Poučení od čápa
Poučení od čápa
„I ČÁP na nebesích — ten dobře zná své ustanovené časy... Ale pokud jde o můj lid, ten nepoznal Jehovův soud.“ (Jeremjáš 8:7) Těmito slovy prorok Jeremjáš oznámil Jehovův rozsudek nad odpadlými obyvateli Judy, kteří opustili Jehovu, svého Boha, a začali uctívat cizozemská božstva. (Jeremjáš 7:18, 31) Proč si Jeremjáš vybral čápa jako příklad k poučení nevěrných Židů?
Izraelité běžně vídávali čápy, zejména čápy bílé, kteří táhli napříč biblickými zeměmi. Pro jméno tohoto velkého brodivého ptáka s dlouhýma nohama je v hebrejštině použito slovo v ženském rodě, které znamená „věrně oddaná; ta, která projevuje milující laskavost“. To je přiléhavé označení, protože samec a samice čápů bílých — na rozdíl od jiných ptáků — zůstávají celý život v páru. Po přezimování v teplejších oblastech se většina čápů rok co rok vrací na své staré hnízdo.
Instinktivní chování čápů je příkladem věrné oddanosti ještě v jiném pozoruhodném ohledu. Samec a samička se totiž střídají v sezení na vejcích a v krmení mladých. Kniha Our Magnificent Wildlife (Naše nádherná příroda) vysvětluje: „Čápi jsou mimořádně věrnými rodiči. V Německu vletěl jeden samec do drátů vysokého napětí a byl zabit elektrickým proudem. Jeho partnerka dále seděla na vejcích tři dny a za tu dobu jen jednou na chvíli opustila hnízdo, aby sehnala nějakou potravu. ... Jindy se zase o mladé staral otec, protože samička byla zastřelena.“
Vzhledem k tomu, že čápi jsou instinktivně věrní svému celoživotnímu partnerovi a něžně pečují o své mladé, naplňují význam svého jména. Jsou opravdu ‚věrně oddaní‘. Čáp byl tedy pro nevěrné a vzpurné Izraelity skutečně poučným příkladem.
Věrnost a oddanost jsou pro mnohé lidi dnes poněkud zastaralé. Obdivují je, ale považují za nepraktické. Vzrůstající počet případů opuštění rodiny, rozvodů, zpronevěry a dalších forem podvodu dokládá, že v očích mnoha lidí věrná oddanost ztratila svou cenu. Naproti tomu Bible považuje věrnou oddanost, k níž člověka podněcuje láska a laskavost, za velmi cennou. Písmo křesťany vybízí, aby ‚oblékli novou osobnost, jež byla stvořena podle Boží vůle v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti‘. (Efezanům 4:24) Nová osobnost nám tedy rozhodně pomáhá v tom, abychom byli věrně oddaní, nicméně o věrné oddanosti se můžeme poučit také od čápa.