„Myslela jsem, že jsem našla toho pravého. Říkala jsem si, že bych s tímhle klukem mohla být napořád. Ale po dvou měsících jsem se s ním musela rozejít. Nemohla jsem uvěřit, že to, co tak skvěle začalo, mohlo tak rychle skončit.“ (Anna) *

„Měli jsme toho tolik společného! V duchu už jsem plánovala svatbu. Časem jsem ale viděla, že jsme každý jiný. Když mi došlo, do čeho se řítím, rozešla jsem se s ním.“ (Elaine)

Zažil jsi něco podobného? Pokud ano, tento článek ti může pomoct.

Rozchod může být bolestný i pro toho, kdo ho navrhl. „Cítila jsem se hrozně,“ říká Sarah, která se se svým klukem rozešla po šesti měsících. „V jednu chvíli patřil do mého života a pak bylo najednou po všem. Když jsem pak zaslechla nějakou písničku, kterou jsme měli rádi, připomnělo mi to, co hezkého jsme spolu zažili. Když jsem byla v místech, která pro nás něco znamenala, moc mi chyběl. Takové pocity jsem měla i přesto, že jsem to byla já, kdo se chtěl rozejít.“

Rozchod může bolet, ale může to být dobré řešení. „Nechcete tomu druhému ublížit,“ říká Elaine. „Ale je vám zároveň jasné, že když budete udržovat vztah, který vlastně nefunguje, budete se nakonec trápit oba.“ Sarah má stejný názor. Říká: „Jestli s tím druhým nejste šťastní, když spolu chodíte, asi s ním nebudete šťastní ani v manželství. Takže rozejít se je vlastně to nejlepší, co můžete udělat.“

Rozchod neznamená, že jsi selhal. Známost má končit rozhodnutím, ne nutně manželstvím. Pokud ty nebo tvůj partner máte vážné pochybnosti, je možná tím nejlepším rozhodnutím se rozejít. To, že vztah nevyšel, neznamená, že jsi selhal. Jak to ale můžeš zvládnout?

Nebraň se svým pocitům. „Přišla jsem o víc než jen o přítele – přišla jsem o nejlepšího přítele,“ svěřuje se Elaine, kterou jsme citovali na začátku. Když se rozejdeš s někým, kdo ti byl tak blízký, je normální, že se nějakou dobu budeš trápit. Adam říká: „Vztah skončil a to je vždycky bolestné, dokonce i když víte, že je to správné.“ Možná máš stejné pocity jako král David, o kterém se píše v Bibli. V době, kdy prožíval smutek, řekl: „Mé lůžko je noc co noc promáčené slzami.“ (Žalm 6:7, Slovo na cestu) Co ti může pomoct? Někdy je nejlepší si bolest prožít, ne ji potlačovat. Přiznat si svoje pocity je první krok k tomu, aby ti bylo líp. (Biblická zásada: Žalm 4:4)

Buď s lidmi, kterým na tobě záleží. Je pravda, že to nemusí být jednoduché. Anna, o které už byla řeč, připouští: „Nejdřív jsem ani nechtěla nikoho vidět. Potřebovala jsem čas na to, abych se vzpamatovala, abych si to všechno srovnala v hlavě.“ Časem ale pochopila, že je pro ni dobré, když je s blízkými přáteli, kteří jí zvednou náladu. Říká: „Teď jsem v lepším rozpoložení a rozchod už se mi nezdá tak strašný.“ (Biblická zásada: Přísloví 17:17)

Pouč se z toho. Zeptej se sám sebe: Vidím teď, v čem se mám zlepšit? Je něco, co bych udělal v příštím vztahu jinak? Marcia říká: „Po nějaké době jsem byla schopná líp pochopit, co se stalo. Potřebovala jsem ale čas, abych dokázala brát věci rozumem, a ne citama.“ Adam to vnímá podobně: „Trvalo rok, než jsem se s tím vyrovnal, a ještě déle, než jsem přišel na to, jak se z toho poučit. Hodně jsem se dozvěděl o sobě, o holkách i o vztazích. Rozchod už tolik nebolí.“

Modli se, abys tu situaci zvládl. V Bibli se píše, že Bůh „uzdravuje lidi se zlomeným srdcem a ovazuje jejich bolavá místa“. (Žalm 147:3) Bůh nedává lidi dohromady a nemůže ani za to, když vztah skončí. Záleží mu na tom, aby ses měl dobře. Říkej mu tedy o svých pocitech v modlitbě. (Biblická zásada: 1. Petra 5:7)