Otázky čtenářů

Proč má v různých překladech Bible kniha Žalmy odlišné číslování?

První úplnou Biblí, v níž bylo provedeno rozdělení do kapitol a veršů, je francouzský překlad, který vydal v roce 1553 Robert Estienne. Kniha Žalmy však byla zjevně rozdělena do částí již dávno předtím. Byla totiž sestavena z jednotlivých žalmů neboli písní, které složilo mnoho lidí.

Zdá se, že sbírku žalmů sestavil pod Jehovovým vedením nejprve David, aby tyto písně sloužily při veřejném uctívání Jehovy. (1. Paralipomenon 15:16–24) Předpokládá se, že knihu Žalmy později uspořádal do její konečné podoby Ezra, kněz a „zručný opisovač“. (Ezra 7:6) Z toho tedy vyplývá, že kniha Žalmy byla sestavena jako sbírka jednotlivých žalmů.

Když byl apoštol Pavel při své první misionářské cestě v Antiochii (v Pisidii), pronesl v tamní synagoze řeč, v níž citoval z knihy Žalmy. Řekl: „Dokonce jak je to napsáno v druhém žalmu: ‚Ty jsi můj syn, já jsem se tento den stal tvým Otcem.‘“ (Skutky 13:33) V dnešních překladech Bible jsou tato slova stále ještě uvedena ve druhém žalmu, ve verši 7. Číslování mnoha žalmů se však v různých překladech Bible liší. Důvod spočívá v tom, že některé překlady jsou založeny na hebrejském masoretském textu, zatímco jiné jsou založeny na řecké Septuagintě, což je překlad hebrejského textu, který byl dokončen ve druhém století př. n. l. Například v latinské Vulgátě, která se stala podkladem pro mnoho katolických překladů Bible, je uplatněno číslování žalmů podle Septuaginty, zatímco Překlad nového světa a řada jiných překladů se řídí číslováním, které je uvedeno v textu hebrejském.

V čem tedy jsou konkrétní rozdíly? Hebrejský text obsahuje celkem 150 žalmů. V Septuagintě jsou však žalmy 9 a 10 spojeny v jeden a také žalmy 114 a 115 tvoří jeden žalm. Naproti tomu žalmy 116 a 147 jsou rozděleny, takže každý z nich tvoří žalmy dva. Celkový počet sice zůstává stejný, ale číslování žalmů 10 až 146 je v Septuagintě o jedno číslo nižší než v hebrejském textu. V Bibli české, která používá číslování podle latinské Vulgáty, a tudíž podle Septuaginty, je tedy známý žalm 23 uveden pod číslem 22.

V jednotlivých překladech se také může lišit číslování veršů. Proč? Protože některé překlady se řídí „židovským zvykem počítat nadpis jako první verš,“ uvádí McClintockova a Strongova Cyclopedia, zatímco jiné překlady tento způsob neuplatňují. Pokud je nadpis dlouhý, často se dokonce počítá jako dva verše, a počet veršů v takovém žalmu je pak o to větší.