Kdo je ‚jediný pravý Bůh‘?

JEŽÍŠ se často modlil k Bohu a nazýval ho Otcem. Učil tomu i jiné lidi. (Matouš 6:9–11; Lukáš 11:1, 2) V modlitbě, které naslouchali apoštolové, Ježíš jen několik hodin před svou smrtí úpěnlivě prosil: „Otče, přišla ta hodina; oslav svého syna, aby tvůj syn oslavil tebe. To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ (Jan 17:1, 3)

Povšimněte si, že Ježíš se modlí k Tomu, koho nazývá ‚jediným pravým Bohem‘. Na nadřazené postavení Boha poukazuje, když dále prosí: „Otče, nyní mě . . . oslav vedle sebe slávou, kterou jsem měl vedle tebe, dříve než byl svět.“ (Jan 17:5) Vzhledem k tomu, že žádal Boha o to, aby mohl být vedle něj, bylo by tedy možné, aby Ježíš současně byl ‚jediným pravým Bohem‘? Prozkoumejme to.

Ježíšovo postavení v nebi

Několik hodin po této modlitbě byl Ježíš popraven. Nebyl však mrtvý dlouhou dobu — jen od pátečního odpoledne do nedělního rána. (Matouš 27:57–28:6) „Toho Ježíše Bůh vzkřísil,“ napsal apoštol Petr, „a my všichni jsme svědky této skutečnosti.“ (Skutky 2:31, 32) Mohl Ježíš vzkřísit sám sebe? Ne, protože Bible říká, že mrtví „si neuvědomují naprosto nic“. (Kazatel 9:5) Ježíše vzkřísil jeho nebeský Otec, ‚jediný pravý Bůh‘. (Skutky 2:32; 10:40)

Krátce nato náboženští pronásledovatelé zabili Ježíšova učedníka Štěpána. Než ho začali kamenovat, měl vidění. Prohlásil: „Pohleďte, vidím otevřená nebesa a Syna člověka, jak stojí po Boží pravici.“ (Skutky 7:56) Štěpán tedy viděl Ježíše, „Syna člověka“, jak v nebi podporuje Boží zájmy, což je vyjádřeno slovy, že stojí „po Boží pravici“ — stejně jako byl ‚vedle Boha‘ před tím, než přišel na zem. (Jan 17:5)

Později, po Štěpánově smrti se Ježíš zázračně zjevil Saulovi, který je znám spíše pod svým římským jménem Pavel. (Skutky 9:3–6) Když byl Pavel v Aténách v Řecku, mluvil o tom, že ‚Bůh udělal svět a všechno v něm‘. Řekl, že tento Bůh — ‚jediný pravý Bůh‘ — bude „soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti mužem, kterého ustanovil, a opatřil záruku všem lidem tím, že ho vzkřísil z mrtvých“. (Skutky 17:24, 31) Apoštol Pavel zde Ježíše nazval „mužem“, tedy někým nižším, než je  Bůh, a také řekl, že Bůh vzkřísil Ježíše k životu v nebi.

Také apoštol Jan popisoval Ježíše jako někoho, kdo je podřízen Bohu. Jan například řekl, že své evangelium napsal proto, aby čtenáři uvěřili, že „Ježíš je Kristus, Boží Syn“, tedy ne Bůh. (Jan 20:31) Jan rovněž dostal nebeské vidění, v němž zahlédl ‚Beránka‘, a ve svém evangeliu takto označil Ježíše. (Jan 1:29) S Beránkem tam stálo 144 000 dalších, o kterých Jan říká, že „byli koupeni [neboli vzkříšeni] ze země“. Jan vysvětluje, že těch 144 000 má „na svém čele napsáno . . . jméno [Beránka] a jméno jeho Otce“. (Zjevení 14:1, 3)

Cožpak může být „Beránek“ totožný s ‚jeho Otcem‘? Samozřejmě, že ne. Bible ukazuje, že je mezi nimi jasný rozdíl. Mají dokonce i různá jména.

Jméno Beránka a jeho Otce

Ukázali jsme si tedy, že Boží Syn, který je označován také jako Beránek, se jmenuje Ježíš. (Lukáš 1:30–32) A jak se jmenuje jeho Otec? Toto jméno se v Bibli vyskytuje mnohotisíckrát. Například v Žalmu 83:18 je uvedeno: „Ty, jehož jméno je Jehova, ty sám jsi Nejvyšší nad celou zemí.“ V mnoha českých překladech Bible však Boží jméno Jehova bylo nahrazeno výrazy „Pán“ a „Hospodin“. V různých překladech Bible se však Boží jméno znovu objevuje na svém původním místě.

Anglický překlad Bible American Standard Version (1901) je vynikající ukázkou biblického překladu, který použil Boží jméno na těch místech, kde původně bylo. V předmluvě se uvádí: „Američtí revidenti došli po pečlivém zkoumání k jednomyslnému názoru, že židovská pověra, která považovala Boží jméno za příliš svaté, než aby mohlo být vyslovováno, neměla by již být směrodatná v anglických nebo jakýchkoli jiných překladech Starého zákona, jak tomu naštěstí též není v mnohých překladech moderních misionářů.“ *

Trojice — Čí je to nauka?

Jsou tedy Jehova a Ježíš jedním Bohem, jak to tvrdí nauka o Trojici? Časopis The Living Pulpit ve vydání z dubna–června 1999 uvádí tuto definici Trojice: „Je jeden Bůh a Otec, jeden Pán Ježíš Kristus a jeden svatý duch, tři ‚osoby‘ . . ., které jsou totéž neboli jedno . . .; tři osoby tvoří jednoho Boha, mají stejné přirozené schopnosti, ale přesto se odlišují svými osobními vlastnostmi.“ *

Kde taková složitá nauka o Trojici vznikla? Týdeník Christian Century ve vydání z 20.– 27. května 1998 cituje jistého pastora, který připouští, že „Trojice je nauka církevní, ne Ježíšova“. Vzhledem k tomu, že Trojice není Ježíšovo učení, bylo by vůbec možné říct, že je v souladu s tím, co učil?

Otec je vyšší než Syn

Ježíš své učedníky učil, aby se modlili takto: „Otče náš, kterýž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.“ O našem nebeském Otci, jehož jméno je Jehova, Bible říká, že je vyšší než jeho Syn. Například Jehova je „od věků a až na věky“. Ale o Ježíšovi je v Bibli řečeno, že je „prvorozený všeho stvoření“. Sám Ježíš učil, že Jehova je vyšší než on, když řekl: „Otec větší jest nežli já.“ (Matouš 6:9; Žalm 90:1, 2; Kolosanům 1:15; Jan 14:28, Kralická Bible) Avšak podle nauky o Trojici jak Otec, tak Syn „tvoří jednoho Boha“.

Fakt, že Otec je vyšší než Syn a že je samostatná osoba, je zřejmý také z Ježíšových modliteb. Před svou popravou se Ježíš například modlil: „Otče, jestliže si přeješ, odstraň ode mne tento pohár [to znamená potupnou smrt]. Ať se přesto neděje má vůle, ale tvá.“ (Lukáš 22:42)  Pokud by byl Ježíš a Bůh „jedno“, jak to říká nauka o Trojici, jak by se jeho vůle nebo přání mohly lišit od toho, co si přeje jeho Otec? (Hebrejcům 5:7, 8; 9:24)

Kromě toho, pokud by Jehova a Ježíš byli totožní, jak by jeden z nich mohl vědět něco, o čem ten druhý neví? Když například Ježíš mluvil o tom, že přijde doba, kdy bude tento svět souzen, řekl: „O tom dni nebo hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, ale Otec.“ (Marek 13:32)

Trojice a církev

Trojice není naukou, kterou zastával Ježíš nebo první křesťané. Jak již bylo uvedeno, je to „církevní nauka“. Časopis The Living Pulpit ve vydání z roku 1999 uvedl: „Někdy to vypadá, že Trojice je pokládána za typickou složku křesťanské teologie“. Časopis však dodal, že to není „biblická myšlenka“.

Dílo New Catholic Encyclopedia (1967), které otázku Trojice rozebírá skutečně podrobně, připouští: „Dogma o Trojici v podstatě vzniklo na konci 4. století. . . . Formulace ‚jeden Bůh ve třech osobách‘ nebyla pevně stanovena, rozhodně nebyla plně vtělena do křesťanského života a do křesťanského vyznání víry dříve než na konci 4. století.“

Martin Werner, profesor na švýcarské univerzitě v Bernu, řekl: „Kdekoli se v Novém zákoně pojednává o vztahu Ježíše k Bohu, Otci, ať se jedná o jeho příchod na zem jako člověka nebo jeho mesiášství, vždy je pojímán a představován rozhodně jako stav podřízenosti.“ Je tedy jasné, že názory Ježíše i prvních křesťanů se výrazně lišily od dnešní církevní nauky o Trojici. Kde se tato nauka vlastně vzala?

Vznik nauky o Trojici

Bible se zmiňuje o mnoha bozích a bohyních, které lidé uctívali, například to byla Aštoret, Milkom, Kemoš a Molek. (1. Královská 11:1, 2, 5, 7) Dokonce i mnoho lidí, kteří byli součástí starověkého Izraele, kdysi věřilo, že pravým Bohem je Baal. Proto Jehovův prorok Elijáš pronesl výzvu: „Jestliže je pravým Bohem Jehova, následujte jeho; ale jestliže Baal, následujte jeho.“ (1. Královská 18:21)

Uctívání pohanských bohů ve trojicích neboli triádách bylo běžné již před tím, než se narodil Ježíš. Historik Will Durant napsal: „Z Egypta přišly představy o božské trojici.“ James Hastings v díle Encyclopædia of Religion and Ethics napsal: „V indickém náboženství . . . se setkáváme s trojicí Brahma, Šiva a Višnu, a v egyptském náboženství s trojicí Osiris, Isis a Horus.“

Existuje tedy mnoho bohů. Jaký byl názor prvních křesťanů? A pokládali Ježíše za Všemohoucího Boha?

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 7]

EGYPT

Triáda Hór, Osiris a Isis, dva tisíce let př. n. l.

[Obrázek na straně 7]

PALMÝRA, SÝRIE

Triáda bůh měsíce, Pán nebes a bůh slunce, asi první století n. l.

[Obrázek na straně 7]

INDIE

Trojjediné hindské božstvo, asi sedmé století n. l.

[Obrázek na straně 7]

NORSKO

Trojice (Otec, Syn a Svatý Duch), asi 13. století n. l.

[Podpisek obrázku na straně 7]

Dvě horní fotografie: Musée du Louvre, Paris