Jehova vás rozhodně neopustí
Jehova vás rozhodně neopustí
KŘESŤANÉ v Judeji zažívali silný odpor a museli odolávat hmotařskému smýšlení svého okolí. Apoštol Pavel je chtěl povzbudit, a proto citoval slova, která Jehova řekl Izraelitům před jejich vstupem do Zaslíbené země. Pavel napsal: „Rozhodně tě neopustím, rozhodně tě ani nezanechám.“ (Hebrejcům 13:5; 5. Mojžíšova 31:6) Hebrejské křesťany žijící v prvním století musel tento slib posílit.
Tentýž slib by měl i nám dodávat sílu, abychom se dokázali vyrovnávat s úzkostnými starostmi, které provázejí život v těchto ‚kritických časech, s nimiž je těžké se vyrovnat‘. (2. Timoteovi 3:1) Jestliže budeme Jehovovi důvěřovat a také podle toho jednat, on nás podpoří i za těch nejobtížnějších okolností. Podívejme se nyní, jak Jehova může v souladu s tímto slibem jednat například tehdy, když náhle přijdeme o zdroj příjmů.
Nenadálá změna, která může postihnout kohokoli
Počet nezaměstnaných se na celém světě zvyšuje. V jistém polském časopise byla nezaměstnanost označena jako „jeden z nejobtížnějších sociálně-ekonomických problémů“. Výjimkou nejsou ani členské země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, v nichž počet nezaměstnaných v roce 2004 „překročil 32 milionů, což je vyšší míra nezaměstnanosti než v době Velké hospodářské krize ve 30. letech dvacátého století“. Centrální statistický úřad v Polsku registroval v prosinci 2003 celkem tři miliony nezaměstnaných — „tvořili 18 procent občanů v produktivním věku“. Míra nezaměstnanosti mezi černošskými obyvateli Jihoafrické republiky se podle jednoho zdroje vyšplhala v roce 2002 na 47,8 procenta!
Náhlá nezaměstnanost a nenadálé přerušení provozu podniku dnes hrozí mnoha lidem včetně Jehovových služebníků. „Čas a nepředvídaná událost“ postihují každého. (Kazatel 9:11) Můžeme se dostat do situace, kdy podobně jako žalmista David řekneme: „Tísně mého srdce se rozmnožily.“ (Žalm 25:17) Byli byste schopni se s takovými nepříznivými okolnostmi vyrovnat? Nezaměstnanost může mít nepříjemný dopad na váš emocionální a duchovní stav a na vaši ekonomickou situaci. Kdybyste přišli o práci, dokázali byste se vzpamatovat?
Jak zvládat emocionální napětí
„Ztráta zaměstnání zasahuje citelněji muže“, protože ti jsou tradičně bráni jako živitelé rodiny, vysvětluje psycholog Janusz Wietrzyński. Takový muž se podle něj často ocitne ve „víru emocí“ — chvílemi je rozhněván, chvílemi propadá odevzdanosti. Otec, který byl propuštěn ze zaměstnání, může ztratit sebeúctu a začít „se hádat se členy své rodiny“.
Adam, křesťanský otec dvou dětí, vysvětluje, jak se cítil, když přišel o práci: „Snadno jsem se nechal vyvést z rovnováhy. Všechno mě rozčilovalo. Dokonce ani v noci jsem neměl klid — pořád se mi zdálo o práci a o tom, zda se dokážu postarat o děti a o manželku, která byla také nečekaně propuštěna ze zaměstnání.“ Ryszard a Mariola jsou manželé a mají jedno dítě. V době, kdy přišli o svůj zdroj příjmů, měli u banky velký nesplacený úvěr. Manželka vypráví: „Neustále jsem se trápila, protože svědomí mi říkalo, že jsme si ten úvěr neměli brát. Pořád jsem si říkala, že za všechno můžu já.“ Když se dostaneme do takové situace, může to v nás snadno vyvolat emoce jako hněv, úzkost nebo hořkost, a tyto emoce nás mohou ochromovat. Co tedy můžeme dělat, abychom takové negativní pocity ovládli?
Bible dává účinnou radu, jak si zachovat pozitivní smýšlení. „O nic nebuďte úzkostliví,“ vybízel apoštol Pavel, „ale ve všem dávejte své prosebné žádosti na vědomí Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním, a Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenkové síly prostřednictvím Krista Ježíše.“ (Filipanům 4:6, 7) Když se budeme modlit k Jehovovi, získáme „Boží pokoj“ — klid mysli, který je založen na naší víře v Boha. Adamova manželka Irena říká: „V modlitbách jsme Jehovovi říkali, v jaké jsme situaci a co uděláme, abychom svůj život ještě více zjednodušili. I můj manžel, který má obvykle větší sklon k obavám, začal mít pocit, že nějaké řešení se najde.“
Jestliže jste nečekaně přišli o zaměstnání, máte příležitost uplatnit vybídku, kterou dal Ježíš Kristus v Kázání na hoře. Řekl: „Přestaňte být úzkostliví o své duše, pokud jde o to, co budete jíst nebo co budete pít, nebo o své tělo, pokud jde o to, co si budete oblékat. . . . Neustále tedy hledejte nejprve království a Otcovu spravedlnost, a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Matouš 6:25, 33) Ryszard a Mariola tuto radu uplatnili, když bojovali s emocemi. „Manžel mě vždycky uklidňoval a připomínal mi, že Jehova nás neopustí,“ vzpomíná Mariola. Ryszard dodává: „Naše vytrvalé společné modlitby nás přibližovaly k Bohu a k sobě navzájem, a to nám dodávalo potřebný klid.“
Kromě toho nám bude pomáhat svatý duch. Může v nás vytvářet ovoce v podobě sebeovládání, které nám pomůže zachovat chladnou hlavu. (Galaťanům 5:22, 23) Sice to nemusí být jednoduché, ale možné to je, protože Ježíš slíbil, že „Otec v nebi [dá] svatého ducha těm, kdo ho prosí“. (Lukáš 11:13; 1. Jana 5:14, 15)
Nezanedbávejte své duchovní potřeby
I velmi vyrovnaného křesťana může nenadálá ztráta zaměstnání zpočátku vyvést z míry. Přesto bychom neměli zanedbávat své duchovní potřeby. Uvažujme například o tom, co zažil Mojžíš. Když mu bylo čtyřicet let, jeho život se obrátil naruby — přišel o své šlechtické postavení a musel se stát pastýřem, což byla práce, kterou Egypťané opovrhovali. (1. Mojžíšova 46:34) Mojžíš se musel novým okolnostem přizpůsobit. Následujících čtyřicet let se nechal Jehovou tvarovat a připravovat na budoucí úkoly. (2. Mojžíšova 2:11–22; Skutky 7:29, 30; Hebrejcům 11:24–26) Přestože se Mojžíš dostal do těžkostí, zaměřoval se na duchovní věci a byl ochoten od Jehovy přijmout školení. Nikdy nedělejme to, že bychom kvůli nepříznivým okolnostem odsunuli do pozadí duchovní hodnoty!
Náhlá ztráta zaměstnaní nám sice může způsobit určitý citový otřes, ale je to dobrá příležitost, abychom posílili svůj vztah k Jehovovi Bohu a k jeho ctitelům. Právě takový postoj měl Adam, o kterém již byla zmínka. Říká: „Když jsme s manželkou oba přišli o práci, ani nás nenapadlo, že bychom vynechávali křesťanská shromáždění nebo se méně podíleli na kazatelské činnosti. Tento postoj nás chránil, abychom si nedělali příliš velké obavy o to, co přinese zítřek.“ Ryszard to vidí podobně: „Nebýt shromáždění a služby, nikdy bychom svou situaci nezvládli. Určitě bychom se utrápili starostmi. Bavit se s druhými o duchovních věcech je povznášející, Filipanům 2:4)
protože člověk se přitom přestává zaměřovat na své vlastní potřeby a více přemýšlí o potřebách druhých.“ (Ano, oč lepší než trápit se úvahami o zaměstnání je využít získaný čas k duchovním činnostem — věnovat se osobnímu studiu, účastnit se sborových aktivit a rozšířit svou službu! Pak nebudete v pravém slova smyslu nezaměstnaní, protože budete mít „hojnost práce v Pánově díle“, a to přinese radost jak vám, tak všem upřímným lidem, kteří díky vašemu kázání zareagují na poselství o Království. (1. Korinťanům 15:58)
Jak hmotně zabezpečit rodinu
Duchovní výživa však nezaplní prázdný žaludek. Měli bychom mít na mysli tuto zásadu: „Jestliže se někdo nestará o ty, kdo jsou jeho vlastní, a zvláště o ty, kdo jsou členy jeho domácnosti, jistě zapřel víru a je horší než člověk bez víry.“ (1. Timoteovi 5:8) Adam si to uvědomuje. Říká: „Přestože bratři ve sboru by byli ochotni nám pohotově pomoci, kdybychom strádali, jako křesťané máme povinnost něco dělat pro to, abychom našli zaměstnání.“ Jehova a jeho ctitelé nás jistě podpoří, ale nikdy bychom neměli zapomenout, že musíme projevit iniciativu a hledat si práci.
Jak lze projevit iniciativu? „Nečekejte se založenýma rukama na to, že Bůh pro vás udělá nějaký zázrak,“ vysvětluje Adam. „Když hledáte práci, nezdráhejte se říct, že patříte ke svědkům Jehovovým. Zaměstnavatelé si toho obvykle cení.“ Ryszard doporučuje: „Ptejte se na pracovní příležitosti každého, koho znáte, vytrvale navštěvujte pracovní agentury a čtěte inzeráty jako ‚Hledá se žena na hlídání dětí‘ nebo ‚Brigáda: sběr jahod‘. Stále hledejte! Nebuďte příliš vybíraví, i kdybyste měli dělat něco podřadného nebo něco, po čem nijak zvlášť netoužíte.“
Ano, „Jehova je [váš] pomocník“. ‚Rozhodně vás neopustí, rozhodně vás ani nezanechá.‘ (Hebrejcům 13:5, 6) Nemusíte být příliš úzkostliví. Žalmista David napsal: „Uval svou cestu na Jehovu a spolehni se na něho, a on sám bude jednat.“ (Žalm 37:5) ‚Uvalit svou cestu na Jehovu‘ znamená spolehnout se na něho a jednat tak, jak si to on přeje, i když naše situace možná nevypadá příznivě.
Adam s Irenou se dokázali uživit tak, že myli okna, čistili schodišťové šachty a byli šetrní při nakupování. Také pravidelně navštěvovali pracovní agenturu. „Pomoc vždy přišla právě ve chvíli, kdy jsme ji potřebovali,“ poznamenává Irena. A její manžel dodává: „Čas ukázal, že věci, o které jsme žádali ve svých modlitbách, nebyly pokaždé v souladu s Boží vůlí. Naučilo nás to spoléhat na Boží moudrost a neřídit se podle svého vlastního porozumění. Lepší je v klidu čekat na řešení, které opatří Bůh.“ (Jakub 1:4)
Ryszard a Mariola využívali různých nabídek příležitostné práce, ale také se začali podílet na zvěstování v územích, kde to bylo více zapotřebí. „Když jsme potřebovali práci, dostali jsme nějakou právě ve chvíli, kdy už nám nezbývalo nic k jídlu,“ říká Ryszard. „Práce, které byly dobře placené, ale bránily by nám v plnění křesťanských povinností, jsme odmítali. Raději jsme čekali na Jehovu.“ Podařilo se jim velmi levně si pronajmout byt a Ryszard nakonec našel práci. Oba věří, že jejich záležitosti vedl Jehova.
Přijít o zdroj příjmů může být velmi bolestné, ale zkuste se na to dívat jako na příležitost osobně se přesvědčit, že Jehova vás neopustí. Jehova o vás pečuje. (1. Petra 5:6, 7) Prostřednictvím proroka Izajáše slíbil: „Nehleď upřeně kolem, vždyť jsem tvůj Bůh. Opevním tě. Skutečně ti pomohu.“ (Izajáš 41:10) Nikdy nedopusťte, aby vás nějaká nečekaná událost, jako například ztráta zaměstnání, úplně ochromila. Udělejte všechno, co je ve vašich silách, a zbytek nechte na Jehovovi. Čekejte na něj „dokonce mlčky“. (Nářky 3:26) Sklidíte za to bohaté požehnání. (Jeremjáš 17:7)
[Obrázek na straně 9]
Čas je možné využít k duchovním činnostem
[Obrázky na straně 10]
Naučte se být šetrní a nebuďte při hledání práce příliš vybíraví