Co na to rodiče

Jak můžete svým dětem pomoci, aby pochopily, že poslušnost má velkou cenu? A jak jim můžete vštípit praktické dovednosti? Přečtěte si, co řekli někteří rodiče z různých míst na světě.

VZTAHY S DRUHÝMI A DOMÁCÍ PRÁCE

„Když si u jídla povídáme, co jsme během dne zažili, každé z dětí se učí naslouchat. Vidí, že trpělivě naslouchají i mamka s taťkou, a to jim pomáhá získávat úctu jeden k druhému a k sobě samým.“ (Richard, Británie)

„Mám velkou radost, když vidím, že naše děti spolu jednají s úctou a umí si nesrovnalosti vyřešit bez naší pomoci. Dokážou také mluvit s dospělými se zdravou sebedůvěrou.“ (John, Jižní Afrika)

„Nejsem dokonalá, a tak občas nechtěně zraním city svých dětí. V takovém případě pokládám za důležité se jim za svou chybu omluvit.“ (Janelle, Austrálie)

„Učíme děti pomáhat v domácnosti. Práce, kterou dělají pro druhé, přispívá k hladkému a pokojnému chodu rodiny a dětem dává pocit, že něco dokázaly.“ (Clive, Austrálie)

„I když to není snadné, je nezbytné kluky naučit, aby jeden druhého chápali, chovali se k sobě s úctou a navzájem si odpouštěli.“ (Juko, Japonsko)

HYGIENA A ZDRAVÍ

„Když byly naše holky malé, učili jsme je, aby se koupaly samy. Snažili jsme se, aby u toho měly legraci, a tak jsme jim dávali mýdla ve tvaru figurek, šampon s postavičkami z kreslených seriálů a houby, které vypadaly jako zvířátka.“ (Edgar, Mexiko)

„Když jsme žili v místě, kde nebyla tekoucí voda, vždy jsem zajistila, aby na nějakém šikovném místě bylo mýdlo a nádrž s vodou, takže jsme si při příchodu domů mohli umýt ruce.“ (Endurance, Nigérie)

„Každý den máme výživné jídlo a dětem vysvětlujeme, proč je nezbytné jíst vyváženou stravu. Zajímají se o to, co se do kterého jídla dává, a tak je nechávám, aby mi s vařením pomáhaly. Tyto chvíle jsou navíc dobrou příležitostí k rozhovorům.“ (Sandra, Británie)

„Pohyb je důležitý a rodiče by měli dávat dobrý příklad. Naše děti mají moc rády, když si jako rodina jdeme zaběhat, zaplavat, zahrát tenis nebo basketbal nebo se projet na kole. Učí se, že pohyb je nejen důležitý, ale také zábavný.“ (Keren, Austrálie)

„To, co děti nejvíc potřebují, je čas strávený s rodiči. Nelze ho ničím nahradit — žádnými penězi, dárky ani drahou dovolenou. Pracuji jenom dopoledne, když jsou děti ve škole. Odpoledne se jim plně věnuji.“ (Romina, Itálie)

 UKÁZŇOVÁNÍ

„Zjistili jsme, že neexistuje jedna forma ukázňování, která by za všech okolností byla ta nejlepší. Někdy funguje, když si s dítětem otevřeně popovídáme, a jindy zase, když mu některé věci zakážeme.“ (Ogbiti, Nigérie)

„Naše děti musí zopakovat, co jsme jim řekli, aby bylo jisté, že rozuměly pokynům, které jsme jim dali, i tomu, co bude následovat, když neposlechnou. Pak v souladu s tím jednáme. Jestliže chceme, aby se naučily poslouchat, musíme splnit svou část dohody a potrestat je, pokud neudělaly, co měly.“ (Clive, Austrálie)

„Při ukázňování se mi osvědčilo kleknout si, abych byla ve stejné výšce jako kluci. Díky tomu se na mě plně soustředí. Můžou také vidět výraz mojí tváře, který někdy říká víc než slova.“ (Jennifer, Austrálie)

„Snažíme se neříkat klukům ‚Ty nikdy neposloucháš‘, i když to tak někdy opravdu vypadá. Neukázňujeme je také jednoho před druhým. Buď je napomeneme šeptem, nebo je vezmeme stranou a řekneme jim to soukromě.“ (Rudi, Mosambik)

„Děti jsou velmi tvárné a rády napodobují druhé. Musíme proto působit proti špatnému vlivu spolužáků, médií a společnosti. Je nutné pomáhat dětem, aby si osvojily vysoká morální měřítka založená na kvalitních zásadách. Když budou mít dobrý morální základ, pomůže jim to, aby neudělaly nic, co by jim uškodilo.“ (Grégoire, Konžská demokratická republika)

„Ukázňování vyžaduje, aby rodiče byli pevní, nestranní a důslední. Děti musí pochopit, že špatné jednání má svoje důsledky, a musí vědět, že to, co říkáte, myslíte vážně.“ (Owen, Anglie)

[Praporek na straně 14]

„Nepopouzejte své děti, aby nepodléhaly sklíčenosti.“ (Kolosanům 3:21)

 [Rámeček a obrázek na straně 15]

ZKUŠENOST ZE ŽIVOTA

Neúplná rodina

Interview s Lucindou Forsterovou

Co je pro vás nejtěžší, když jste na výchovu dětí sama?

Být rodičem je samo o sobě náročné, a když je člověk na děti sám, je obzvlášť těžké dobře hospodařit s časem a energií. Vštípit jim zásady a hodnoty vyžaduje spoustu času a ještě potřebujete mít možnost společně se odreagovat. Domácí práce musím často dělat ve chvílích, které bych jinak měla pro sebe.

Co děláte pro dobrou komunikaci s dcerami?

Po rozvodu mohou děti být nejisté a podrážděné. Zjistila jsem, že když se řeší problémy, je nezbytné mít s dcerami zrakový kontakt a nezvyšovat hlas. Počkám, až se situace uklidní, a pak se jim snažím říct, co se mi nelíbí, aniž bych z toho dělala vědu. Zeptám se na jejich názor, pozorně poslouchám a dávám jim najevo, že jejich pocity jsou pro mě důležité. Zajímám se o to, jak se jim daří ve škole, a chválím je za to, jak si vedou. Vždy jíme společně, v klidné a uvolněné atmosféře. Také jim často říkám, že je mám moc ráda.

Jak své děti ukázňujete?

Děti potřebují jasně dané hranice a je nezbytné, aby rodič byl důsledný. Snažím se být laskavá, ale pevná. Musím dětem domlouvat a vysvětlovat jim, proč je určité chování špatné. Než je ukázním, hodně se jich vyptávám, abych zjistila, proč takovým způsobem jednaly. Pokud jsem se zmýlila — například jsem si nějakou situaci špatně vyložila —, omluvím se jim.

Jak děti učíte, aby měly úctu k druhým?

Připomínám jim, co říkal Ježíš — že máme jednat s druhými tak, jak bychom chtěli, aby oni jednali s námi. (Lukáš 6:31) Vedu holky k tomu, aby si problémy mezi sebou vyřešily pokud možno samy, a učím je, že i když je člověk rozčilený, je nejlepší reagovat mírně a laskavě.

Jakým způsobem odpočíváte?

Nemůžeme si vždy dovolit jet na dovolenou, a tak se v novinách díváme po akcích, které nejsou drahé. Někdy si uděláme piknik nebo jdeme na procházku do zahradnictví. Na naší zahrádce pěstujeme bylinky a baví nás používat je při vaření. Rekreace je důležitá, i kdyby to měl být jen čas strávený v místním parku.

Co vám přináší radost a uspokojení?

Žít v neúplné rodině není snadné, ale sblížilo nás to a naučily jsme se být vděčné za to, co pro nás Bůh dělá. Jsem šťastná, když vidím, jak se osobnost každé z dcer rozvíjí. Jsou ve věku, kdy se mnou chtějí trávit čas, a já jsem za to vděčná. Vnímají, v jakém jsem rozpoložení, a někdy mě jen obejmou, aby ukázaly, že mě mají rády. Tyto projevy náklonnosti mě velmi těší. Nejdůležitější ale je, že cítíme lásku našeho milujícího Stvořitele, který nám pomohl už v mnoha obtížných situacích. Bible mi dává sílu, abych se dál snažila být dobrou matkou. (Izajáš 41:13)

[Obrázek]

Lucinda a její dcery Brie a Shae