Pracoviště, nebo bojiště?

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V NĚMECKU

„To se nedalo vydržet. Byl jsem v podniku už více než třicet let a dosáhl jsem postavení vedoucího. Potom ale přišel nový šéf. Byl mladý, dynamický a měl spoustu nápadů. Dospěl k závěru, že pro podnik nejsem žádným přínosem, a zasedl si na mě. Po měsících útoků, lží a ponižování jsem byl nervově úplně na dně. A tak když mi firma nabídla možnost odejít předčasně do důchodu, souhlasil jsem s tím.“ (Peter) *

PETER byl obětí šikany na pracovišti. V Evropě se pro takovou situaci běžně používá také slovo „mobbing“. V Německu, kde Peter žije, se s takovými problémy potýká přibližně 1,2 milionu lidí. V Holandsku se v průběhu života setká se šikanou v zaměstnání asi čtvrtina lidí. Zpráva Mezinárodní organizace práce říká, že mobbing je stále větším problémem také v Austrálii, Británii, Dánsku, Rakousku, Spojených státech a ve Švédsku. O co vlastně jde?

‚Válka nervů‘

Podle německého časopisu Focus je mobbing „častá, opakovaná a systematická šikana“ na pracovišti. Není to jen občasný sarkasmus, kritizování, jízlivé poznámky a kanadské žertíky — jedná se totiž o záměrný psychický teror. Cílem je udělat z určitého člověka psance. *

Taktiky šikanování mají mnoho podob — od dětinské formy nepřátelství až po trestné jednání. Oběť je vystavena pomluvám, slovním útokům, agresivnímu chování a přezírání. Někdy je pracovně přetěžována anebo pravidelně dostává nepříjemné  úkoly, které nikdo nechce dělat. Kolegové sabotují úsilí takového člověka pracovat efektivně, například tím, že mu neposkytnou potřebné informace. Může to dokonce dojít tak daleko, že mu agresoři rozřežou pneumatiky na autě nebo se mu nabourají do počítače.

Někdy je oběť šikanována jen jedním člověkem. Častěji je to ale tak, že se proti ní spojí více spolupracovníků.

Nejvíc udivující je možná to, že v mnoha případech dochází k šikaně se souhlasem šéfa. Podle některých evropských studií se dokonce nadřízený aktivně podílí na přibližně polovině případů šikany a poměrně často je jediným agresorem právě on. Zaměstnání se pak stává tím, co německé noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung nazvaly „dlouhodobou a stresující válkou nervů“.

Vliv na jiné oblasti života

Šikanování se často promítne i do dalších oblastí života. Takové kruté jednání vyvolává u mnoha lidí vážné zdravotní problémy. Patří k nim deprese, poruchy spánku a záchvaty paniky. Jak to ovlivnilo Petera, o němž byla zmínka na začátku článku? Úplně ztratil sebeúctu. Ženu, která se jmenuje Margaret a také žije v Německu, poslal její lékař na psychiatrii.  Kvůli čemu? Kvůli šikaně v zaměstnání. Takové prožitky mohou narušit také manželský i rodinný život.

V Německu se šikanování v práci stalo tak běžným, že jedna zdravotní pojišťovna zřídila pro tyto lidi linku důvěry. Tato instituce zjistila, že více než polovina lidí, kteří tam volali, již šest týdnů nebyla schopna vůbec pracovat, asi třetina nedokázala pracovat již skoro tři měsíce a v případě více než 10 procent šlo o dobu delší než tři měsíce. Jeden německý lékařský časopis odhaduje, že „mobbing je příčinou skoro 20 procent sebevražd“.

Je tedy zřejmé, že šikana může udělat ze zaměstnání peklo. Existuje nějaký způsob, jak tomu předejít? Jak by se daly na pracovišti zajistit pokojné vztahy?

[Poznámky pod čarou]

[Obrázky na straně 4]

Kvůli šikanování se z práce stává válka nervů