Cizí jazyk se dokážete naučit!
Cizí jazyk se dokážete naučit!
„Tu zkušenost bych nevyměnil za nic na světě,“ říká Mike. Phelps k tomu dodává: „Bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké jsem kdy v životě udělal.“ Oba mluví o nesnadném úkolu naučit se cizí jazyk.
PO CELÉM světě se stále víc lidí učí nějaký cizí jazyk, a to z nejrůznějších důvodů. Někdo z osobních, někdo z finančních a někdo z náboženských. Redaktoři Probuďte se! vedli interview s mnoha lidmi, kteří se nějaký cizí jazyk zrovna učí. Například se jich zeptali, jaké to je, učit se cizí řeč, když už je člověk dospělý, a co mu pomůže, aby to zvládl. Následující myšlenky jsou založeny na poskytnutých odpovědích. Možná vás povzbudí a zároveň vám pomohou některé věci lépe chápat, a to zvlášť tehdy, pokud se nějaký nový jazyk učíte nebo to máte v plánu. Uvažujme například o několika důležitých vlastnostech, které jsou podle vyjádření dotazovaných nezbytné k tomu, aby člověk nějakou cizí řeč zvládl.
Trpělivost, pokora a přizpůsobivost
Zatímco malé děti jsou schopné naučit se dva nebo i více jazyků najednou už jen tím, že jsou v prostředí, kde se takovými jazyky mluví, pro dospělé bývá zvládnutí nějakého nového jazyka daleko obtížnější. Proto musejí být trpěliví. Než se totiž člověk cizí řeč naučí, může to trvat poměrně dlouho. A v dospělosti má obvykle mnoho
další práce, což znamená dát některé jiné zájmy nebo činnosti stranou.„Nezbytná je pokora,“ říká George. „Když s nějakým jazykem začínáte, musíte se smířit s tím, že budete mluvit jako dítě — a že s vámi jako s dítětem budou druzí někdy i jednat.“ Kniha How to Learn a Foreign Language (Jak se naučit cizí jazyk) uvádí: „Pokud chcete opravdu dělat pokroky, nesmíte si moc zakládat na své vlastní důležitosti a musíte si přestat dělat starosti s tím, jak budete před ostatními vypadat.“ Neberte tedy sami sebe příliš vážně. Ben říká: „Pokud neděláte chyby, nepoužíváte nový jazyk v dostatečné míře.“
Když se vám kvůli chybám druzí smějí, nic si z toho nedělejte. Raději se zasmějte s nimi. Pravděpodobně se dočkáte doby, kdy sami budete vyprávět zábavné historky o tom, co jste kdy řekli špatně. A nebojte se ptát. Když pochopíte, proč se něco řekne právě tak či onak, líp si to zapamatujete.
Naučit se cizí jazyk obvykle znamená zvyknout si na jinou kulturu, a proto je dobré být přizpůsobiví a přístupní novým myšlenkám a názorům. „Když jsem se učila nový jazyk, pomohlo mi to pochopit, že nějakou věc lze vnímat či dělat i jinak,“ říká Julie. „Jeden způsob není nutně lepší než druhý — je jenom jiný.“ Jay doporučuje: „Snažte se navázat přátelství s lidmi, kteří daným jazykem mluví, a těšte se ze společně strávených chvil.“ Křesťané si samozřejmě budou vytvářet bližší vztahy jen s takovými lidmi, kteří jsou dobrou společností a nemluví nevhodně. (1. Korinťanům 15:33; Efezanům 5:3, 4) Jay dodává: „Když uvidí, že se zajímáte o ně, o jejich kuchyni, hudbu a tak dál, bude je to k vám automaticky přitahovat.“
Čím víc času strávíte studiem a — co je ještě důležitější — používáním jazyka, tím rychlejší pokroky budete dělat. George vysvětluje: „Jazykové znalosti získáváme stejně, jako když zobe kuře — zrníčko po zrníčku. Jednotlivá zrnka sama o sobě nestačí, ale v konečném důsledku jich stále přibývá.“ Bill, který se jako misionář naučil několik jazyků, říká: „Ať jsem šel kamkoli, bral jsem si s sebou papír se slovíčky, a když jsem měl minutku, učil jsem se je.“ Mnozí lidé zjistili, že když se pravidelně učí po chvilkách, je to účinnější než vysedávat u studia dlouhé hodiny jednou za čas.
Pro ty, kdo se chtějí naučit nějaký cizí jazyk, je dnes k dispozici nepřeberné množství příruček — knih, nahrávek, různých kartiček a podobných věcí. Nehledě na všechny takové pomůcky však mnozí lidé zjistili, že nejúčinnější je učit se v rámci nějaké organizované třídy. Používejte takové metody, které se vám osvědčily. Mějte ale na mysli, že osobně vynaložené úsilí a vytrvalost se nedají ničím nahradit. Jsou však různé způsoby, jak si můžete učení zpestřit a usnadnit. Jedním z nich je pohybovat se v prostředí, kde se takovým jazykem mluví, a blíž se seznámit i s danou kulturou.
„Když zvládnete určité základy a máte aspoň tu nejnutnější slovní zásobu, bývá nejlepší strávit nějaký čas v zemi, kde se tím jazykem mluví,“ říká George. Barb souhlasí: „Když takovou zemi navštívíte, pochytíte díky tomu charakteristické rysy jazyka.“ A ještě důležitější je, že pobyt v takovém prostředí vám pomůže v novém jazyce myslet. Mnozí lidé pochopitelně nemají možnost strávit nějaký čas v zahraničí. Ale snad by se daly najít i jiné příležitosti, jak se s daným jazykem a kulturou dostat do těsnějšího kontaktu v zemi, kde žijete. V jazyce, který se učíte, možná vycházejí nějaké mravně nezávadné a poučné publikace nebo v něm vysílá nějaká rozhlasová či televizní stanice. Vyhledávejte ve svém okolí lidi, kteří onen jazyk dobře ovládají, a komunikujte s nimi. V knize How to Learn a Foreign Language se píše: „Chcete-li dělat pokroky, nakonec je stejně tou nejdůležitější věcí praxe.“ *
Období stagnace
Když pronikáte do nějakého nového jazyka, můžete mít někdy pocit, že stagnujete — že jste
pořád na stejné úrovni a nevidíte žádné zlepšení. Co v takovém případě udělat? V prvé řadě se zamyslete nad tím, proč jste se cizí jazyk vlastně začali učit. Mnozí svědkové Jehovovi se pro to rozhodli kvůli tomu, aby ještě dalším lidem pomohli dozvědět se víc o Bibli. Když budete přemýšlet o svých původních cílech a o důvodech, proč se jazyk učíte, posílí se tím vaše odhodlání nevzdat se.Za druhé, dávejte si realistické cíle. Kniha How to Learn a Foreign Language vysvětluje: „Asi nikdy nebudete jazyk umět tak dobře, aby vás druzí považovali za rodilého mluvčího. Ale to ani není vaším cílem. Vy prostě jen chcete, aby vám ostatní rozuměli.“ A tak místo toho, abyste se trápili nad tím, že daným jazykem nedokážete mluvit tak plynně jako svou mateřštinou, snažte se mluvit jednoduše a používejte to, co jste se už naučili.
Za třetí, vyhlížejte po milnících, kterými můžete změřit svůj pokrok. Učit se cizí jazyk je podobné jako sledovat růst trávy — přímo sice nevidíte, jak roste, ale den ode dne je vyšší. Podobně pokud se podíváte zpátky na dobu, kdy jste se učit začali, nepochybně uvidíte, že jste udělali pokrok. Neposuzujte jej podle toho, jaké pokroky udělali druzí. Dobrá zásada je v tomto směru uvedena v Bibli v Galaťanům 6:4. Tam se říká: „Ať každý prokáže, jaké je jeho vlastní dílo, a pak bude mít příčinu k jásání vzhledem k sobě samému, a ne ve srovnání s někým jiným.“
Za čtvrté, dívejte se na učení jazyka jako na dlouhodobou investici. Přemýšlejte o následujícím příkladu: Jak schopným řečníkem je tří- nebo čtyřleté dítě? Používá snad kultivovanou mluvu a složitou gramatiku? Samozřejmě že ne. Přesto se ale v základních věcech s druhými dorozumí. Vždyť i ono se svůj rodný jazyk učí několik let.
Za páté, používejte nový jazyk co nejvíc. „Když jsem v té řeči nekomunikoval pravidelně, zdálo se mi, že mám období stagnace a že jakoby přešlapuji na místě,“ říká Ben. Proto s novým jazykem stále pracujte. Mluvte, mluvte, mluvte! Pochopitelně se můžete cítit frustrovaní, když se snažíte komunikovat a máte přitom slovní zásobu malého dítěte. Mileivi si posteskla: „Nejtěžší pro mě je, že nejsem schopná říct to, co chci, a tehdy, kdy to chci.“ Ale právě tato vnitřní nespokojenost pro vás může být hnacím motorem, abyste vytrvali. „Nesnášel jsem to období, kdy moje znalosti byly na takové úrovni, že jsem nedokázal pochopit různé příběhy a vtipy,“ vzpomíná Mike. „Řekl bych ale, že takové pocity mě nutily k ještě většímu úsilí, abych z téhle úrovně postoupil výš.“
Jak mohou pomáhat druzí
Jak mohou ti, kdo daný jazyk už ovládají, pomoci člověku, který se ho teprve učí? Bill, jejž jsme už citovali, doporučuje: „Mluvte pomalu, ale spisovně. Nenapodobujte dětskou řeč.“ Julie říká: „Buďte trpěliví a nedokončujte věty za ně.“ Tony zase vzpomíná: „Ti, kdo ovládali oba jazyky, se mnou obvykle začali mluvit v mé mateřštině. To mě ale v pokroku brzdilo.“ Někteří studenti proto své přátele poprosili, aby s nimi při určitých příležitostech mluvili jen v novém jazyce a aby je upozorňovali na konkrétní chyby, které by měli odstranit. Ti, kdo se učí nějaký cizí jazyk, jsou velmi rádi, když je někdo za jejich snahu upřímně pochválí. George to vyjádřil následovně: „Bez lásky a povzbuzování svých přátel bych to nikdy nezvládl.“
Stojí tedy učit se cizí jazyk vůbec za to? „Rozhodně!“ odpovídá Bill, který mluví několika jazyky a o němž už byla zmínka. „Rozšířilo to můj pohled na život a pomohlo mi to dívat se na věci z jiné perspektivy. Studovat Bibli s lidmi, kteří danými jazyky mluví, a vidět, jak přijímají pravdu a dělají duchovní pokroky, víc než bohatě vyváží všechny ty oběti. Jeden lingvista, který ovládá 12 jazyků, mi kdysi řekl: ‚Závidím vám. Já se jazyky učím jen proto, že mě to prostě baví; ale vy díky nim opravdu pomáháte druhým lidem.‘“
[Poznámka pod čarou]
[Praporek na straně 11]
Silnou motivací k tomu, aby se člověk naučil nějaký cizí jazyk, je touha pomáhat druhým