„Nejstarší známé citace biblických textů“

PŘED dvaceti pěti lety učinili izraelští archeologové senzační objev. V pohřební jeskyni na svahu údolí Hinnom v Jeruzalémě nalezli dva malé stříbrné svitky, na kterých byly zaznamenány biblické texty. Svitky pocházely z doby před rokem 607 př. n. l., kdy Babylóňané Jeruzalém zničili. Citované texty byly části požehnání zapsaných ve 4. Mojžíšově 6:24–26. Na obou svitcích bylo několikrát uvedeno Boží jméno Jehova. Tyto nápisy byly označeny jako „nejstarší známé artefakty ze starověku, na nichž jsou zaznamenány pasáže z hebrejské Bible“.

Někteří znalci však stáří svitků zpochybňovali a snažili se dokázat, že byly napsány ve druhém století př. n. l. Jedním z důvodů pro tuto neshodu byla skutečnost, že původní fotografie těchto velmi malých svitků nebyly natolik kvalitní, aby bylo možné s dostatečnou přesností prozkoumat detaily. Jeden tým znalců se proto pustil do nového bádání, jehož cílem bylo problém s datováním vyřešit. Pomocí nejnovějších technologií snímání obrazu a jeho počítačového zpracovávání pořídili digitální fotografie s vysokým rozlišením. Nedávno byly publikovány výsledky této nové analýzy. K jakým závěrům tým znalců dospěl?

Znalci především zdůrazňují, že archeologické údaje podporují datování svitků do doby před vyhnanstvím v Babylóně. Paleografický výzkum — což je určování stáří písma podle tvaru písmen, podle jejich polohy a stylu psaní, a rovněž podle pořadí a směru tahů — poukazuje na totéž období, tedy na konec sedmého století př. n. l. A konečně na základě ortografie neboli pravopisu učinil tým tento závěr: „Údaje o pravopisu použitém na destičkách [svitcích] odpovídají tomu, co ohledně stáří nápisů prokázala archeologie a paleografie.“

V časopise Bulletin of the American Schools of Oriental Research byly výsledky studia těchto stříbrných svitků, známých také jako nápisy z Ketef Hinnom, shrnuty takto: „Můžeme tedy potvrdit závěr, k němuž došla většina znalců, totiž že v podobě nápisů na těchto destičkách se dochovaly nejstarší známé citace biblických textů.“

[Podpisky obrázku na straně 32]

Jeskyně: Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.; nápisy: Photograph © Israel Museum, Jerusalem; s laskavým svolením Israel Antiquities Authority