Od našich čtenářů

Mateřství Děkuji Vám za úvodní sérii článků „Mateřství — Zvládne to jen superžena?“. (8. dubna 2002) Mnozí lidé v dnešní době se domnívají, že matky, které jsou v domácnosti, mají menší shon než pracující matky. Váš článek pomohl čtenářům pochopit, že všechny matky jsou pracující.

T. M., Spojené státy

První věc, která mě zaujala, byl obrázek superženy na straně 2. Okamžitě jsem si chtěla ten článek přečíst. Mám dvě malé děti, a tak mohu říci, že denní program matky byl v těch článcích popsán opravdu reálně.

C. L., Německo

Je mi dvanáct let, a když jsem dostala tento časopis, hned jsem si ho přečetla. Teprve teď chápu, co všechno maminka dělá pro tatínka a pro mě, a jsem jí za to moc vděčná. Také jsem mamince začala víc pomáhat.

A. L., Spojené státy

Před dvěma lety se mi narodil chlapeček. Do té doby jsem byla celodobou evangelistkou a pracovala jsem na částečný úvazek. Po tomto dřívějším způsobu života se mi stýskalo a měla jsem pocit, že úlohu matky nedokážu zvládnout. Bylo pro mě důležité znovu získat pocit jistoty. Myslím, že po přečtení těchto článků se mi to podařilo.

S. T., Itálie

Vaši radu, abychom si dopřály určité uvolnění, jsem začala uplatňovat dokonce ještě dříve, než jsem si přečetla tyto články. Ale měla jsem přitom pocit viny. Díky Vám jsem pochopila, že pokud si zachovám vyrovnanost, nemusím se cítit provinile.

C. C., Spojené Státy

Některým matkám připadá, že za svou těžkou práci nemají dostatek uznání. Mám čtyři děti, a tak vím, že je velmi obtížné vyrovnaně plnit úkoly ženy v domácnosti a přitom chodit do zaměstnání. Když si uvědomím, že Jehova dal Šalomounovi za úkol, aby zapsal myšlenky o namáhavě pracujících matkách, je to pro mě povzbuzením, abych dělala, co je v mých silách.

E. S., Německo

Mám tříletou holčičku a trpím pocitem viny, protože jsem stále moc unavená. Tyto články mi pomohly pochopit, že nejsem sama, kdo to tak cítí, a dostala jsem v nich velmi dobré rady, jak mohu svou situaci zlepšit.

K. J., Spojené státy

Matka na titulní stránce tohoto časopisu drží v náručí malé dítě. Zdá se, že to dítě jí párek. Společně s manželkou jsme právě absolvovali kurz kardiopulmonární resuscitace (KPR) u kojenců a malých dětí. Instruktorka říkala, že hlavní příčinou zadušení nemluvňat a malých dětí je právě to, že jedí párky. Důrazně nás nabádala, abychom svým malým dětem nedovolili je jíst.

G. E., Spojené státy

Odpověď redakce: Souhlasíme s tím, že by se nemluvňata a malé děti mohly párkem zadusit. Dítě, které drží v náručí matka na titulní stránce našeho časopisu, ve skutečnosti cucá mrkev.

Komunikace mezi zvířaty Moc Vám děkuji za článek „Řeč divočiny — Tajemná komunikace mezi zvířaty“. (8. dubna 2002) Rozesmálo mě, když jsem si přečetla, jakým prapodivným způsobem pakůň hřívnatý či žíhaný mate své nepřátele. Naopak vyprávění Joyce Pooleové o tom, jak pozorovala slonici ‚truchlící‘ nad mládětem, které se narodilo mrtvé, mě dojalo k slzám. Takové živé, působivé články nás nutí k přemýšlení a pomáhají nám uvědomit si, že tato „řeč divočiny přináší chválu tomu, kdo ji vytvořil, Jehovovi Bohu“. Pište dál takové články.

A. G., Polsko