvořil zlatou sochu telete. (2. Mojž. 32:1–6) Zjevně podlehl nátlaku. Jeho další jednání totiž svědčí o tom, že s tímto modlářstvím nesouhlasil. Když například Mojžíš přikročil k tomu, aby celou záležitost rozhodným způsobem ukončil, všichni synové Leviho — včetně Árona — se postavili jednoznačně na stranu Jehovy. Pobili tři tisíce mužů, kteří měli za modlářské jednání hlavní odpovědnost. (2. Mojž. 32:25–29)

Mojžíš potom řekl lidu: „Vy jste zhřešili velkým hříchem.“ (2. Mojž. 32:30) Áron tedy nebyl jediný, kdo za špatné jednání nesl vinu. Z Jehovova velkého milosrdenství měl prospěch nejen on, ale také izraelský lid.

Stojí za povšimnutí, že po událostech kolem zlatého telete Jehova přikázal, aby byl Áron uveden do úřadu velekněze. Řekl Mojžíšovi: „Árona oblečeš do svatých oděvů a pomažeš ho a posvětíš ho a bude pro mne působit jako kněz.“ (2. Mojž. 40:12, 13) Je zřejmé, že Jehova Áronovi jeho slabost odpustil. Ve svém srdci Áron nebyl vzpurným modlářem, ale věrným zastáncem pravého uctívání.