Postavení lékařů se mění

V roce 1174 se Maimonides stal dvorním lékařem vládců Egypta a většinu času trávil v paláci. O tom, co dělal po příchodu domů, napsal: „Něco malého sním, a to je moje jediné jídlo za čtyřiadvacet hodin. Pak se věnuji svým pacientům, předepisuji jim léky a říkám jim, jak mají dále postupovat. Pacienti přicházejí až do soumraku, takže někdy . . . jsem tak vyčerpaný, že sotva mluvím.“

LÉKAŘSKÉ povolání vždy vyžadovalo obětavost. Dnešní lékaři však pracují ve světě, který se mění daleko rychleji než dříve. A jejich pracovní program může být stejně vyčerpávající jako za Maimonidovy doby. Ale jaký dopad má současná situace na život lékařů? Váží si jich lidé stejně jako dříve? A jak se vývoj v medicíně promítl do vztahu mezi lékařem a pacientem?

K jakým změnám došlo

Někteří ještě pamatují dobu, kdy lékař nosil černou tašku, v níž měl všechno, co potřeboval. Stejně jako dnes, i tehdy lidé měli vůči lékařům rozporuplné postoje. Většinou obdivovali jejich schopnosti, společenské postavení a etické zásady. Současně se však stávalo, že lékaři byli kritizováni kvůli vysokým poplatkům za ošetření, nedostatku soucitu a chybám, kterých se dopouštěli.

Přesto mnoha lékařům jejich práce přinášela hluboké uspokojení, protože pomáhali několika generacím téže rodiny. Často navštěvovali nemocné doma. Ve venkovských oblastech mnohdy zůstali na oběd a někdy se stávalo, že když byli přivoláni k porodu, strávili tam celou noc. Mnozí lékaři sami vyráběli léky pro své pacienty. Obětaví lékaři poskytovali zdarma léčbu těm, kdo neměli prostředky, a pacientům bývali k dispozici čtyřiadvacet hodin denně sedm dnů v týdnu.

I dnes někteří lékaři pracují tímto způsobem, avšak na mnoha místech se během několika posledních desetiletí vztah mezi lékařem a pacientem změnil výrazněji než v průběhu mnoha staletí. K jakým změnám došlo? Podívejme se nejdříve na problematiku návštěv lékaře u nemocného.

Jak je to s návštěvami u nemocných?

Návštěvy lékaře u nemocného bývaly všeobecně rozšířenou praxí, a v některých zemích je tomu tak dosud. V celosvětovém měřítku se však od toho ustupuje. List The Times of India uvedl: „Rodinný lékař, který přichází k lůžku nemocného, aby jej uklidnil, který důvěrně zná celou rodinu a který přijde za pacientem, kdykoli je o to požádán, je v éře specialistů a superspecialistů extrémně vzácný.“

Na lékaře se valí záplava nových medicínských poznatků, a proto se mnozí specializují a pracují v rámci určitého týmu. A tak se  stává, že s každým novým zdravotním problémem pacient musí navštívit jiného odborníka. Lékař si tudíž nemůže k příslušníkům určité rodiny vytvořit dlouhodobý vztah, jako tomu bývalo v minulosti.

Ústup od docházení za pacienty domů nastal před sto lety, když lékaři začali ve větší míře využívat laboratorní analýzu a diagnostické přístroje. Kromě toho na mnoha místech začala lékařská zařízení pokládat docházení lékaře k pacientovi za ztrátu času. Dnes má většina pacientů možnost přijet za lékařem do jeho ordinace. Navíc pohotovostní službu a další úkony, které dříve vykonával lékař, nyní zastává kvalifikovaný střední zdravotnický personál.

Změna postavení

V dnešním světě je jen málo lékařů v nezávislém postavení. Zdravotní péče je stále častěji poskytována státními nebo soukromými zařízeními, u kterých jsou lékaři v zaměstnaneckém poměru. Mnoha lékařům však toto postavení nevyhovuje. Zdravotnická zařízení totiž od nich často požadují, aby za kratší dobu vyšetřili více pacientů. „Mám na každého pacienta sedm až deset minut,“ říká britská obvodní lékařka dr. Sheila Perkinsová. „A většinu této doby strávím vkládáním informací do počítače. Na to, abych si k pacientovi vytvořila nějaký vztah, mi nezbývá čas. Někdy je to velmi frustrující.“

Svět, ve kterém dnešní lékaři pracují, se mění i v tom smyslu, že pacientům jsou přiznávána větší práva. Kdysi bylo „rozhodnutí lékaře“ zcela nedotknutelné. Avšak lékaři v mnoha zemích jsou dnes povinni informovat pacienta o možnostech léčby a pravděpodobných výsledcích, aby se pacient mohl k léčbě vyjádřit. Vztah mezi lékařem a pacientem se tudíž změnil. V očích některých lidí se lékař stal více méně jen technickým pracovníkem.

V tomto rychle se měnícím světě je mezi lékaři velmi mnoho žen. Lékařky jsou často oblíbenější, protože umí lépe naslouchat, což do této profese vnáší více soucitu.

Většina lidí si stále váží pozorného lékaře, který chápe pocity pacientů i stres, který prožívají. Je ale na místě položit si otázku — kolik pacientů chápe pocity svého lékaře a stres, který prožívá on? Tím by se vztah mezi pacientem a lékařem určitě zlepšil. Určitou pomocí v tom může být následující článek.

[Obrázek na straně 3]

Maimonides

[Podpisek]

Brown Brothers

[Obrázky na straně 4]

V minulosti lékaři často navštěvovali pacienty doma