Novodobý zájem o „svaté“

„Není to tak dávno, co se o nás tvrdilo, že už nechceme o žádných hrdinech ani slyšet. To se však zřejmě nedá říci o 4,2 milionu Američanů, kteří 13. září sledovali pohřeb Matky Terezy. Od 5. září, kdy zemřela, se do Vatikánu hrnou žádosti o to, aby byla oficiálně prohlášena za svatou. Většina lidí je přesvědčena, že k tomu nakonec dojde.“ SUN-SENTINEL, SPOJENÉ STÁTY, 3. ŘÍJNA 1997

MNOZÍ lidé považují humanitární a charitativní činnost katolické misionářky Matky Terezy za svaté skutky. Své hrdiny mají i jiná náboženství, ale na rozdíl od římskokatolické církve je většinou neprohlašují za svaté.

Papež Jan Pavel II. svatořečil už přes 450 osob, tedy více než všichni ostatní papežové ve 20. století. * Proč však katolická církev projevuje takovou úctu „svatým“, když mnohé z nich většina katolíků skoro nezná?

Teolog Lawrence Cunningham z Notre Dame University vysvětluje: „Představa, že by na světě existovala svatost, je pro mnohé lidi zajímavá. Ze života svatých je vidět, že i dnes je možné projevovat hrdinství.“ Kromě toho se říká, že „svatí“ mají zvláštní přístup k Bohu, a proto jejich přímluvy za živé mají velkou váhu. Když se najdou tělesné ostatky či jiné relikvie nějakého „svatého“, lidé věří, že tyto předměty mají určitou moc, a proto je uctívají.

V tridentském katechismu, který byl uveřejněn v 16. století a ve kterém byla potvrzena dogmata katolické církve, je uvedeno: „Plným právem prohlašujeme, že prokazováním úcty svatým, ‚kteří spí v Pánu‘, žádostí o jejich přímluvu nebo uctíváním jejich posvěcených ostatků a popela křesťan nijak nesnižuje Boží slávu, ale naopak ji zvyšuje, a to úměrně tomu, do jaké míry je tím oživena a posílena jeho naděje a do jaké míry on sám nadšeně napodobuje ctnosti svatých.“ (The Catechism of the Council of Trent, 1905) Praví křesťané rozhodně chtějí žít ctnostně, přistupovat k Bohu náležitým způsobem a obracet se k němu o pomoc. (Jakub 4:7, 8) O kom tedy Boží slovo mluví jako o svatých? A jakou úlohu mají tito svatí?

[Poznámka pod čarou]