Přejít k článku

Přejít na obsah

Čemu svědkové Jehovovi věří?

Čemu svědkové Jehovovi věří?

Náboženské názory svědků Jehovových nejsou žádným tajemstvím, protože jejich publikace jsou snadno dostupné ve stovkách jazyků. Následuje přehled několika základních nauk, které svědkové zastávají.

1. Bible

Svědkové věří, že „celé Písmo je inspirováno Bohem“. (2. Timoteovi 3:16) Docent religionistiky Jason D. BeDuhn napsal, že svědkové Jehovovi „svůj systém náboženských názorů a praxe [stavějí] z původního biblického materiálu, aniž by předem stanovili, co se v něm má najít“. Svědkové utvářejí své náboženské názory podle Bible. Nevysvětlují ji tak, aby to odpovídalo jejich představám. Zároveň ale uznávají, že ne všechno v Bibli má být chápáno doslovně. Například sedm stvořitelských dnů je symbolických a označuje poměrně dlouhá časová období. (1. Mojžíšova 1:31; 2:4)

2. Stvořitel

Pravý Bůh si dal osobní jméno Jehova, které ho odlišuje od falešných bohů. (Někteří novodobí učenci dávají přednost podobě Jahve, která se také objevuje v katolické Jeruzalémské bibli.) * (Žalm 83:18) V původním textu Písma se hebrejská forma Božího jména vyskytuje asi 7 000krát. Důležitost tohoto jména vyzdvihl Ježíš ve své modlitbě zvané Otčenáš, v níž řekl: „Posvěť se jméno tvé.“ (Matouš 6:9, Bible kralická) Bůh právem vyžaduje, aby byl uctíván pouze on. Z tohoto důvodu svědkové při uctívání nepoužívají obrazy ani sochy. (1. Jana 5:21)

„Otec je větší než já.“ (Jan 14:28)

3. Ježíš Kristus

Ježíš je Zachránce, „Boží Syn“ a ‚prvorozený všeho stvoření‘. (Jan 1:34; Kolosanům 1:15; Skutky 5:31) Jelikož je stvořenou bytostí, nemůže být součástí Trojice. On sám navíc prohlásil: „Otec je větší než já.“ (Jan 14:28) Než Ježíš přišel na zem, žil v nebi a po své obětní smrti a vzkříšení se tam vrátil. „Nikdo nepřichází k Otci, leda skrze [něj].“ (Jan 14:6)

4. Boží Království

Je to nebeská vláda, v níž panuje Král — Ježíš Kristus — a 144 000 jeho spoluvládců, kteří jsou „koupeni ze země“. (Zjevení 5:9, 10; 14:1, 3, 4; Daniel 2:44; 7:13, 14) Ti všichni budou panovat nad zemí, která bude očištěna od veškeré ničemnosti a bude obývána mnoha miliony bohabojných lidí. (Přísloví 2:21, 22)

5. Země

V Kazateli 1:4 se píše: „Země . . . nehnutě trvá navěky.“ (Bible21) Potom, co budou ničemní odstraněni, spravedliví lidé přemění zemi v ráj a budou na ní žít navždy. (Žalm 37:10, 11, 29) Splní se tak slova Ježíšovy modlitby: „Buď vůle tvá . . . na zemi.“ (Matouš 6:10, Bible kralická)

6. Biblická proroctví

„Bůh . . . nemůže lhát.“ (Titovi 1:2) To, co předpoví, se proto vždycky splní, včetně biblických proroctví o konci současného světa. (Izajáš 55:11; Matouš 24:3–14) Kdo toto blížící se zničení přežije? V 1. Jana 2:17 se píše: „Ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“

7. Vládní autority

Ježíš řekl: „Splácejte césarovy věci césarovi, ale Boží věci Bohu.“ (Marek 12:17) Svědkové Jehovovi proto poslouchají zákony země, v níž žijí, pokud ovšem nejsou v rozporu se zákony Božími. (Skutky 5:29; Římanům 13:1–3)

„Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ (Matouš 24:14)

8. Kazatelská činnost

Ježíš předpověděl, že dříve než přijde konec tohoto světa, „dobrá zpráva o království“ se bude ohlašovat po celé zemi. (Matouš 24:14) Svědkové Jehovovi považují za čest, že se na této životně důležité činnosti mohou podílet. To, zda budou lidé dobré zprávě naslouchat, nebo ne, je samozřejmě na nich. Bible říká: „Každý, kdo si přeje, ať si vezme zdarma vodu života.“ (Zjevení 22:17)

9. Křest

Pokřtěn může být pouze ten, kdo se na základě důkladného studia Bible rozhodl, že bude Bohu sloužit jako jeho svědek. (Hebrejcům 12:1) Své zasvěcení se Bohu dá takový člověk najevo křtem ve vodě. (Matouš 3:13, 16; 28:19)

10. Rozdělení na duchovenstvo a laiky

Ježíš svým následovníkům řekl: „Vy všichni jste bratři.“ (Matouš 23:8) První křesťané, k nimž patřili i pisatelé Bible, neměli žádnou třídu duchovenstva. Svědkové Jehovovi se tímto biblickým vzorem řídí.

^ 4. odst. Boží jméno „Jehova“ si svědkové nevymysleli. V této podobě se objevuje například v Bibli české z roku 1804. Tvar „Jehova“ se navíc používal už před staletími v němčině, dánštině a dalších jazycích. Někteří novodobí překladatelé Bible žel nahradili Boží jméno tituly, jako je „Bůh“, „Pán“ nebo „Hospodin“, a tím projevili hrubou neúctu k Autorovi Bible.