Alhazen se narodil v roce 965 n. l. v Basře, která leží na území dnešního Iráku. Zajímal se o astronomii, chemii, matematiku, optiku a další obory fyziky, medicínu, hudbu a poezii. Za co konkrétně mu vděčíme?

Příběh o Alhazenovi a přehradě se vypráví už velmi dlouho. Alhazen totiž chtěl regulovat tok řeky Nilu, a to asi 1 000 let před tím, než se takový projekt uskutečnil v Asuánu roku 1902.

Alhazen vymyslel plán, jak v Egyptě omezit záplavy a období sucha – chtěl vybudovat na Nilu přehradu. Když se o tom doslechl káhirský chalífa al-Hakim, pozval ho do Egypta, aby přehradu postavil. Když ale Alhazen uviděl řeku na vlastní oči, uvědomil si, že na něco takového nemá. Měl ale strach, že ho tento nevyzpytatelný panovník potrestá, a tak předstíral šílenství celých 11 let, dokud tento chalífa v roce 1021 nezemřel. Během doby, kdy byl v domácím vězení, měl Alhazen spoustu času, a tak se věnoval svým dalším zájmům.

V době, kdy byl propuštěn, už měl napsanou většinu své sedmidílné knihy Velká optika (někdy se jí také říká Kniha optiky). Je považována za „jednu z nejdůležitějších knih v historii fyziky“. Alhazen v ní rozebírá experimenty týkající se podstaty světla včetně toho, jak se světlo rozkládá na jednotlivé barevné složky, jak se odráží od zrcadel a jak se ohýbá při průchodu z jednoho prostředí do jiného. Také se zabýval zrakovým vnímáním i samotnou stavbou a fungováním oka.

 Ve 13. století už byla Alhazenova kniha přeložena z arabštiny do latiny a v následujících staletích se na ni evropští učenci odkazovali jako na spolehlivý zdroj informací. Alhazenovy spisy o vlastnostech čoček byly důležité i pro výrobce brýlových skel, kteří tím, že zkoušeli dávat čočky za sebe, vynalezli první dalekohledy a mikroskopy.

Alhazen byl první, o kom víme, že sestrojil to, co dneska nazýváme camera obscura. Toto zařízení se skládalo z „temné komory“, do které malým otvorem pronikalo světlo a na zeď uvnitř komory promítalo převrácený obrázek toho, co bylo venku. Díky tomu Alhazen objevil zákonitosti, které se později staly základem fotografování.

V 19. století se do camery obscury přidaly fotografické desky, aby se obrázky zachytily natrvalo. A tak vznikl fotoaparát. Všechny moderní fotoaparáty – a vlastně i samotné lidské oko – pracují na stejném principu jako camera obscura. a

Na Alhazenově práci bylo pozoruhodné to, jak pečlivě a systematicky zkoumal přírodní jevy. To bylo v jeho době něco neobvyklého. Byl jedním z prvních, kdo teorie ověřoval experimenty. A když nějaký obecně přijímaný názor neodpovídal skutečnostem, nebál se ho zpochybnit.

Princip moderní vědy by se dal shrnout slovy: „To, čemu věříš, dokaž!“ Někteří považují právě Alhazena za „otce této moderní vědecké metody“. Je vidět, že mu vděčíme opravdu za hodně.