Přejít k článku

Přejít na obsah

Proč můžete Bibli věřit

1. Historická přesnost

1. Historická přesnost

Stěží by se asi dalo věřit knize, o níž by se zjistilo, že obsahuje nepřesnosti. Představte si, že byste četli nedávno vydanou učebnici dějepisu, ve které by stálo, že druhá světová válka probíhala v 19. století, nebo by se v ní o americkém prezidentovi mluvilo jako o králi. Nevyvolalo by to snad ve vás pochybnosti o tom, zda je tato učebnice spolehlivá?

HISTORICKOU přesnost Bible se ještě nikomu nepodařilo s úspěchem napadnout. Lidé, o kterých se Bible zmiňuje, skutečně žili, a události, o kterých se v Bibli píše, se skutečně staly.

Lidé.

Kritikové Bible zpochybňovali existenci Pontského Piláta, římského místodržitele Judeje, který nechal popravit Ježíše. (Matouš 27:1–26) To, že Pilát skutečně existoval a že byl kdysi vládcem Judeje, dokládá nápis vyrytý na kameni nalezeném v roce 1961 ve středomořském přístavním městě Cesarea.

Až do roku 1993 nebyly k dispozici žádné mimobiblické prameny, které by dokazovaly, že skutečně žil David, mladý odvážný pastýř, který se později stal králem Izraele. Ve zmíněném roce však na severu Izraele archeologové objevili čedičový kámen pocházející pravděpodobně z 9. století př. n. l., na kterém jsou podle odborníků uvedena slova „Davidův dům“ a „král Izraele“.

Události.

Donedávna mnozí znalci zpochybňovali přesnost biblické zprávy o tom, že v době Davidovy vlády bojoval s Izraelem národ Edomitů. (2. Samuelova 8:13, 14) Argumentovali tím, že ve zmíněném období byl Edom prostou pasteveckou společností a nebyl dostatečně organizovaný ani natolik silný, aby mohl Izrael ohrožovat. Takovým se údajně stal až mnohem později. Při nedávných vykopávkách se však ukázalo, že „Edom byl organizovanou společností už o staletí dříve [než se předtím myslelo], což je v souladu s tím, co se píše v Bibli,“ uvádí článek v časopise Biblical Archaeology Review.

Tituly.

V průběhu šestnácti století, po které byla Bible psána, se na světové scéně vystřídalo mnoho panovníků. Když se v Bibli o některém z nich mluví, je jeho titul uveden vždy správně. Například Herodes Antipas je správně označen jako ‚oblastní vládce‘ a Gallio jako ‚prokonzul‘. (Lukáš 3:1; Skutky 18:12) V Ezrovi 5:6 je zmíněn Tattenai, místodržitel perské provincie „za Řekou“, tedy řekou Eufrat. Na minci vyražené ve 4. století př. n. l. jsou uvedena podobná slova, která perského místodržitele Mazaea označují jako vládce provincie nazvané „Za Řekou“.

Přesnost ve zdánlivě nedůležitých podrobnostech není zanedbatelná. Jestliže můžeme pisatelům Bible důvěřovat i v nepatrných detailech, nemělo by to snad posílit naši důvěru také v to ostatní, co napsali?