Navštivte s námi ostrov Man

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V BRITÁNII

KAM byste jeli, kdybyste chtěli vidět žraloky veliké? Jedním z nejlepších míst jsou vody v okolí ostrova Man, který leží v Irském moři a je zhruba stejně vzdálený jak od Anglie, tak od Irska, Skotska i Walesu. Z tohoto ostrova turisté vyrážejí na moře, aby pozorovali neškodné pětitunové obry, jak se živí planktonem, který je jejich jedinou potravou. Je to „dokonalé místo pro ekoturistiku,“ říká Bill Dale, místní přírodovědec.

Co se dá uvést o samotném ostrově? Má rozlohu 570 čtverečních kilometrů a najdete tu zelená údolí, hnědá vřesoviště, jezera a říčky, malebné zátoky, útesy a členité pobřeží. Ostrov patří k Britskému souostroví, má bohatou historii a je domovem asi 70 000 lidí. Pojďte s námi prozkoumat některé z jeho pokladů.

Turistické atrakce

Návštěvníci ostrova často chtějí vidět kočku Manx. Pro toto neobvyklé plemeno je typické, že zadní nohy má delší než přední, takže postojem tyto kočky připomínají zajíce. Navíc nemají ocas. Původ tohoto plemene není úplně jasný, ale předpokládá se, že před staletími námořníci přivezli koťata z Asie, kde bezocasé kočky žijí také. A toto plemeno na ostrově Man zdomácnělo.

Turisty přitahuje i motocyklová soutěž Tourist Trophy, která se zde koná každý rok. Závod se jede po hlavních silnicích ostrova a je dlouhý více než 60 kilometrů. Poprvé se jel v roce 1907 a nejrychlejší závodníci dosahovali průměrné rychlosti sotva 65 kilometrů v hodině. Dnes vítězové jezdí průměrnou rychlostí více než 190 kilometrů v hodině. Pochopitelně je to nebezpečný sport a v průběhu let zde řada jezdců přišla o život. *

Podél promenády v Douglasu, hlavním městě ostrova, jezdí tramvaje tažené koňmi. Je to příjemná vzpomínka na dávné časy. Totéž se dá říci o 24 kilometrech Manské parní dráhy. Je to pozůstatek původní úzkokolejné tratě, která ostrov kdysi křižovala. Před více než sto lety byla uvedena do provozu Manská elektrická dráha. A některé její vozy dodnes jezdí až na Snaefell, nejvyšší vrchol ostrova vysoký asi 600 metrů.

Velké kolo v Laxey

V rozvoji ostrova sehrály významnou úlohu olovo, stříbro a zinek, a to především díky Velkému dolu v Laxey. Velké kolo v Laxey je majestátním památníkem dovednosti viktoriánských inženýrů, kteří kolo v roce 1854 postavili, a také důmyslu jeho konstruktéra Roberta Casementa, syna místního koláře. Kolo má průměr přes 20 metrů a bylo poháněno vodou, která stékala z rezervoáru nahoře v údolí. Dělalo dvě a půl otáčky za minutu a během té doby vyčerpalo 950 litrů vody z hloubky 360 metrů. Díky tomu se důl nezatopil. Kolo otáčelo hřídelí, která byla spojena se systémem tyčí. Tento systém byl asi 180 metrů  dlouhý a uváděl v činnost vlastní čerpací zařízení v dole. Osa velkého kola váží 10 tun.

Na jižní stěně stavby, v níž je kolo umístěno, je železný odlitek o průměru dvou metrů, na kterém jsou zobrazeny tři běžící nohy. Je to znak ostrova Man. Co však symbolizuje a jaký je jeho původ?

Po roce 1246 se tři běžící nohy začaly objevovat na pečetích úředních listin jako oficiální znak ostrova. Tento symbol se také našel na řecké váze z 6. století př. n. l. a je spojován s řeckým křížem neboli gammadionem. Obecně panuje názor, že symbol tří běžících nohou znázorňuje sluneční paprsky a souvisí s kultem uctívání slunce. A jak se dostal na ostrov Man? Možná ze Středomoří prostřednictvím obchodu se Sicílií, kde se tento symbol používá také, nebo byl převzat ze skandinávských mincí, které razili Vikingové. Symbol v podobě tří běžících nohou pokrytých brněním  přijali pozdější králové ostrova Man. A tuto podobu si znak zachoval až dodnes.

Proměnlivé dějiny

Římané dobyli Anglii v roce 43 n. l. a zůstali tam 400 let. Avšak ostrov Man, kterému Julius Caesar říkal Mona, zřejmě ignorovali. V 9. století sem přitáhli Vikingové a zůstali až do poloviny 13. století. Tito odvážní skandinávští mořeplavci považovali ostrov za výhodnou základnu pro obchodní nebo dobyvačné výpravy do okolních zemí. V tomto období byl zřízen Tynwald, manský parlament. Podle všeho je to nejstarší nepřetržitě fungující národní parlament na světě. *

Později byl ostrov Man střídavě pod vládou Skotska, Walesu, Irska, Anglie a Norska. V roce 1765 ho pak zakoupil britský parlament. Dnes je ostrov samosprávnou britskou dependencí v čele s britskou královnou, která je zastupována viceguvernérem. Man je považován za zahraniční finanční centrum, a proto má určitou míru samostatnosti. Také vydává své vlastní poštovní známky i bankovky a mince. Manská měna má stejný kurz jako britská.

Manx — spojení s Kelty

Původním jazykem ostrova Man je manx neboli manština. Patří do keltské větve rozsáhlé skupiny indoevropských jazyků a je příbuzný irské a skotské gaelštině. Před více než sto lety bylo o manštině řečeno: „Je to jazyk odsouzený k zániku — je to ledovec plující na jih.“ A skutečně tomu tak bylo. Poslední člověk, jehož rodným jazykem byla manština, zemřel v roce 1974, ve věku 97 let. Manština je však dnes považována za součást kulturního dědictví ostrova a znovu se vyučuje na školách.

Na rozdíl od irské a skotské gaelštiny byla manština až do roku 1610 pouze mluveným jazykem. První knihou vytištěnou v manštině byly The Principles and Duties of Christianity (Zásady a závazky  křesťanství), které vyšly v roce 1707. Brzy potom následovaly další tituly.

V roce 1763 se ozývaly hlasy naléhavě vybízející k tomu, aby do manštiny byla přeložena Bible, protože dvě třetiny obyvatel ostrova jiný jazyk neznaly. Překlady jednotlivých knih Bible se pomalu objevovaly již od roku 1748, ale zázemí pro tuto práci nebylo valné a učenců bylo málo. Čtyřicet výtisků celé Bible bylo pořízeno v roce 1775, ale měly sloužit jen potřebám duchovenstva. Teprve v roce 1819 vyšlo 5 000 výtisků určených veřejnosti. Jak na to lidé reagovali? „Až do této chvíle jsme žili ve tmě,“ prohlásila jedna žena potom, co jí syn poprvé četl z Bible v manštině.

Na tomto překladu se podílelo dvacet pět mužů, kteří jako základ použili anglickou Bibli King James Version z roku 1611. Někteří z nich dokázali číst i v řeckém překladu Hebrejských písem zvaném Septuaginta. Boží jméno je v manštině zachováno ve stejné podobě jako v angličtině, tedy „Jehovah“. * V roce 1895 W. T. Radcliffe o tomto překladu napsal, že je „nezměrným přínosem k vědění, jímž žádný vzdělaný obyvatel ostrova nepohrdne“.

Křesťanství dnes

Úctu k Bibli obyvatelé ostrova neztratili a dobře jsou tu známi svědkové Jehovovi, kteří s lidmi Bibli studují. V květnu 1999 svědkové dokončili stavbu svého nového sálu Království. Stojí na malebném místě na úpatí vršku Belmont Hill v Douglasu a byl vybudován za šest dní. Na stavbě se podíleli pouze svědkové Jehovovi a pracovali bezplatně. Místní noviny Isle of Man Examiner o stavbě napsaly: „Bez nadsázky je možné říci, že je to malý zázrak.“

Pokud se vám podaří tento krásný ostrov navštívit, buďte si jisti, že díky zdvořilým ostrovanům to pro vás bude příjemný a nezapomenutelný zážitek. Ale když s nimi budete mluvit, na jednu věc si dejte pozor. Pro místní obyvatele slovo „pevnina“ znamená ostrov Man. Anglie je „tamten ostrov“.

[Poznámky pod čarou]

[Mapa na straně 14]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

IRSKO

SKOTSKO

ANGLIE

WALES

Irské moře

OSTROV MAN

[Obrázek na straně 15]

Manská elektrická dráha

[Obrázek na straně 15]

Velké kolo v Laxey

[Obrázek na straně 14 a 15]

Manská parní dráha

[Obrázek na straně 15]

Bezocasá kočka Manx

[Obrázek na straně 16]

Žralok veliký

[Obrázek na straně 16]

Pohled na pobřeží z Peel Hill

[Obrázek na straně 16 a 17]

Přístav ve městě Peel a místní hrad

[Podpisek obrázku na straně 15]

Všechny fotografie kromě znaku uprostřed: Copyright Bill Dale, IsleOfManPhotos.com

[Podpisky obrázku na straně 16]

Žralok: The Basking Shark Society; vložený obrázek vpravo a obrázek vzadu: Copyright Bill Dale, IsleOfManPhotos.com