Ježíš Kristus — největší Misionář

„Jsem jeho představitelem, a On mě vyslal.“ (JAN 7:29)

1, 2. Kdo je to misionář a koho lze označit za největšího Misionáře?

CO VÁS napadne, když slyšíte slovo „misionář“? Někdo si vzpomene na misionáře křesťanstva, kteří se často vměšují do politických a hospodářských záležitostí zemí, v nichž slouží. Ale jako svědkové Jehovovi si možná představíte misionáře, které vysílá vedoucí sbor, aby kázali dobrou zprávu v různých zemích po celém světě. (Mat. 24:14) Tito misionáři nesobecky věnují svůj čas a síly vznešenému úkolu pomáhat lidem, aby se přiblížili k Jehovovi Bohu a aby k němu měli jedinečný vztah. (Jak. 4:8)

² V hlavním textu Svatého Písma — Překladu nového světa se slova „misionář“ a „misionáři“ nevyskytují. Ale podle poznámky pod čarou k Efezanům 4:11 ve Studijní Bibli lze slovo „misionář“ použít na místě řeckého slova překládaného jako „evangelista“. Jehova je největší Evangelista, ale nemůže být označen jako největší Misionář, protože nebyl nikdy nikým vyslán. * Ježíš Kristus však o svém nebeském Otci řekl: „Já ho znám, protože jsem jeho představitelem, a On mě vyslal.“ (Jan 7:29) Jehova vyjádřil svou velkou lásku ke světu lidí tím, že vyslal na zem svého jediného zplozeného Syna. (Jan 3:16) Ježíš tedy může být označen jako největší a nejlepší Misionář. Byl totiž poslán na zem, mimo jiné z toho důvodu, aby „vydal svědectví o pravdě“. (Jan 18:37) Při oznamování dobré zprávy o Království byl naprosto úspěšný a z jeho služby máme užitek až dodnes. Bez ohledu na to, zda jsme misionáři nebo ne, můžeme například uplatňovat jeho vyučovací metody v naší službě.

3. Jakými otázkami se budeme zabývat?

³ V souvislosti s Ježíšovou úlohou hlasatele Království vznikají různé otázky. Například: Co Ježíš prožíval při své službě na zemi? Proč bylo jeho vyučování působivé? A čím to bylo, že jeho služba měla úspěch?

Ochotně sloužil v novém prostředí

4–6. Například jaké změny musel Ježíš podstoupit, když byl poslán na zem?

⁴ Dnešní misionáři a další křesťané, kteří se přestěhují do míst, kde je kazatelů Království více zapotřebí, si někdy musí zvyknout na nižší životní úroveň, než jakou měli dříve. Ale vůbec si neumíme představit, jakou změnu zažil Ježíš, když přišel z nebe na zem. V nebi žil se svým Otcem mezi andělskými  tvory, kteří z čistých pohnutek sloužili Jehovovi. (Job 1:6; 2:1) Život mezi hříšnými lidmi ve zkaženém světě byl naprosto odlišný. (Mar. 7:20–23) Ježíš se dokonce musel zabývat tím, že mezi sebou soupeřili jeho nejbližší učedníci. (Luk. 20:46; 22:24) Každou situaci, s níž se na zemi setkal, však dokonale zvládl.

⁵ Když Ježíš začal mluvit lidským jazykem, nestalo se to díky zázraku. Učil se tento jazyk jako malé dítě. To bylo něco úplně jiného, než v nebi velet andělům. Na zemi Ježíš mluvil nejméně jedním z ‚lidských jazyků‘, a ty se od ‚andělských jazyků‘ naprosto lišily. (1. Kor. 13:1) Žádný člověk však nikdy nemluvil tak poutavě jako Ježíš. (Luk. 4:22)

⁶ Podívejme se, jaké další velké změny musel Boží Syn podstoupit, když přišel na zem. Ježíš sice po Adamovi nezdědil hřích, ale stal se člověkem a podobal se těm, kteří se později stali jeho ‚bratry‘ neboli jeho pomazanými následovníky. (Přečti Hebrejcům 2:17, 18.) V průběhu poslední noci, kdy byl na zemi, Ježíš nechtěl požádat svého nebeského Otce, aby poslal „více než dvanáct legií andělů“. Ale představme si, že on sám kdysi jakožto archanděl Michael měl nad těmito andělskými tvory autoritu! (Mat. 26:53; Juda 9) Je pravda, že Ježíš prováděl zázraky; ale ve srovnání s tím, co by byl schopen vykonat v nebi, byly jeho možnosti na zemi poměrně omezené.

7. Jak Židé jednali, pokud jde o Zákon?

⁷ Jakožto „Slovo“ byl Ježíš v době své předlidské existence možná Božím Mluvčím, který vedl Izraelity pustinou. (Jan 1:1; 2. Mojž. 23:20–23) Ti „obdrželi Zákon jako předaný anděly, ale nedodržovali . . . ho“. (Sk. 7:53; Hebr. 2:2, 3) Skutečný smysl Zákona vlastně nerozpoznali ani židovští náboženští vůdci v prvním století. Podívejme se například na zákon o sabatu. (Přečti Marka 3:4–6.) Znalci Zákona a farizeové ‚znevažovali závažnější záležitosti Zákona, totiž právo a milosrdenství a věrnost‘. (Mat. 23:23) Ježíš se však nevzdal a nepřestal oznamovat pravdu.

8. Proč nám může Ježíš přicházet na pomoc?

⁸ Ježíš se vyznačoval ochotou. Miloval lidi, a proto si upřímně přál jim pomáhat. Nikdy nepřestal být horlivým evangelistou. A protože byl na zemi věrný Jehovovi, stal se „odpovědným za věčnou záchranu všech těch, kdo ho poslouchají“. Navíc „v tom, v čem sám trpěl, když byl zkoušen, je . . . schopen přijít na pomoc těm [jako jsme my], kdo jsou zkoušeni“. (Hebr. 2:18; 5:8, 9)

Dobře vyškolený učitel

9, 10. Jaké školení dostal Ježíš před tím, než byl poslán na zem?

⁹ Než jsou dnešní křesťané vysláni do misionářského působiště, vedoucí sbor jim poskytne školení. Dostal Ježíš Kristus nějaké školení? Ano, ale před tím, než byl pomazán jako Mesiáš, nestudoval v žádné rabínské škole ani se neučil u nohou žádného význačného náboženského vůdce. (Jan 7:15; srovnej Skutky 22:3.) Jak tedy mohl Ježíš být tak způsobilým učitelem?

¹⁰ Ježíš se jistě mnohému naučil od své matky Marie a od svého adoptivního otce Josefa, ale nejdůležitější školení pro svou službu získal z toho nejvyššího zdroje. Ježíš o tom řekl: „Nemluvil [jsem] ze svého vlastního popudu, ale sám Otec, který mě poslal, mi dal přikázání, co povědět a co mluvit.“ (Jan 12:49) Povšimněme si, že Syn dostal podrobné pokyny o tom, co má učit. Před tím, než přišel na zem, Ježíš nepochybně dlouho naslouchal poučování od svého Otce. Mohl by vůbec mít nějaké lepší školení?

11. V jaké míře Ježíš zrcadlil Otcův postoj k lidem?

¹¹ Už od svého stvoření měl Syn důvěrný vztah se svým Otcem. V době své předlidské existence si Ježíš všímal toho, jaký postoj má  Jehova k lidem. Pozoroval totiž, jak s nimi Jehova jedná. Syn projevoval lidem stejnou lásku jako Bůh, a to v takové míře, že jakožto zosobněná moudrost mohl říci: „Věci, které jsem měla ráda, byly u lidských synů.“ (Přísl. 8:22, 31)

12, 13. (a) Čemu se Ježíš naučil, když pozoroval, jak jeho Otec jedná s Izraelity? (b) Jak Ježíš toto školení uplatnil?

¹² Součástí Ježíšova školení bylo to, že pozoroval, jak jeho Otec řeší obtížné situace. Podívejme se například, jak Jehova jednal s neposlušnými Izraelity. U Nehemjáše 9:28 čteme: „Jakmile měli klid, opět činívali to, co je před tebou [Jehovo] špatné, a ponechával jsi je v ruce jejich nepřátel, kteří po nich šlapali. Potom se vraceli a volali k tobě o přispění, a sám jsi slýchal až z nebes a osvobozoval je ve shodě se svým hojným milosrdenstvím znovu a znovu.“ Tím, že Ježíš spolupracoval s Jehovou a pozoroval jej, vypěstoval si podobný soucit k lidem, kterým měl kázat. (Jan 5:19)

¹³ Toto školení Ježíš uplatnil, když jednal soucitně se svými učedníky. V noci před jeho smrtí ho všichni apoštolové, které tolik miloval, „zanechali a uprchli“. (Mat. 26:56; Jan 13:1) Apoštol Petr dokonce Krista třikrát zapřel. Ježíš však svým apoštolům ponechal možnost, aby se k němu vrátili. Petrovi řekl: „Úpěnlivě jsem . . . za tebe prosil, aby tvá víra neselhala; a ty, jakmile se vrátíš, posiluj své bratry.“ (Luk. 22:32) Na základu, který tvořili ‚apoštolové a proroci‘, byl úspěšně vybudován duchovní Izrael, a základní kameny zdi Nového Jeruzaléma nesou jména dvanácti věrných apoštolů Beránka, Ježíše Krista. Až dodnes pomazaní křesťané a jejich Bohu oddaní společníci, „jiné ovce“, jsou organizací, která úspěšně káže o Království, a to pod mocnou Boží rukou a pod vedením Božího milovaného Syna. (Ef. 2:20; Jan 10:16; Zjev. 21:14)

Jak Ježíš učil

14, 15. V jakých směrech se Ježíšovo vyučování lišilo od vyučování znalců Zákona a farizeů?

¹⁴ Jak Ježíš při vyučování svých následovníků uplatňoval to, čemu se sám naučil? Když porovnáme Ježíšův způsob vyučování s tím, jak vyučovali židovští náboženští vůdci, zřetelně vidíme, že Ježíšovo vyučování bylo nesrovnatelně lepší. Znalci Zákona a farizeové „učinili Boží slovo neplatným kvůli své tradici“. Naproti tomu Ježíš nemluvil sám od sebe, ale držel se Božího slova neboli Božího poselství. (Mat. 15:6; Jan 14:10) A to máme dělat i my.

¹⁵ Ježíš se naprosto lišil od náboženských vůdců ještě v dalším ohledu. O znalcích Zákona a farizeích řekl: „Čiňte a zachovávejte všechno, co vám povídají, ale nečiňte podle jejich skutků, protože mluví, ale nekonají.“ (Mat. 23:3) Ježíš podle svého učení sám jednal. Podívejme se na jeden příklad, z něhož je patrné, že tomu tak bylo.

16. Proč lze říci, že Ježíš žil v souladu se slovy zaznamenanými u Matouše 6:19–21?

¹⁶ Ježíš nabádal své apoštoly, aby si ‚střádali poklady v nebi‘. (Přečti Matouše 6:19–21.) Žil Ježíš sám v souladu s touto vybídkou? Ano. Mohl totiž o sobě pravdivě říci: „Lišky mají doupata a nebeští ptáci mají hřadoviště, ale Syn člověka nemá kam složit hlavu.“ (Luk. 9:58) Ježíš vedl jednoduchý život. Především se věnoval oznamování dobré zprávy o Království a sám na sobě ukazoval, co to  znamená nedělat si úzkostné starosti, které mají lidé, když si střádají poklady na zemi. Ježíš ukázal, že je mnohem lepší ukládat si poklady v nebi, „kde nestravuje ani mol, ani rez a kam se zloději nevloupávají a nekradou“. Řídíte se Ježíšovou vybídkou a střádáte si poklady v nebi?

Pro které vlastnosti lidé Ježíše milovali

17. Díky kterým vlastnostem byl Ježíš výjimečným evangelistou?

¹⁷ Díky kterým vlastnostem byl Ježíš tak výjimečným evangelistou? Například díky tomu, jaký vztah měl k lidem, jimž pomáhal. K vynikajícím Jehovovým vlastnostem, které Ježíš zrcadlil, patřila pokora, láska a soucit. Povšimněme si blíže těchto vlastností, které k Ježíšovi přitahovaly mnoho lidí.

18. Proč lze říci, že Ježíš byl pokorný?

¹⁸ Když Ježíš přijal úkol sloužit na zemi, „zřekl se sám sebe, přijal podobu otroka a stal se podobným lidem“. (Fil. 2:7) To byl projev pokory. A Ježíš nepohlížel na lidi svrchu. Nevyvolával v nich pocit, že by mu měli naslouchat proto, že přišel z nebe. Na rozdíl od samozvaných falešných mesiášů Ježíš jakožto pravý Mesiáš na toto své postavení okázale neupozorňoval. Někdy dokonce lidem přikázal, aby druhým neříkali, kdo je nebo co udělal. (Mat. 12:15–21) Ježíš chtěl, aby se lidé na základě vlastního pozorování rozhodli, zda ho budou následovat. Jeho učedníci měli jistě velký užitek z toho, že jejich Pán od nich neočekával dokonalost, jakou se vyznačovali andělé, s nimiž byl předtím v nebi.

19, 20. Z čeho je vidět, že Ježíš pomáhal lidem z lásky a ze soucitu?

¹⁹ Ježíš Kristus také projevoval lásku — jednu z hlavních vlastností svého nebeského Otce. (1. Jana 4:8) Ježíš učil své posluchače proto, že je miloval. Zamysleme se například nad tím, co pociťoval k jistému mladému vládci. (Přečti Marka 10:17–22.) Ježíš ‚k němu pocítil lásku‘ a chtěl mu pomoci, ale ten mladý vládce se nestal  Kristovým následovníkem, protože nebyl ochoten vzdát se svého velkého majetku.

²⁰ Další z Ježíšových přitažlivých vlastností byl soucit. Ti, kteří kladně reagovali na jeho vyučování, měli mnoho problémů stejně jako všichni nedokonalí lidé. Ježíš si toho byl vědom, cítil s nimi a bylo mu jich líto. To se projevovalo v jeho způsobu vyučování. Ukažme si to na příkladu. Ježíš a jeho apoštolové byli jednou tak zaneprázdněni, že neměli ani čas se najíst. Ale jak Ježíš reagoval, když viděl, že se k němu shromáždil zástup lidí? „Byl pohnut lítostí nad nimi, protože byli jako ovce bez pastýře. A začal je vyučovat mnoha věcem.“ (Mar. 6:34) Ježíš viděl, jak špatně na tom jsou lidé v místech, kde kázal. Usilovně je vyučoval a vykonával pro ně zázraky. Některé z jeho posluchačů jeho znamenité vlastnosti přitahovaly a jeho slova na ně působila tak, že se stali učedníky.

21. O čem bude pojednávat následující článek?

²¹ V následujícím článku uvidíme, že se z Ježíšovy pozemské služby můžeme poučit ještě mnohem víc. V jakých dalších směrech můžeme napodobovat Ježíše Krista, největšího Misionáře?

[Poznámka pod čarou]

Jak byste odpověděli?

• Jaké školení dostal Ježíš před tím, než přišel na zem?

• Proč byl Ježíšův způsob vyučování nesrovnatelně lepší než vyučování znalců Zákona a farizeů?

• Pro které vlastnosti lidé Ježíše milovali?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 15]

Jak Ježíš vyučoval zástupy?