„Největší zdroj pracovních příležitostí na světě“

Každý rok cestuje za hranice své vlasti více než 600 milionů lidí. Stamiliony dalších cestují po své zemi, a to jak z důvodů pracovních, tak pro zábavu. Turistický průmysl — tedy hotely, rekreační střediska, letecké společnosti, cestovní kanceláře a další činnosti spojené se zajišťováním potřeb cestujících — je proto označován za „největší zdroj pracovních příležitostí na světě“.

V CELOSVĚTOVÉM měřítku vydělává cestovní ruch asi tři biliony eur ročně. Navíc Světová organizace cestovního ruchu při OSN popisuje turismus jako součást celosvětového mírového hnutí, i když turisté jako jednotlivci to tak nejspíš vůbec nevnímají. Na konferenci, která byla v roce 2004 pořádána na Středním východě, se Francesco Frangialli, generální tajemník této organizace, vyjádřil: „Cizinecký ruch a světový mír jsou neoddělitelně spjaty. Turismus má tak silný vliv, že dokáže zvrátit zdánlivě nezměnitelné situace a docílit usmíření tam, kde by to nikdo nepokládal za možné.“

Jak toto vlivné hospodářské odvětví vzniklo? Je cestovní ruch opravdu prospěšný? Skutečně ‚má turismus tak silný vliv‘, že by mohl zajistit mír?

Zlatý věk turismu

Zdá se, že turistický průmysl se na Západě začal rozvíjet již v 19. století. V důsledku průmyslové revoluce se v Evropě a ve Spojených státech zvětšil počet příslušníků střední společenské vrstvy, takže více lidí mělo dostatek peněz i času na cestování.

Navíc došlo k velkému pokroku v oblasti hromadné dopravy. Výkonné lokomotivy převážely pasažéry mezi velkými městy a obrovské  zaoceánské parníky zase mezi kontinenty. K tomu, aby cestující měli zajištěno vše potřebné, začaly být v blízkosti železničních stanic a přístavů budovány velké hotely.

V roce 1841 napadlo anglického podnikatele Thomase Cooka spojit tyto jednotlivé elementy dohromady. Byl první, kdo zkombinoval dopravu s ubytováním a s možností různých aktivit v požadovaném místě, a vytvořil tak kompletní turistickou nabídku. Britský státník William Gladstone napsal v 60. letech devatenáctého století, že „díky systému, který vytvořil pan Cook, se celé společenské vrstvy mohou snadno dostat do cizích zemí a lépe je poznat, takže již na ně nepohlížejí s pohrdáním, ale s pochopením“.

Rozmach ve 20. století

Skutečnost, že díky cestovnímu ruchu lidé lépe poznávali cizince, však nezabránila tomu, aby v první polovině 20. století nepropukly dvě světové války. Na turismus to mělo v podstatě příznivý vliv, protože následkem těchto válek došlo ke společenským změnám a k technickému pokroku.

Letecká doprava začala být rychlejší a levnější, přibývalo jak dálnic křižujících kontinenty, tak motorových vozidel. V polovině 20. století již byly dovolená i cestování nedílnou součástí západní kultury a byly dostupné většině společenských vrstev. Navíc v milionech domácností se objevila televize, a lidé nadšeně sledovali obrázky exotických míst, což touhu cestovat ještě podněcovalo.

Začátkem 60. let dvacátého století cestovalo za hranice své země 70 milionů lidí ročně. Avšak do poloviny 90. let tento počet prudce vzrostl na více než 500 milionů. Po celém světě vznikala pro zahraniční i pro domácí hosty další a další rekreační střediska. Tento rozvoj přispěl ještě k jiným formám podnikání, protože turisté zkonzumují velké množství jídla i pití a utratí spoustu peněz za různé druhy zboží a služeb.

Cestovní ruch je v dnešní době významnou složkou hospodářství více než 125 zemí. V přehledu za rok 2004 vydaném Světovou organizací cestovního ruchu při OSN, který se zaměřuje na přínos turismu, je uvedeno, že vytvářením drobných forem podnikání v rámci služeb pro turisty lze zmírnit chudobu. A formováním nových pracovních příležitostí se rovněž může zvyšovat „ekologické, kulturní a sociální povědomí“.

Možná však namítnete: ‚Jak toho ale cestovní ruch může dosáhnout? A jak může prospět životnímu prostředí?‘

Nabídka přírodních krás vede k jejich ochraně

Začátkem 80. let minulého století se někteří vědci a filmaři začali více zajímat jak o záchranu deštných pralesů a korálových útesů, tak o zvířata i rostliny, jež jsou na těchto lokalitách závislé. Výsledkem byly zprávy a dokumentární pořady, které ještě zvýšily zájem veřejnosti o návštěvu těchto přírodních krás. Díky tomu vznikly různé formy drobného podnikání, jejichž cílem bylo obstarávat vše potřebné pro vědce a filmaře. Ty se později rozšířily, aby mohly sloužit přílivu ekoturistů, tedy lidí zajímajících se o přírodu.

 Ekoturismus je stále populárnější a představuje nejrychleji rostoucí segment cestovního ruchu. Ukázalo se, že propagování přírodních krás je velmi výnosné. Novinářka Martha S. Honeyová vysvětluje: „Cestovní ruch zaměřený na přírodu se v některých zemích stal hlavním zdrojem deviz. V Kostarice přináší větší zisk než export banánů, v Tanzanii a Keni víc než export kávy a v Indii převyšuje zisky z vývozu textilu a šperků.“

Cestovní ruch se stal důležitým finančním podnětem k záchraně rostlin a zvířat. Martha Honeyová dále říká: „Odhaduje se, že díky cestovnímu ruchu Keňa ročně vydělá na každém lvu 7 000 dolarů a na stádu slonů 610 000 dolarů.“ A v oblasti havajských korálových útesů je ekoturismus zdrojem 360 milionů dolarů ročně.

Co je ekoturismus

Program OSN pro životní prostředí ve své zprávě Ecotourism: Principles, Practices and Policies for Sustainability uvádí: „Mnoho cestovních a turistických kanceláří zjistilo, že je pro ně výhodné, když v nabídkových katalozích uvedou výraz ‚ekoturismus‘. Tento pojem ve značné míře používají i vládní instituce k propagaci své země, aniž se snaží některý ze základních prvků [ekoturismu] realizovat.“ Jak tedy můžete zjistit, zda zájezd, o který byste měli zájem, má skutečně toto zaměření?

Podle Megan Epler Woodové, autorky výše uvedené zprávy, jsou pro tento druh turismu typické následující rysy: Před začátkem zájezdu účastník obdrží informace o kultuře a prostředí cílového místa a také pokyny ohledně oblečení a chování. Dostane také zevrubný přehled o tom, co je pro cílové místo typické z hlediska zeměpisného, společenského i politického. Také se dozví, jaké jsou kromě nakupování možnosti osobního kontaktu s místními lidmi. Při ekoturistických výjezdech mají účastníci zaplaceny vstupní poplatky do všech parků a je zajištěno ubytování, které nenarušuje přírodu.

Jakých výsledků ekoturismus dosáhl

Ekoturismus je často víc než jen organizovaná cesta do nějaké přírodní oblasti. Je definován jako „cesta do přírodních míst s cílem pochopit kulturu a vlivy, které formovaly místní floru a faunu, přitom nenarušit celistvost ekosystému a zároveň vytvářet ekonomické příležitosti k uchovávání přírodních zdrojů, jež jsou pro místní lidi prospěšné“.

Řídí se ekoturismus těmito vznešenými ideály? Martin Wikelski z Princetonské univerzity řekl: „Ekoturismus patří k hlavním faktorům, díky nimž zůstalo [souostroví] Galapágy  nepoškozené.“ Ve Rwandě vedla úspěšná propagace ekoturismu k tomu, že se podařilo zajistit místním lidem jiný zdroj příjmu než pytlačení a tak zachránit populaci gorily horské. I v dalších afrických zemích jsou přírodní rezervace podporovány penězi získanými od turistů.

Ekoturismus přispívá na celém světě ke zlepšení životního prostředí a sociálních poměrů. Navíc činnosti s ním spojené jsou nepochybně značným finančním přínosem. Je však tato aktivita prospěšná vždy? A jakou má vyhlídku do budoucnosti?

[Rámeček a obrázek na straně 6]

Podněty pro cestu do zahraničí *

Před odjezdem

1. Udělejte si seznam důležitých údajů — informace týkající se pasu, číslo kreditní karty, číslo letenky a podrobnosti ohledně šeků. Nechejte jednu kopii doma a druhou si vezměte s sebou.

2. Zkontrolujte, zda máte platný pas a víza; dejte se očkovat, pokud je to zapotřebí.

3. Zařiďte si zdravotní pojištění, protože naléhavé ošetření nebo převoz z ciziny vás může stát tisíce korun. Pokud máte nějaké zdravotní problémy, vyžádejte si od svého lékaře písemné informace o svém stavu a také o lécích, které berete. (Připomínka: Do některých zemí může být zakázáno dovážet určité léky, které užíváte. Podrobnosti si zjistěte na vyslanectví nebo konzulátu příslušné země.)

Na cestě

1. Neberte si s sebou nic, o co byste nechtěli přijít.

2. Noste pas a další cennosti u sebe, pokud možno ne v tašce ani v otevřené kapse. Jestliže cestuje rodina, neměl by mít u sebe všechny dokumenty jeden člověk.

3. Pokud peněženku nosíte v kapse, pak ji omotejte gumičkami, aby vám ji kapsář nemohl tak snadno vytáhnout.

4. Při výběru kreditní kartou sledujte, kolik jste již ze svého účtu vybrali, abyste nepřekročili limit pro čerpání peněz. V případě, že se vám to stane, mohli byste totiž být v některých zemích zatčeni.

5. Nefotografujte příslušníky armády ani vojenské či průmyslové stavby, jako například přístavy, železnice nebo letištní budovy. V některých zemích by to mohlo být pokládáno za ohrožení bezpečnosti.

6. Nepřevážejte žádnou zásilku pro osobu, kterou dobře neznáte.

Při nákupu suvenýrů

1. Pamatujte na to, že do mnoha zemí je zakázáno dovážet slonovinu, želví krunýře, rostliny, kožešiny a další věci, a to i ve formě malých suvenýrů.

2. Buďte opatrní při nákupu glazované keramiky, protože se někdy může stát, že u těchto předmětů nebyl dodržen správný výrobní postup, a mohou tudíž způsobit otravu olovem.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 5]

Ekoturismus si rychle získal oblibu