Co vzbudilo váš zájem o vědu?

Když jsem byla malá, fascinovala mě příroda. Vyrůstala jsem v Richterswilu, nádherné švýcarské vesničce poblíž Curyšského jezera. Rodiče a starší sourozenci mě brávali na procházky a povídali jsme si o zvířatech a rostlinách, které jsme cestou viděli.

Proč jste si vybrala ortopedickou chirurgii?

Tatínek nějakou dobu vypomáhal na operačním sále v místní nemocnici. Chirurgie ho nadchla a svoje nadšení přenesl na mě. Proto jsem si ji později vybrala za svoji profesi. Specializovala jsem se na ortopedickou chirurgii, protože se mi líbila její mechanická stránka. Operatér musí mít technické myšlení, aby dokázal opravit kosti, svaly a šlachy, které potřebujeme k pohybu.

Největší radost mám z toho, když vidím, jak se moji pacienti uzdravují. Baví mě být při práci v úzkém kontaktu s lidmi.

Proč jste pochybovala o Boží existenci?

O tom, že Bůh existuje, jsem pochybovala už v mládí a zvlášť mě ovlivnily dvě věci. Za prvé jsem zjistila, že někteří duchovní se chovají nemorálně, což se mi nelíbilo. A za druhé, někteří moji učitelé biologie věřili v evoluci, a tak jsem se k této teorii také začala přiklánět, hlavně když jsem studovala na univerzitě.

Proč jste evoluci přijala za svou?

Věřila jsem svým profesorům. Navíc jsem si myslela, že podobná anatomie u určitých druhů zvířat ukazuje na společný původ a podporuje názor, že genetické mutace vedly ke vzniku nových druhů.

 Časem jste ale svůj názor změnila. Proč?

Jeden kamarád mě pozval na shromáždění svědků Jehovových. Velký dojem tam na mě udělali přátelští lidé a poučné přednášky. Později mě navštívila jedna příjemná žena ze sboru a já se jí zeptala, jak si můžu být jistá, že v Bibli je pravda.

Ukázala mi biblická proroctví, která předpovídala, jaké poměry budou charakteristické pro naši dobu. Příkladem je Ježíšovo proroctví, že v posledních dnech tohoto světa budou války, „velká zemětřesení“, šířící se „mory a nedostatek potravy“. * Také mi přečetla proroctví o společenském úpadku a o tom, že lidé budou čím dál chamtivější a budou projevovat i další špatné vlastnosti, které vidíme všude kolem sebe. * Zanedlouho jsem se zabrala do studia Bible a brzy si uvědomila, že předpovědi, které jsou v ní zapsané, se vždycky splnily. Kromě toho jsem začala přehodnocovat svůj názor na původ života.

Pomohl vám v tom nějak lékařský výzkum?

Ano. V době, kdy jsem se pustila do studia Bible, jsem pracovala na výzkumu, který se týkal operací kolene. Od konce 60. let vědci začali jasněji chápat, jak je koleno z mechanického hlediska složité. Zjistili, že kolenní kloub se nepohybuje jen kolem jedné osy podobně jako pant, ale otáčí se a klouže. Díky této důmyslné kombinaci má větší pohyblivost. A tak můžeme chodit, tančit, bruslit a dělat spoustu jiných věcí.

Odborníci se asi 40 let snažili vyrobit umělé koleno. Lidské koleno je ale velmi složité, takže není lehké ho napodobit. Umělé výrobky mají navíc relativně krátkou životnost. Přestože konstruktéři dnes mají k dispozici kvalitnější materiály, jsou rádi, když jejich produkty vydrží 20 let. Naše koleno je ale tvořeno živými buňkami, které se stále obnovují. Podle mě svědčí o moudrosti Boha, a ne o náhodných procesech evoluce.

A co mutace a podobná anatomie u některých druhů zvířat?

Tato podobnost ukazuje na stejného tvůrce. Kromě toho mutace nevylepšují konstrukční řešení v živých organismech, takže by je to ve vývojové řadě posunulo výš. Je to právě naopak. Mutace geny obvykle poškozují. Samozřejmě jsou i případy, kdy nehoda může posloužit dobrému účelu. Když třeba vlak narazí do mostu a zničí ho, ochrání tím město před nepřátelskými vojsky. Taková nehoda ale město nezvelebí. Podobně ani mutace organismus nevylepší. A nikdy nemohly vytvořit něco tak geniálního, jako je lidské koleno, nemluvě o jiných částech našeho těla.

Proč jste se stala svědkem Jehovovým?

Když jsem se začala řídit biblickými zásadami, kvalita mého života se o poznání zlepšila. V roce 2003 jsem navíc byla na mezinárodním sjezdu svědků Jehovových a viděla tam mimořádnou jednotu, dokonce i mezi delegáty, kteří se nikdy předtím neviděli. Z jejich chování bylo patrné, že mají mezi sebou lásku, a já jsem k nim chtěla patřit.