Osvobozeni „drahocennou krví“
„Musíme poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi“
Osvobozeni „drahocennou krví“
JEHOVA projevil největší lásku tím, že poslal svého jediného zplozeného Syna, aby obětoval svůj dokonalý lidský život jako výkupné. Jsme hříšní lidé, a proto takové osvobození nutně potřebujeme. Žádný nedokonalý člověk totiž „nemůže nijak vyplatit ani bratra, ani dát za něho Bohu výkupné . . ., aby dále žil navždy“. (Žalm 49:6–9) Bůh „dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život“, a my jsme za to Bohu nesmírně vděční! (Jan 3:16)
Jak to, že výkupné je prostředkem k osvobození? Uvažujme o čtyřech způsobech, jak díky tomuto velkolepému projevu lásky ze strany Jehovy Boha získáváme osvobození.
Propuštění díky výkupnému
Za prvé nás Ježíšova oběť může osvobodit od zděděného hříchu. V hříchu jsme se narodili všichni. Ano, hříšní jsme ještě před tím, než jsme schopni porušit Jehovův zákon. Jak to? V Římanům 5:12 čteme: „Skrze jednoho člověka [Adama] vstoupil do světa hřích.“ Jakožto děti hříšného Adama jsme zdědili jeho nedokonalý stav. Ale díky tomu, že bylo zaplaceno výkupné, můžeme být z područí zděděného hříchu osvobozeni. (Římanům 5:16) Ježíš „okusil smrt za každého člověka“ a tak vytrpěl následky hříchu za Adamovo potomstvo. (Hebrejcům 2:9; 2. Korinťanům 5:21; 1. Petra 2:24)
Za druhé nás výkupné může osvobodit od smrtelných účinků hříchu. „Mzda, kterou platí hřích, je . . . smrt.“ (Římanům 6:23) Trest za hřích je smrt. Svou obětní smrtí Boží Syn umožnil poslušným lidem věčný život. Ano, „kdo projevuje víru v Syna, má věčný život; kdo neposlouchá Syna, neuvidí život“. (Jan 3:36)
Povšimněme si toho, že od účinků hříchu můžeme být osvobozeni jedině tehdy, jestliže projevujeme víru v Božího Syna. S tím souvisí i to, že děláme změny ve svém životě a že jej uvádíme do souladu s Boží vůlí. Musíme zavrhnout každé nesprávné jednání, jehož se možná dopouštíme, a musíme podniknout kroky k tomu, abychom dělali to, co se líbí Bohu. Apoštol Petr řekl, že je nutné ‚činit pokání a obrátit se, aby byly naše hříchy vymazány‘. (Skutky 3:19)
Za třetí nás oběť, kterou přinesl Ježíš, osvobozuje od výčitek svědomí. Všichni lidé, kteří se zasvěcují Jehovovi a stávají se pokřtěnými učedníky jeho Syna, pociťují úlevu. (Matouš 11:28–30) Ačkoli jsme nedokonalí, můžeme Bohu sloužit s čistým svědomím a je to pro nás zdrojem velké radosti. (1. Timoteovi 3:9; 1. Petra 3:21) Když své hříchy vyznáme a skončíme s nimi, je nám prokázáno milosrdenství a nebudou nás už trápit výčitky svědomí. (Přísloví 28:13)
Výkupné poskytuje pomoc a naději
A konečně, díky tomu, že projevujeme víru ve výkupné, jsme osvobozeni od obav, pokud jde o naše postavení před Bohem. Apoštol Jan napsal: „Jestliže někdo . . . zhřeší, máme u Otce pomocníka, Ježíše Krista.“ (1. Jana 2:1) O tom, jakou úlohu má Ježíš jako pomocník, apoštol Pavel napsal: „Je . . . také schopen úplně zachránit ty, kdo se skrze něho přibližují k Bohu, protože je vždy živý, aby za ně naléhavě prosil.“ (Hebrejcům 7:25) Dokud na nás bude lpět jakákoli poskvrna způsobená hříchem, budeme ke správnému postavení před Bohem potřebovat služby a pomoc Velekněze Ježíše Krista. Co Ježíš udělal v náš prospěch jakožto velekněz?
Čtyřicet dnů po svém vzkříšení v roce 33 n. l. Ježíš vystoupil do nebe, kde předložil Bohu hodnotu své ‚drahocenné krve‘. Díky tomu Ježíš brzy osvobodí poslušné lidstvo od hříchu a smrti. * (1. Petra 1:18, 19) Co myslíte, nezaslouží si proto Ježíš Kristus naši lásku a poslušnost?
Navíc si naši lásku a poslušnost zaslouží Jehova Bůh. Byl to on, kdo nám láskyplně umožnil ‚propuštění skrze výkupné‘. (1. Korinťanům 1:30) Vděčíme mu nejen za život, který máme nyní, ale i za vyhlídku, že se budeme moci ze života těšit věčně. Rozhodně tedy máme důvody „poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi“. (Skutky 5:29)
[Poznámka pod čarou]
^ 12. odst. Viz Kalendář svědků Jehovových 2006 na březen a duben.
[Rámeček a obrázky na straně 9]
VÍTE, ŽE . . .
• Ježíš vystoupil do nebe z Olivové hory? (Skutky 1:9, 12)
• svědky Ježíšova nanebevstoupení byli pouze Ježíšovi věrní apoštolové? (Skutky 1:2, 11–13)