„Musíme poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi“

‚Nemůžeme přestat mluvit o Ježíšovi‘

PÍŠE se rok 33 n. l. a nacházíme se v Jeruzalémě, v impozantní soudní síni, kde zasedá židovský národní tribunál. Zde se Sanhedrin chystá vyslýchat dvanáct následovníků Ježíše Krista. Z jakého důvodu? Protože kázali o Ježíšovi. Zatímco apoštolové Petr a Jan už před soudem jednou stáli, ostatní apoštolové před něj byli předvedeni poprvé.

Velekněz se k dvanácti apoštolům obrací v souvislosti s nařízením, které soud vydal v předchozím případě. Když bylo tehdy Petrovi a Janovi přikázáno, aby přestali kázat o Ježíšovi, odpověděli: „Zda je v Božích očích spravedlivé naslouchat vám spíše než Bohu, to posuďte sami. Ale pokud jde o nás, my nemůžeme přestat mluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli.“ Ježíšovi učedníci se pomodlili o odvahu a dále ohlašovali dobrou zprávu. (Skutky 4:18–31)

Velekněz si uvědomuje, že jeho předešlé výhrůžky vyšly naprázdno, a při tomto druhém soudním jednání prohlašuje: „Výslovně jsme vám nařídili, abyste dále nevyučovali na základě toho jména, a přesto, pohleďte, naplnili jste Jeruzalém svým učením a jste rozhodnuti přivést na nás krev toho muže.“ (Skutky 5:28)

Pevné odhodlání

Petr a ostatní apoštolové odvážně řekli: „Musíme poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi.“ (Skutky 5:29) Jestliže jsou tedy požadavky nějakého člověka v rozporu s Jehovovými příkazy, musíme poslouchat Jehovu spíše než pouhé lidi. *

To, co apoštolové řekli, dokazovalo jejich věrnost Bohu a mělo na členy Sanhedrinu silně zapůsobit. Kdyby se těchto vůdců židovské společnosti někdo zeptal, zda je třeba poslouchat Boha, měli by jednotně odpovědět: „Ano, poslouchat Boha je nutné.“ Vždyť přece věřili tomu, že Bůh je Svrchovaný Pán vesmíru!

Petr, který zřejmě mluvil za všechny apoštoly, uvedl, že pokud jde o jejich službu, poslouchají Boha spíše než lidi. Vyvrátil tedy obvinění týkající se jejich údajné neposlušnosti. Z dějin svého národa členové Sanhedrinu věděli, že jsou situace, kdy je zcela správné poslechnout Boha spíše než lidi. V Egyptě se dvě porodní báby bály Boha, a ne faraóna, a proto zachovávaly naživu chlapce, kteří se rodili Hebrejkám. (2. Mojžíšova 1:15–17) Když král Senacherib na Ezekjáše vyvíjel nátlak, aby se vzdal, Ezekjáš místo něj poslechl Jehovu. (2. Královská 19:14–37) Hebrejská písma, která členové Sanhedrinu dobře znali, zdůrazňovala, že Jehova chce, aby jej jeho lid poslouchal. (1. Samuelova 15:22, 23)

Poslušnost je odměněna

Výrok „musíme poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi“ zjevně zapůsobil přinejmenším na jednoho člena nejvyššího soudu,  na Gamaliela. Tento vysoce vážený soudce Sanhedrinu přesvědčil ostatní, aby naslouchali jeho prozíravé radě, kterou jim dal, když spolu záležitost soukromě probírali. Uvedl jisté příklady z minulosti a ukázal, že je nemoudré do činnosti apoštolů zasahovat. Svou řeč uzavřel Gamaliel slovy: „Nezaplétejte se s těmito lidmi, ale nechte je být . . ., jinak byste mohli být ve skutečnosti shledáni jako bojovníci proti Bohu.“ (Skutky 5:34–39)

Gamalielovy rozumné argumenty přesvědčily nejvyšší soud, aby apoštoly propustil. Přestože byli apoštolové zmrskáni, nebyli tímto zážitkem nijak zastrašeni. Biblická zpráva naopak uvádí: „Každý den bez přestání dále vyučovali v chrámu a dům od domu a oznamovali dobrou zprávu o Kristu, Ježíšovi.“ (Skutky 5:42)

Apoštolové byli bohatě odměněni, protože zdůrazňovali, že Boží autorita je nejvyšší. Stejný postoj zastávají praví křesťané i dnes. Svědkové Jehovovi pohlíží na Jehovu jako na svého svrchovaného Panovníka. Když je jim nařízeno, aby udělali něco, co je v rozporu s Božími příkazy, reagují jako apoštolové: „Musíme poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi.“

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázky na straně 9]

NAPADLO VÁS NĚKDY,. . .

jak se pisatel Bible Lukáš dostal k výroku, který Gamaliel pronesl pouze v přítomnosti členů Sanhedrinu? Možná mu byl odhalen prostřednictvím božské inspirace. Nebo mu obsah Gamalielova projevu sdělil Pavel, bývalý Gamalielův žák. A další možností je, že se to Lukáš dozvěděl od některého spřízněného člena nejvyššího soudu.