Moudré rady pro zdraví

„Klidné srdce je životem pro tělesný organismus.“ (PŘÍSLOVÍ 14:30)

„Srdce, které je radostné, působí dobro jako lék.“ (PŘÍSLOVÍ 17:22)

● Tyto jednoduché, ale hluboké myšlenky pronesl izraelský král Šalomoun před zhruba třemi tisíci lety. * Jsou však jeho výroky skutečně pravdivé? Co ukazuje současná medicína?

Pokud jde o rozdíl mezi klidnou a výbušnou povahou, časopis Journal of the American College of Cardiology uvádí: „Současné výzkumy ukazují souvislost mezi hněvem a agresivitou a CHD [onemocněním věnčitých tepen].“ V časopise se dále píše: „Účinná prevence a péče o pacienty s CHD zahrnuje . . . nejen běžnou léčbu a medikaci, ale také psychologickou pomoc zaměřenou na zvládání hněvu a agresivity.“ Jednoduše řečeno, je to přesně tak, jak se píše v Bibli — klidná povaha přispívá k dobrému zdraví.

Podobně pozitivní účinky má i radostné rozpoložení. Skotský odborník ve zdravotnictví doktor Derek Cox pro BBC News uvedl: „Ti, kdo jsou šťastní, pravděpodobně budou méně nemocní než ti, kdo se trápí.“ V této zprávě bylo také řečeno: „Šťastnější lidé jsou lépe chráněni před potížemi jako srdeční choroby a mrtvice.“

Díky čemu nejen Šalomoun, ale i ostatní pisatelé Bible svou moudrostí předběhli svou dobu? Odpověď je jednoduchá: „Bůh dále dával Šalomounovi ve velmi velké míře moudrost a porozumění.“ (1. Královská 4:29) Tato moudrost je navíc zapsána jednoduchým jazykem, takže jí mohou rozumět všichni. A ještě ke všemu je k dispozici zdarma.

Nestálo by tedy za to pravidelně Bibli číst? Miliony lidí na vlastní kůži pocítily pravdivost následujících slov: „Když ti do srdce vstoupí moudrost, a poznání se stane příjemným samotné tvé duši, schopnost přemýšlet bude nad tebou držet stráž, rozlišovací schopnost tě bude bedlivě střežit.“ (Přísloví 2:10, 11) To je opravdu povzbudivý slib.

[Poznámka pod čarou]