UMÍTE biblickou hebrejštinu? Nejspíš ne. Možná jste ani nikdy neviděli Bibli psanou hebrejsky. Určitě si ale budete ještě víc vážit Bible, kterou máte doma, když se dozvíte něco o učenci z 16. století Eliasi Hutterovi a dvou hebrejských Biblích, které vydal.

Elias Hutter se narodil v roce 1553 ve Zhořelci, malém městě blízko současných hranic Německa s Polskem a Českou republikou. Studoval jazyky Blízkého východu na luteránské univerzitě v Jeně. V pouhých 24 letech se stal profesorem hebrejštiny v Lipsku. Zaváděl nové metody výuky a později založil v Norimberku školu, na které se mohli studenti během čtyř let naučit hebrejštinu, řečtinu, latinu a němčinu. To tehdy žádná jiná škola nebo univerzita nenabízela.

V roce 1587 Hutter vydal v hebrejštině část Bible, které se říká Starý zákon. Svoje dílo pojmenoval Derekh ha-Kodeš. Toto slovní spojení je převzaté z Izajáše 35:8 a znamená „cesta svatosti“. V knize byl použitý krásný typ písma, který jí vysloužil komentář: „Všechno v tomto vydání svědčí o jeho nádheře.“ Hodnota Hutterovy Bible ale spočívala především v tom, jak efektivně pomáhala studentům při učení hebrejštiny.

Abychom pochopili, proč byla tato Bible tak užitečná, měli bychom zmínit dvě překážky, které na studenta hebrejštiny čekaly. Za prvé, hebrejština má specifickou abecedu a čte se zprava doleva. A za druhé, kvůli předponám a příponám je náročné rozeznat kořen slova. Jako příklad si můžeme vzít hebrejské slovo נפשׁ (přepisuje se jako nefeš), které znamená „duše“. U Ezekiela 18:4 je u něj předpona ה (ha), což je určitý člen. Dohromady tedy vzniká složené slovo הנפשׁ (hannefeš). Netrénovanému oku by mohlo připadat, že הנפשׁ (hannefeš) je úplně jiné slovo než נפשׁ (nefeš).

Hutter studentům pomohl vynalézavým způsobem. V jeho Bibli byl kořen slova vždycky vytištěný plným písmem a předpony a přípony byly vytištěné obrysovým písmem. Tento jednoduchý způsob zápisu studentům usnadnil  rozpoznání kořene hebrejského slova a celkově jim pomohl s učením jazyka. Podobná metoda byla použita v poznámkách pod čarou ve Svatém Písmu – Překladu nového světa (se studijními poznámkami). * Transliterovaný kořen je tučným písmem a předpony a přípony jsou normálním písmem. Zvýrazněné části fotografií ukazují typ písma použitý u Ezekiela 18:4 v Hutterově hebrejské Bibli a poznámku pod čarou ke stejnému verši ve Studijní Bibli.

Hutter také vytiskl část Bible, které se říká Nový zákon. Toto vydání obsahovalo text ve 12 jazycích. Bylo uveřejněné v roce 1599 v Norimberku a často se o něm mluví jako o Norimberské polyglotě. Hutter chtěl do svého díla zahrnout i hebrejský překlad Křesťanských řeckých písem. Řekl ale, že i kdyby „byl ochotný dát za něj celé jmění“, hledal by ho marně. * Hutter se proto rozhodl, že Nový zákon přeloží z řečtiny do hebrejštiny sám. Odložil veškerou ostatní práci stranou a celý překlad se mu podařilo dokončit během jednoho roku!

Jak dobrý byl Hutterův hebrejský překlad Křesťanských řeckých písem? Významný znalec hebrejštiny Franz Delitzsch, který žil v 19. století, napsal: „Z jeho hebrejského překladu vyzařuje dobré pochopení jazyka, které je mezi křesťany vzácné. Pořád stojí za to, do jeho díla nahlédnout, protože [Hutterovi] se na jednom místě za druhým dařilo zvolit ty nejvýstižnější výrazy.“

Hutter díky svojí překladatelské práci nezbohatl. Jeho díla se zřejmě neprodávala moc dobře. I tak ale měla trvalý vliv. Například jeho hebrejský překlad Nového zákona zrevidoval a znovu vytiskl William Robertson v roce 1661 a potom Richard Caddick v roce 1798. Když Hutter překládal z původní řečtiny, na místech, kde šlo o citace z Hebrejských písem nebo kde podle něj byla řeč o Jehovovi, správně nahradil tituly Kyrios (Pán) a Theos (Bůh) jménem Jehova (יהוה, JHVH). To je zajímavé, protože hodně překladů Nového zákona Boží jméno nepoužívá. Hutterův překlad ale ano a tak podporuje myšlenku, že Boží jméno do Křesťanských řeckých písem patří.

Až příště v Křesťanských řeckých písmech uvidíte Boží jméno Jehova nebo budete číst nějakou poznámku pod čarou ve Studijní Bibli, možná si vzpomenete na Eliase Huttera a jeho jedinečné hebrejské Bible.