PŘEDSTAVTE si plod, který se dá použít jako lék, čisticí nebo dezinfekční prostředek anebo jako kosmetický přípravek. Můžete ho jíst, pít jeho šťávu a získávat z něj éterický olej. Má pěkný obal, je k dostání po celém světě a není drahý. Možná máte jeden v kuchyni. Co to je? No přece citron!

Citrony údajně pochází z jihovýchodní Asie. Odtud se postupně dostaly na západ až ke Středozemnímu moři. Citroníkům vyhovuje mírné podnebí, takže se jim dobře daří například v Argentině, Itálii, Mexiku, Španělsku, a dokonce i v některých částech Afriky a Asie. Vzrostlý strom může v závislosti na druhu a lokalitě rodit ročně něco mezi 200 až 1 500 citrony. Vyšlechtěné odrůdy kvetou v různých ročních obdobích, a tak se plody sklízí v podstatě celý rok.

To, zda starověcí Římané pěstovali citrony, je žhavé téma. Existuje písemný důkaz, že znali cedrát, který také patří mezi citrusy a nápadně připomíná velký citron. O cedrátu a jeho plodech se konkrétně zmiňuje římský historik Plinius Starší ve svém díle Naturalis historiae. Významní odborníci se však domnívají, že Římané znali i citron. Jak na to přišli? Citrony, nikoli cedráty, jsou zjevně vyobrazeny na mnoha freskách a mozaikách. Například vila objevená v Pompejích, která má příhodný název Ovocný dům, je vyzdobena freskami s motivy rostlin včetně citroníku. Tehdy byl tento strom považován za exotický a byl používán pouze v lékařství. Dnes nevíme, jak náročné bylo citrony pěstovat a do jaké míry byly rozšířené.

Citrusové plody, včetně citronů, se pěstují především na Sicílii, kde jsou dlouhá teplá léta a mírné zimy. Kvalitní citrony ale rostou i v jiných oblastech, především podél pobřeží.

Na jih od Neapole leží nádherné město Sorrento a jižně od něj se táhne asi 40 kilometrů dlouhé pobřeží Amalfi. V zastrčených zátokách se nacházejí malebná města, jako například  Amalfi, Positano a Vietri sul Mare. V Sorrentu a na pobřeží Amalfi rostou citrony, které dostávají ochrannou známku, což je záruka, že pochází právě odtud. Místní lidé se o své citroníky dobře starají. Chytře je vysázeli na terasách na úbočí hory, kde jsou vystaveny přímému slunci a plodí příjemně aromatické šťavnaté citrony.

K pěstování citroníku nepotřebujete moc místa. Stačí vám slunný balkon, protože zakrslý citroník může růst i v květináči. Navíc budete mít na balkoně krásnou dekoraci. Citroník má rád slunná, závětrná místa, kde je hodně teplo, a to hlavně u zdi. Když ale v zimě podstatně klesne teplota, je potřeba ho přikrýt nebo schovat dovnitř.

Jak často používáte citrony? Někteří si plátek citronu dají rádi do čaje, jiní přidávají jeho kůru nebo pár kapek šťávy do moučníků. Možná je vymačkáte a uděláte si citronádu. Šéfkuchaři po celém světě je mají vždycky po ruce, protože je používají při přípravě nepřeberného množství pokrmů. Zkusili jste ale někdy citronovou šťávu použít jako dezinfekční prostředek nebo k odstranění skvrn?

Půlkou citronu někteří lidé čistí a dezinfikují kuchyňská prkénka. Jiní smíchají citronovou šťávu s jedlou sodou a tímto roztokem odstraňují skvrny a čistí dřez. A půlka citronu v lednici nebo v myčce údajně odstraňuje nepříjemný zápach a zanechává uvnitř spotřebičů svěží vůni.

Citron je zdrojem kyseliny citronové, která slouží jako přírodní konzervační látka a dává jídlům a nápojům kyselou příchuť. V jeho slupce je pektin, který se v potravinářském průmyslu používá jako zahušťovadlo, emulgátor a látka způsobující rosolovatění. Kromě toho olej získávaný z citronové kůry má uplatnění v potravinářském, farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. A tak bychom mohli pokračovat dál. Tyto krásné a šťavnaté plody mají skutečně všestranné použití.