Co byste měli vědět o čarodějnictví
Co byste měli vědět o čarodějnictví
DEFINOVAT novodobé čarodějnictví je těžké. Lidé, kteří jej provozují, jsou totiž velmi různí. Nemají žádnou ústřední autoritu nebo nauku či svatou knihu, které by sjednocovaly jejich názory. Různí se také tradice, organizace, rituály a názory na to, jaké bohy ctít. Jedna pisatelka uvádí: „Okultní svět člověku nabízí ‚volný trh‘ názorů.“ Jiná autorka říká: „Většina novopohanů má prakticky ve všem rozdílné názory.“
Pro mnohé z nich tyto rozpory nepředstavují žádný problém. Jedna příručka pro ty, kdo chtějí provozovat čarodějnictví, píše: „Když stojíte před zdánlivě protichůdnými informacemi, prozkoumejte tyto informace a rozhodněte se, podle které z nich budete jednat. Řiďte se svou intuicí. Jinými slovy, klidně si vyberte z publikovaných rituálů a rituálních příruček to, co si myslíte, že je správné.“
Pro lidi, kteří si uvědomují, co je podstatou pravdy, znamenají takové rozpory problém. Pravda je skutečnost, je to objektivně existující jev. Něco není pravdivé jenom proto, že člověk má pocit nebo doufá či věří, že to pravdivé je. Například lékaři jednu dobu věřili, že zápal plic mohou vyléčit tak, že rozseknou živé kuře na polovinu a oba kusy položí pacientovi na hrudník. Nepochybně i mnozí pacienti upřímně věřili, že je to vyléčí. Jejich přesvědčení a naděje však neodpovídaly skutečnosti, protože takovým postupem se zápal plic zkrátka vyléčit nemůže. Pravdu lidé nevytvářejí, pravdu se snaží pochopit.
Bible tvrdí, že obsahuje pravdu o duchovních záležitostech. Když byl Ježíš Kristus na zemi, řekl svému Otci v modlitbě: „Tvé slovo je pravda.“ (Jan 17:17) Apoštol Pavel napsal: „Celé Písmo je inspirováno Bohem.“ (2. Timoteovi 3:16) Mnozí z těch, kdo provozují čarodějnictví, s tím nesouhlasí. Inspiraci a vedení hledají raději v mýtech, starověkých náboženstvích, a dokonce v science fiction. Nebylo by však rozumné, aby to, co říká Bible, člověk alespoň prozkoumal? Koneckonců, Bible je téměř všeobecně pokládána za svatou knihu. Je to také jeden z nejstarších náboženských textů, jaký se zachoval. Byla psána po dobu 1 600 let, a přitom jsou všechny její nauky ve vzájemném souladu. Srovnejme biblické nauky s některými názory, které jsou v současné době u lidí propagujících čarodějnictví běžné.
Kdo přebývá v duchovní říši?
Základní otázka při hledání duchovního porozumění je tato: Kdo obývá duchovní říši? I když většina novodobých čarodějnic zastává polyteistickou víru orientovanou na přírodu, některé uctívají velkou bohyni matku v trojí roli dívky, matky a stařeny, což představuje základní etapy života. Milencem této bohyně je bůh s rohy. Jiné čarodějnice uctívají současně boha i bohyni. Jeden autor říká: „Bohyně a Bůh jsou pokládáni za projev ženských a mužských sil v přírodě. Každý z nich [má] jedinečné vlastnosti, jejichž spojením dojde k harmonickému vzniku života.“ Další odbornice v této oblasti píše: „Klíčovou volbou v čarodějnictví je volba božstva (bohů/bohyní), s nímž budete spolupracovat. . . . V čarodějnictví máte svobodu zvolit si a také uctívat vlastní formu božstva.“
Bible nezastává žádnou z těchto představ. Ježíš Kristus celou svou službu zasvětil tomu, že jiné lidi vyučoval o Jehovovi, „jediném pravém Bohu“. (Jan 17:3) Bible prohlašuje: „Jehova je velký a má být velmi chválen a má být obáván více než všichni jiní bohové. Vždyť všichni bohové národů jsou nehodnotní bohové.“ (1. Paralipomenon 16:25, 26)
A co Ďábel? Webster’s Ninth New Collegiate Dictionary definuje čarodějnictví jako „komunikaci s ďáblem“. Sotva bychom však dnes nalezli čarodějnici, která by s touto definicí souhlasila, protože mnohé z nich dokonce existenci Satana Ďábla vůbec neuznávají. Jedna mladá žena, kterou noviny The Irish Times popisují jako „vysoko postavenou čarodějnici a vůdkyni jednoho z nejvýznamnějších irských čarodějnických kroužků“, to zdůvodňuje takto: „Víra v Ďábla znamená přijetí křesťanství . . . [Ďábel] nemůže obývat vesmír, kde není žádný Bůh.“
Bible existenci Ďábla potvrzuje a dává mu za vinu většinu utrpení a nepokojů na zemi. (Zjevení 12:12) Ježíš učil nejen to, že Ďábel existuje, ale také ukázal, že člověk může nevědomky činit Ďáblovu vůli. Například samospravedliví náboženští vůdci v prvním století tvrdili, že jsou v určitém smyslu synové Boží, a byli přesvědčeni, že činí Boží vůli. Ježíš, který mohl rozpoznat, co je v jejich srdci, to viděl jinak. Otevřeně jim řekl: „Jste ze svého otce, z Ďábla, a přejete si činit touhy svého otce.“ (Jan 8:44) Biblická kniha Zjevení navíc tvrdí, že Ďábel „zavádí na scestí celou obydlenou zemi“. (Zjevení 12:9)
Je některý druh magie dobrý?
Magie však byla vždy spojována s okultismem. * Nejen ve starověku, ale i v současné době je mnoho lidí přesvědčeno, že magické praktiky čarodějnic mají jiným lidem ublížit. Čarodějnicím je připisována moc způsobit prostřednictvím magie jiným lidem hroznou bolest, a dokonce smrt. Čarodějnice byly a jsou tradičně obviňovány z téměř nekonečné řady neštěstí včetně nemoci, smrti a neúrody.
Dnešní čarodějnice taková nařčení energicky popírají. Uznávají sice, že občas se vyskytne nebezpečná čarodějnice, která působí zlo, ale většina jich tvrdí, že svou magii využívají k tomu, aby působily dobro, a ne aby škodily. Zastánci kultu Wicca učí, že tomu, kdo používá magii, se její účinky vrátí trojnásobně, a říkají, že to je hlavní zábrana proti vyslovení kletby. Příkladem této takzvané dobré magie je zaříkání pro vlastní ochranu, ale i očištění domu od negativní energie, která tam zůstala po předchozích nájemnících, nebo to, že čarodějnice zařídí, aby se do vás někdo zamiloval, že podpoří léčení či způsobí uzdravení, že zabrání ztrátě zaměstnání a umožní získat peníze. Není tedy divu, že se čarodějnictví stalo tak populárním, když se mu přičítá taková ohromná moc.
Bible však nedělá žádný rozdíl mezi magií dobrou a zlou. Tento postoj je velmi jasně vyjádřen v Zákoně, který Bůh dal Mojžíšovi. Bůh řekl: „Nebudete provozovat magii.“ (3. Mojžíšova 19:26) Čteme tam rovněž: „Neměl by se v tobě najít nikdo, . . . kdo provozuje magii, ani nikdo, kdo hledá znamení, ani kouzelník, ani ten, kdo spoutává jiné zaklínáním, ani nikdo, kdo se radí se spiritistickým médiem.“ (5. Mojžíšova 18:10, 11)
Proč to Bůh řekl? Ne proto, že by nám chtěl něco prospěšného upírat. Tyto zákony dal Jehova svému lidu proto, že jej miloval a nechtěl, aby byl zotročen strachem a pověrami. Své služebníky naopak vybízel, aby věci, které potřebují, žádali od něj. On je Dárcem ‚každého dobrého daru a každého dokonalého obdarování‘. (Jakub 1:17) Apoštol Jan své spoluvěřící ujistil: „O cokoli prosíme, to od [Boha] přijímáme, protože zachováváme jeho přikázání a činíme to, co se líbí jeho očím.“ (1. Jana 3:22)
A co zlí duchové?
Mnohé čarodějnice souhlasí s Biblí v tom, že zlí duchové existují. Jistý příznivec čarodějnictví v jedné literární úvaze varuje: „Jsou tam přízraky: V neviditelném světě, jenž je obdobou našeho světa, existují živí tvorové. . . . Výrazy jako ‚čertík‘, ‚zlý duch‘ a ‚démon‘ jsou docela přesné. Jsou velmi mocní. . . . Nejinteligentnější typ . . . dokáže (když jim někdo vyjde natolik vstříc, že jim otevře cestu) vstoupit do našeho světa. . . . Mohou vstoupit do vašeho
těla . . . , a dokonce vás do určité míry ovládnout. Ano, je to úplně stejné jako ve starých příbězích o posedlosti démonem.“V biblických dobách existovaly u lidí různé formy posedlosti démony. Někteří posedlí lidé nemohli mluvit, jiní byli slepí nebo jednali nepříčetně a někteří měli nadlidskou sílu. (Matouš 9:32; 12:22; 17:15, 18; Marek 5:2–5; Lukáš 8:29; 9:42; 11:14; Skutky 19:16) Pokud byl nějaký člověk posedlý současně mnoha démony, jeho muka byla o to větší. (Lukáš 8:2, 30) Určitě je tedy dobrý důvod, proč Jehova svůj lid varuje před čarodějnictvím a dalšími okultními zvyklostmi.
Náboženství založené na pravdě
Mnoho lidí je dnes přitahováno k čarodějnictví, protože jim připadá jako neškodné a blahodárné přírodní náboženství. Někde je čarodějnictví uznáváno. Lidé z něj nemají strach. Naopak, často je předkládáno jako něco zcela obyčejného. V prostředí, kde v důsledku náboženské snášenlivosti mnozí lidé přijímají dokonce i to, co je podivné, získalo čarodějnictví značnou vážnost.
Náboženský svět se skutečně stal trhem, kde si lidé mohou vybrat, co jim nejvíc vyhovuje, stejně jako když si člověk kupuje boty. Ježíš naproti tomu mluvil pouze o dvou možnostech volby, když řekl: „Vcházejte úzkou branou, protože široká a prostorná je cesta, jež vede do zničení, a mnoho je těch, kdo se po ní vydávají; zatímco úzká je brána a stísněná cesta, jež vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají.“ (Matouš 7:13, 14) Samozřejmě, že si můžeme svobodně zvolit, kterou cestou půjdeme. Avšak vzhledem k tomu, že jde o naše věčné blaho, je tato volba životně důležitá. K tomu, abychom získali duchovní osvícení, musíme jít cestou pravdy — cestou, kterou najdeme pouze v Božím slově, Bibli.
[Poznámka pod čarou]
^ 12. odst. V angličtině někteří lidé nepíší „magic“, ale „magick“, aby ukázali rozdíl mezi určitým druhem okultismu a eskamotérstvím. Viz článek „Je provozování magie nebezpečné?“ v Probuďte se! z 8. září 1993, strana 26.
[Obrázek na straně 5]
Mnoho lidí dnes pokládá čarodějnictví za neškodné přírodní náboženství
[Obrázek na straně 6]
Magie byla vždy spojována s okultismem
[Obrázek na straně 6]
Činí ti, kdo provozují čarodějnictví, nevědomky Ďáblovu vůli?
[Obrázky na straně 7]
Bible odhaluje cestu pravdy