„Ať je váš způsob života oproštěn od lásky k penězům . . . Vždyť [Bůh] řekl: ‚Rozhodně tě neopustím, rozhodně tě ani nezanechám.‘“ Hebrejcům 13:5

JAK O NÁS BŮH PEČUJE

Když se člověk, který uctívá Boha Jehovu, dostane do těžkostí, může Boží péči pocítit různými způsoby. Jedním z nich je láskyplná pomoc spoluvěřících. * V Jakubovi 1:27 se píše: „Způsob uctívání, který je čistý a neposkvrněný ze stanoviska našeho Boha a Otce, je takový: Starat se o sirotky a vdovy v jejich soužení.“

Křesťané v prvním století si vzájemně pomáhali. Když bylo například předpovězeno, že Judeu postihne krutý hladomor, křesťané ze syrské Antiochie se rozhodli, „že pošlou hmotnou pomoc bratrům, kteří bydlí v Judeji“. (Skutky 11:28–30) Díky tomu jejich spolukřesťané dostali to, co nezbytně potřebovali. Tento dar byl důkazem křesťanské lásky. (1. Jana 3:18)

„Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, Ten, kdo tě vyučuje k tvému prospěchu.“ Izajáš 48:17, 18

BŮH NÁM POMÁHÁ, ABYCHOM SI SAMI DOKÁZALI POMOCI

Miliony lidí se přesvědčily, že moudrost obsažená v Bibli je praktická a že se jí žádná jiná nevyrovná. Přísloví 2:6, 7 říkají: „Jehova sám . . . dává moudrost; z jeho úst je poznání a rozlišovací schopnost. A pro přímé bude jako poklad chovat praktickou moudrost.“ Když se lidé touto moudrostí řídí, je to k jejich užitku.

Například se vyhýbají škodlivým a nákladným zvykům, jako je zneužívání drog nebo alkoholu. (2. Korinťanům 7:1) Také se z nich stávají poctiví, svědomitější a zodpovědnější lidé, a tak mají větší šanci najít si práci a jejich zaměstnavatel si jich váží. V Efezanům 4:28 je napsáno: „Zloděj ať již nekrade, ale spíše ať koná tvrdou práci . . ., aby měl co rozdávat někomu, kdo je v nouzi.“

„Boží moudrost se prokazuje jako správná svými výsledky.“ Matouš 11:19, The New English Bible

VÝSLEDKY MLUVÍ SAMY ZA SEBE

Wilson z Ghany měl dočasnou práci, která mu měla brzy skončit. Poslední den v zaměstnání umýval ředitelovo auto a v kufru našel peníze. Jeho nadřízený mu řekl, ať si je nechá. Wilson je ale svědkem Jehovovým, a proto peníze odmítl ukrást a vrátil je řediteli. Nejenže ho zaměstnavatel nepropustil, ale dal mu práci na plný úvazek a později ho povýšil do odpovědného postavení.

Géraldine, která žije ve Francii, přišla o práci, protože její zaměstnavatelka neměla ráda svědky Jehovovy. Matka této ženy jí však řekla, že udělala velkou chybu a dodala: „Pokud chceš zaměstnance, kterému můžeš důvěřovat a který bude brát svoji práci vážně, nenajdeš nikoho lepšího, než je svědek Jehovův.“ Dcera si o svědcích zjistila víc informací a Géraldinu přijala zpátky.

Když Sarah, osamělá matka z Jižní Afriky, procházela těžkým obdobím, pocítila sama na sobě, co je opravdová křesťanská láska. Členové sboru poskytovali její rodině jídlo a zajišťovali dopravu. Později její děti řekly: „Máme ve sboru spoustu rodičů.“

Podobných zkušeností by se našlo mnoho. Potvrzují to, co je napsáno v Příslovích 1:33: „Pokud jde o toho, kdo mi [Jehovovi] naslouchá, ten bude přebývat v bezpečí.“ A na to se můžeme spolehnout!