Co říká Bible

Měli by křesťané odmítat kremaci?

Někteří lidé se domnívají, že kremace — tedy spálení mrtvého těla na popel — je zneuctěním těla a památky zemřelého člověka. Jako důvod uvádějí, že se jedná o pohanský zvyk, a proto by se ho ti, kdo tvrdí, že uctívají Boha, měli vyvarovat. Jiní pokládají kremaci za naprosto přijatelný a důstojný způsob, jak naložit s lidskými ostatky. Co si o tom myslíte vy?

V BIBLICKÝCH dobách bylo zvykem ukládat mrtvé do hrobů. Například Abraham pohřbil svou manželku Sáru v jeskyni. Ježíšovo tělo bylo uloženo do hrobky, která byla vytesána ve skále. (1. Mojžíšova 23:9; Matouš 27:60) Říká tedy Bible, že uložení do hrobu je jediný přijatelný způsob, jak naložit s lidskými ostatky? Znamená to, že pro starověké Boží služebníky byla kremace nepřijatelná?

Je známkou Božího neschválení?

Na první pohled může z řady biblických pasáží vyplývat, že zpopelněni byli ti, kdo zemřeli v Boží nepřízni. Například mojžíšský Zákon uváděl, že pokud by se dcera některého z Jehovových kněží stala prostitutkou, měla být usmrcena a pak „spálena v ohni“. (3. Mojžíšova 20:10; 21:9) Podobně když neposlušnost Achana a jeho rodiny vedla k porážce Izraelitů u Aie, ostatní je uházeli kameny a „spálili ohněm“. (Jozue 7:25) Někteří znalci se domnívají, že takovým způsobem se nakládalo s těmi, kdo zemřeli v necti, a že kremací byli ničemní lidé připraveni o důstojný pohřeb.

Dalším příkladem je situace, kdy se král Josijáš pokoušel očistit Judu od modlářství.  Otevřel pohřební místa kněží, kteří přinášeli oběti Baalovi, a jejich kosti spálil na modlářských oltářích. (2. Paralipomenon 34:4, 5) Máme tyto příklady považovat za doklad, že ti, jejichž ostatky byly spáleny, jsou z Božího hlediska v neschváleném stavu? Následující biblická zpráva ukazuje, že nikoli.

Poté, co Filištíni porazili izraelského krále Saula v bitvě, potupně pověsili mrtvá těla krále a jeho tří synů na městské hradby Bet-šanu. Když však o tomto neuctivém jednání uslyšeli Izraelité z Jabeš-gileadu, odnesli jejich těla, spálili je a kosti potom pohřbili. (1. Samuelova 31:2, 8–13) I z této zprávy by se mohlo zdát, že kremace je něco negativního. Vždyť Saul byl ničemný člověk, bojoval proti Davidovi, Jehovovu pomazanému, a zemřel v Boží nepřízni.

Povšimněte si však, kdo zemřel zároveň se Saulem. Jedním z jeho synů, s jehož tělem bylo naloženo stejně jako se Saulovým, byl Jonatan. To nebyl špatný člověk. Naopak, byl blízkým Davidovým přítelem a spojencem. Izraelité o Jonatanovi řekli: „Pracoval s Bohem.“ (1. Samuelova 14:45) A když se David dozvěděl o tom, co muži z Jabeš-gileadu udělali, chválil je a děkoval jim za to slovy: „Kéž jste požehnaní od Jehovy, protože jste svému pánovi, Saulovi, projevili tu milující laskavost.“ Skutečnost, že tělo Saula a jeho synů bylo spáleno, Davida nijak neznepokojovala. (2. Samuelova 2:4–6)

Není překážkou pro vzkříšení

Bible jasně učí, že Jehova Bůh přivede zpět k životu mnohé, kteří nyní spí ve smrti. (Kazatel 9:5, 10; Jan 5:28, 29) O době, kdy mrtví ožijí, biblická kniha Zjevení neboli Apokalypsa prorocky říká: „Moře vydalo mrtvé, kteří byli v něm, a smrt a hádes vydaly mrtvé, kteří byli v nich.“ (Zjevení 20:13) Bůh tyto lidi vzkřísí bez ohledu na to, zda jejich tělo bylo uloženo do hrobu, spáleno, sežráno divokými zvířaty, zda zaniklo v moři, nebo dokonce při výbuchu atomové bomby.

K tomu, jak se má naložit s tělem zemřelého, Bible neuvádí žádné konkrétní pokyny. Kremaci Jehova neodsuzuje. Je však jasné, že pohřeb by měl být důstojný.

Při rozhodování v souvislosti s pohřbem však může být dobré vzít v úvahu, jak se na pohřební zvyky dívají místní lidé. Ti, kdo se řídí biblickými zásadami, určitě nechtějí udělat nic, co by mohlo zbytečně vyvolat pobouření. Bylo by rovněž nevhodné podílet se na zvyklostech, které by nás z pohledu druhých mohly spojovat s falešnými náboženskými naukami, jako je například víra v nesmrtelnou duši. Je sice dobré na tato hlediska pamatovat, ale to, co se stane s tělem mrtvého, zcela záleží na osobním rozhodnutí člověka nebo jeho rodiny.

ZAJÍMALO BY VÁS?

▪ Který věrný Boží služebník, o němž je zmínka v Bibli, byl po smrti spálen? (1. Samuelova 31:2, 12)

▪ Jak David jednal s muži, kteří odstranili Saulovo tělo? (2. Samuelova 2:4–6)

▪ Co ukazuje, že kremace jako taková nebrání tomu, aby mrtvý byl vzkříšen? (Zjevení 20:13)

[Praporek na straně 11]

Bible neuvádí žádné konkrétní pokyny k tomu, jak se má naložit s tělem zemřelého