Jehova osvobozuje ztrápeného

„Mnohá jsou neštěstí spravedlivého, ale Jehova jej ze všech osvobozuje.“ (ŽALM 34:19)

1, 2. Jaký problém postihl jednu věrnou křesťanku a proč může podobné pocity zakoušet každý z nás?

MLADÁ žena jménem Keiko * je svědkem Jehovovým více než dvacet let. Nějaký čas sloužila jako pravidelná průkopnice neboli celodobá hlasatelka Království. Této výsady si velmi vážila. Nedávno ji však přemohl pocit zoufalství a osamocení. „Pořád jsem jen plakala,“ říká. Ve snaze toto negativní rozpoložení překonat věnovala Keiko více času osobnímu studiu. „Ale stav, v němž jsem byla, se mi nepodařilo změnit,“ říká. „Došlo to tak daleko, že jsem chtěla zemřít.“

² Už se ti někdy stalo, že jsi zápasil s podobným pocitem zoufalství? Jako svědek Jehovův máš mnoho důvodů k radosti, protože zbožná oddanost „má slib života nynějšího a toho, který má přijít“. (1. Timoteovi 4:8) Už teď žiješ v duchovním ráji! Ale znamená to snad, že jsi chráněn před veškerým trápením? To rozhodně ne. Bible říká: „Mnohá jsou neštěstí spravedlivého.“ (Žalm 34:19) To není nic překvapujícího, protože „celý svět leží v moci toho ničemného“, Satana Ďábla. (1. Jana 5:19) Důsledky této skutečnosti zakouší do jisté míry každý z nás. (Efezanům 6:12)

Důsledky trápení

3. Uveďte biblické příklady Božích služebníků, kteří prožívali hlubokou sklíčenost.

³ Jestliže jsme sklíčení dlouho, může se zakalit celý náš pohled na život. (Přísloví 15:15) Zamysleme se nad tím, jaké pocity měl Job. Když byl tento přímý muž v hrozném soužení, prohlásil: „Člověk zrozený z ženy má život krátký a je zahlcen nepokojem.“ (Job 14:1) Job ztratil radost. V jednu chvíli si dokonce myslel, že ho Jehova opustil. (Job 29:1–5) Job nebyl jediným Božím služebníkem, který prožíval mučivou úzkost. V Bibli čteme o tom, že Haně bylo „hořko v duši“, protože byla bezdětná. (1. Samuelova 1:9–11) Rebeka se trápila nad svou rodinnou situací. Tehdy prohlásila: „Zošklivil se mi tento můj život.“ (1. Mojžíšova 27:46) Když David uvažoval o svých chybách, řekl: „Celý den chodím smutný.“ (Žalm 38:6) Z těchto několika příkladů je jasně patrné, že bohabojní muži a ženy, kteří žili  v předkřesťanské éře, někdy prožívali období hluboké sklíčenosti.

4. Proč není nic překvapujícího na tom, že dnes jsou mezi křesťany ‚sklíčené duše‘?

⁴ A co křesťané? Apoštol Pavel považoval za nutné říci Tesaloničanům, že mají ‚mluvit utěšujícím způsobem ke sklíčeným duším‘. (1. Tesaloničanům 5:14) V jedné příručce se uvádí, že řecké slovo, jež je přeloženo jako ‚sklíčené duše‘, se také může vztahovat na jednotlivce, které „dočasně přemohl životní stres“. Z Pavlových slov vyplývá, že někteří z duchem pomazaných členů tesalonického sboru byli skleslí. Sklíčené duše jsou mezi křesťany i dnes. Ale proč tito lidé klesají na mysli? Podívejme se na tři obvyklé příčiny.

Může nás skličovat to, že jsme hříšní

5, 6. Jakou útěchu můžeme načerpat ze slov v Římanům 7:22–25?

⁵ Na rozdíl od zkažených jednotlivců, kteří „nechali za sebou všechen mravní smysl“, se praví křesťané nad svou hříšností rmoutí. (Efezanům 4:19) Mají možná stejný pocit jako Pavel, který napsal: „Podle člověka, jímž jsem ve svém nitru, mám skutečně potěšení v Božím zákoně, ale ve svých údech spatřuji jiný zákon, jenž válčí proti zákonu mé mysli a vede mě do zajetí zákona hříchu, který je v mých údech.“ Potom Pavel zvolal: „Já ubohý člověk!“ (Římanům 7:22–24)

⁶ Pociťoval jsi někdy totéž, co vyjádřil Pavel? Jestliže si jasně uvědomuješ svou nedokonalost, není na tom nic nesprávného. Tak si totiž můžeš uvědomit závažnost hříchu, a tím se může posílit tvé rozhodnutí špatnosti se vyvarovat. Ale nad svými nedostatky se nemusíš trápit stále. Když Pavel vyjádřil svou sklíčenost výše uvedenými slovy, dodal: „Díky Bohu prostřednictvím Ježíše Krista, našeho Pána!“ (Římanům 7:25) Ano, Pavel měl důvěru, že Ježíšova prolitá krev jej ze zděděného hříchu může vykoupit. (Římanům 5:18)

7. Co může člověku pomoci, aby nepropadl sklíčenosti kvůli svým hříšným sklonům?

⁷ Pokud máš pocit, že svou hříšnou povahu nedokážeš přemoci, můžeš načerpat útěchu ze slov apoštola Jana, který napsal: „Jestliže někdo přece zhřeší, máme u Otce pomocníka, Ježíše Krista, spravedlivého. A on je usmiřující obětí za naše hříchy, ne však pouze za naše, ale také za hříchy celého světa.“ (1. Jana 2:1, 2) Jestliže pociťuješ sklíčenost kvůli svým hříšným sklonům, vždy si vzpomeň, že Ježíš zemřel za hříšníky, a ne za dokonalé lidi. Ano, „všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy“. (Římanům 3:23)

8, 9. Proč bychom se měli bránit sebeodsuzování?

⁸ Ale co když ses v minulosti dopustil těžkého hříchu? Bezpochyby jsi tuto věc předkládal Jehovovi v modlitbě — možná dost často. Křesťanští starší ti poskytli duchovní pomoc. (Jakub 5:14, 15) Opravdu jsi svého hříchu litoval, a proto jsi zůstal členem sboru. Nebo jsi možná Boží organizaci na čas opustil, ale později jsi činil pokání a znovu jsi získal čisté postavení. Ale ať už tomu bylo jakkoli, možná se ti stává, že ti tvůj minulý hřích vytane na mysli a že tě to sklíčí. Jestliže k tomu dojde, vzpomeň si, že těm, kdo činí opravdové pokání, Jehova „ve velkém měřítku“ odpouští. (Izajáš 55:7) A nechce, abys měl pocit, že jsi beznadějně odsouzen. To by posloužilo Satanovu záměru. (2. Korinťanům 2:7, 10, 11) Ďábel bude zničen, protože si to zaslouží, a tebe by chtěl přimět k tomu, abys měl pocit, že si zasloužíš stejný rozsudek. (Zjevení 20:10) Nepřipusť, aby se Satanovi podařilo provést tento plán, totiž zničit tvoji víru. (Efezanům 6:11) V této věci se naopak ‚postav proti němu‘, stejně jako to děláš i v jiných ohledech. (1. Petra 5:9)

⁹ Ve Zjevení 12:10 je Satan označen jako „žalobce našich bratrů“ — pomazaných křesťanů. Před Bohem ‚na ně žaluje dnem i nocí‘. Jestliže budeš o tomto verši uvažovat, snad ti to pomůže pochopit, že Satan, falešný žalobce,  by měl radost, kdyby ses ty sám obviňoval a odsuzoval, ačkoli Jehova to nedělá. (1. Jana 3:19–22) Proč by ses měl stále trápit nad svými chybami až do té míry, že bys měl chuť všeho nechat? Nepřipusť, aby Satan zničil tvůj vztah k Bohu. Nikdy nedovol, aby tě Ďábel zaslepil, takže bys neviděl, že Jehova je „milosrdný a milostivý, pomalý k hněvu a hojný v milující laskavosti“. (2. Mojžíšova 34:6)

Možná pociťujeme sklíčenost kvůli svým omezením

10. Proč by nás naše omezení mohla skličovat?

¹⁰ Někteří křesťané jsou sklíčení, protože v nějakém směru mají omezené možnosti, což jim službu Bohu ztěžuje. Je tomu tak i v tvém případě? Kvůli vážné nemoci, pokročilému věku nebo jiným okolnostem snad nemůžeš věnovat kazatelské službě tolik času jako dříve. Je pravda, že křesťané jsou povzbuzováni, aby pro službu Bohu vykupovali čas. (Efezanům 5:15, 16) Ale co když jsi sklíčený proto, že ti v intenzivnější službě brání okolnosti, které tě skutečně omezují?

11. Jaký užitek můžeme mít z rady, která je zaznamenána v Galaťanům 6:4?

¹¹ Bible nás nabádá, abychom nelenošili, ale byli „napodobiteli těch, kdo prostřednictvím víry a trpělivosti zdědí sliby“. (Hebrejcům 6:12) To můžeme dělat jedině tehdy, jestliže zkoumáme jejich dobrý příklad a snažíme se napodobovat jejich víru. Kdybychom se však zaměřovali jen na to, co ve srovnání s druhými nezmůžeme, a došli bychom k závěru, že nic z toho, co děláme, není dost dobré, pak by takové porovnávání nepřineslo žádný užitek. Proto se raději řiďme Pavlovou radou: „Ať každý prokáže, jaké je jeho vlastní dílo, a pak bude mít příčinu k jásání vzhledem k sobě samému, a ne ve srovnání s někým jiným.“ (Galaťanům 6:4)

12. Proč můžeme jásat nad tím, že sloužíme Jehovovi?

¹² Křesťané mají dobrý důvod k jásání, i když je omezují vážné zdravotní problémy. Bible nás ujišťuje: „Bůh . . . není nespravedlivý, aby zapomněl na vaši práci a na lásku, kterou jste projevovali k jeho jménu.“ (Hebrejcům 6:10) Je možné, že kvůli okolnostem, které nemůžeš nijak ovlivnit, je pro tebe obtížné věnovat se službě Jehovovi v takové míře jako dříve. Ale s Jehovovou pomocí se ti možná podaří věnovat se ve větší míře takovým druhům křesťanské služby, jako je například vydávání svědectví po telefonu a psaní dopisů. Můžeš si být jist, že Jehova Bůh ti za tvou horlivou službu a za lásku, kterou projevuješ jemu a bližním, opravdu požehná. (Matouš 22:36–40)

Mohou nás zdrcovat „kritické časy“

13, 14. (a) V jakých ohledech nám mohou působit trápení dnešní „kritické časy“? (b) Jak se dnes projevuje nedostatek přirozené náklonnosti?

¹³ Těšíme se sice na život v Božím spravedlivém novém světě, ale teď jsou ‚kritické časy, s nimiž je těžké se vyrovnat‘. (2. Timoteovi 3:1) Útěchou je pro nás vědomí, že skličující události jsou dokladem našeho blízkého osvobození. Ale okolnosti, v nichž žijeme, na nás mají vliv. Co když například nemáš zaměstnání? Pracovních příležitostí může být velmi málo, měsíce plynou a ty si možná kladeš otázku, zda Jehova tvou tísnivou situaci vidí nebo zda slyší tvé modlitby. Nebo ses možná stal obětí diskriminace či jiného bezpráví. Stačí se jen zběžně podívat na novinové titulky, a můžeme se cítit tak, jak se kdysi cítil spravedlivý Lot. Ten byl „značně stísněn“ (‚zdrcován‘, Pavlík) kvůli nevázanému chování lidí, mezi nimiž žil. (2. Petra 2:7)

¹⁴ Nepřehlédnutelný je zvláště jeden z příznaků posledních dnů. Bible předpověděla, že mnozí lidé budou „bez přirozené náklonnosti“. (2. Timoteovi 3:3) V mnoha domácnostech žalostně chybí rodinná náklonnost. „Podle existujících dokladů je pravděpodobné, že lidé budou zabiti, fyzicky napadeni  nebo citově či sexuálně zneužiti spíše členy své rodiny než kýmkoli jiným,“ uvádí se v knize Family Violence (Násilí v rodině). „Místo, kde by lidé měli být milováni a kde by se měli cítit v bezpečí, je pro některé dospělé i děti tím nejnebezpečnějším místem na světě.“ Ti, kdo žili v nezdravém rodinném prostředí, mohou později propadat záchvatům úzkosti a sklíčenosti. Co když je to i tvůj případ?

15. Jak to, že Jehovova láska převyšuje lásku každého člověka?

¹⁵ Žalmista David zpíval: „Kdyby mě opravdu opustil můj vlastní otec a má vlastní matka, dokonce sám Jehova by se mě ujal.“ (Žalm 27:10) Jistota, že Jehovova láska převyšuje lásku kteréhokoli lidského rodiče, je skutečně útěchou. Jestliže tě někdo z rodičů odvrhl, opustil nebo s tebou špatně zacházel, působí to velkou bolest, ale na Jehovově péči o tebe se tím nic nemění. (Římanům 8:38, 39) Nezapomeň, že Bůh k sobě přitahuje toho, koho miluje. (Jan 3:16; 6:44) To znamená, že tvůj nebeský Otec tě miluje, bez ohledu na to, jak s tebou zacházejí lidé.

Praktické kroky, které nám pomohou překonat skleslost

16, 17. Jak můžeme bojovat proti skleslosti a zůstat duchovně silní?

¹⁶ K tomu, abys překonal skleslost, můžeš podniknout praktické kroky. Například se drž povzbuzujícího programu křesťanské činnosti. Rozjímej o Božím slovu, a to zejména ve chvílích, kdy máš pocit, že tě sklíčenost přemáhá. Žalmista zpíval: „Když jsem řekl: ‚Má noha se určitě bude pohybovat nejistě‘, tvá vlastní milující laskavost, Jehovo, mě podporovala. Když mi v nitru přibylo mých zneklidňujících myšlenek, projevy tvé vlastní útěchy začaly laskat mou duši.“ (Žalm 94:18, 19) Pravidelné čtení Bible ti pomůže, abys svou mysl naplňoval utěšujícími slovy a povzbuzujícími myšlenkami.

¹⁷ Nezbytné také je, aby ses modlil. I když snad nedokážeš slovy plně vyjádřit to, co cítíš ve svém nejhlubším nitru, Jehova ví, co se snažíš říci. (Římanům 8:26, 27) Žalmista přesvědčivě říká: „Uvrhni své břemeno na Jehovu, a on sám tě podpoří. Nikdy nedovolí, aby se spravedlivý potácel.“ (Žalm 55:22)

18. Které praktické kroky může podniknout ten, kdo trpí depresí?

¹⁸ Někteří jednotlivci pociťují beznaděj, protože trpí těžkou depresí. * Jestliže to je i tvůj případ, snaž se soustřeďovat svou pozornost  na Boží nový svět a na dobu, kdy „žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocný.‘“ (Izajáš 33:24) Pokud se zdá, že tvé negativní pocity jsou daleko silnější, než jaké bývají při občasné melancholické náladě, bylo by rozumné poradit se s odborníkem. (Matouš 9:12) Je také důležité pečovat o své tělesné zdraví. Určitou pomocí může být zdravá strava a jistá míra tělesného cvičení. Rozhodně nezanedbávej potřebný odpočinek. Nevysedávej do noci u televize a vyhýbej se takovým druhům rekreace, které tě mohou tělesně a duševně vyčerpávat. A především se stále věnuj tomu, co se líbí Bohu. Není sice ještě ta doba, kdy Jehova „setře . . . každou slzu“, ale Bůh ti pomůže vytrvat. (Zjevení 21:4; 1. Korinťanům 10:13)

Žijeme ‚pod mocnou Boží rukou‘

19. Co Jehova slibuje ztrápeným?

¹⁹ Neštěstí spravedlivého jsou mnohá, ale Bible nás ujišťuje, že „Jehova jej ze všech osvobozuje“. (Žalm 34:19) Jak to Bůh dělá? Když se apoštol Pavel opakovaně modlil o to, aby byl zbaven svého ‚ostnu v těle‘, Jehova mu řekl: „Má moc se zdokonaluje ve slabosti.“ (2. Korinťanům 12:7–9) Co slíbil Jehova Pavlovi a co slibuje tobě? Neříká, že budeš v dnešní době vyléčen, ale že dostaneš sílu, abys mohl vytrvat.

20. Jaké ujištění můžeme i přes své zkoušky čerpat ze slov v 1. Petra 5:6, 7?

²⁰ Apoštol Petr napsal: „Pokořte se . . . pod mocnou Boží ruku, aby vás vyvýšil v patřičném čase, zatímco na něj uvrhnete všechnu svou úzkost, protože o vás pečuje.“ (1. Petra 5:6, 7) Protože o tebe Jehova pečuje, neopustí tě. Sice prožíváš zkoušky, ale on tě podpoří. Pamatuj na to, že věrní křesťané jsou ‚pod mocnou Boží rukou‘. Když Jehovovi sloužíme, dává nám sílu, abychom vytrvali. Jestliže jsme mu věrní, nic nám nemůže způsobit trvalou duchovní škodu. Zachovejme proto svou ryzost před Jehovou, abychom se mohli radovat z věčného života v jeho zaslíbeném novém světě a zažili dobu, kdy ztrápené lidi Jehova opravdu osvobodí, a to navždy.

[Poznámky pod čarou]

Vzpomínáš si?

• Proč i Jehovovy služebníky postihuje trápení?

• Co může vést k tomu, že někteří z Božích služebníků klesají na mysli?

• Jak nám Jehova pomáhá vyrovnávat se s úzkostnými starostmi?

• V jakém ohledu jsme ‚pod mocnou Boží rukou‘?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 25]

Jehovovi služebníci mají důvod k radosti, i když prožívají zkoušky

[Obrázek na straně 28]

Vydávání svědectví po telefonu je jedním ze způsobů, jak můžeš dávat Jehovovi to nejlepší, co máš