Jak vznikl vesmír a život?

„Věda bez náboženství je chromá a náboženství bez vědy je slepé.“ Albert Einstein

ŽIJEME v době, kdy se dějí úžasné věci, a to v takovém rozsahu jako nikdy předtím. Vzhledem k novým objevům ve vesmíru musí astronomové přehodnotit své názory na jeho vznik. Mnozí lidé jsou kosmem fascinováni a kladou si odvěké otázky týkající se naší existence v něm: ‚Jak vznikl vesmír a život? A proč?‘

Stejně tak i pohled úplně jiným směrem — do našeho nitra — vyvolává v souvislosti s nedávným zmapováním genetického kódu podobné otázky: ‚Jak byly ty nesčetné formy života vytvořeny? A pokud je vůbec někdo vytvořil, kdo to byl?‘ Úžasná složitost genetického programu vedla jednoho amerického prezidenta k výroku, že „se učíme jazyk, v němž Bůh vytvořil život“. Jeden vedoucí vědecký pracovník, který se zabýval rozluštěním lidského genomu, pokorně uznal: „Pouze jsme nahlédli do příručky o člověku, kterou předtím znal jen Bůh.“ Otázky — jak a proč — však zůstávají.

„Dvě okna“

Někteří vědci tvrdí, že to, jak vesmír funguje, lze vysvětlit racionální analýzou, a proto není nutné brát v úvahu božskou moudrost. Avšak mnozí lidé včetně vědců s takovým názorem nesouhlasí. Snaží se pochopit, jak se věci ve skutečnosti mají, a to tím způsobem, že se obracejí nejen k vědě, ale i k náboženství. Chápou to tak, že věda se zabývá otázkou, jak jsme my i vesmír kolem nás začali existovat, kdežto náboženství v zásadě řeší, proč existujeme.

Tento dvojí přístup vysvětluje fyzik Freeman Dyson: „Věda a náboženství jsou dvě okna, jimiž se lidé dívají, když se snaží pochopit ten obrovský vesmír kolem nás.“

„Věda se zabývá tím, co je měřitelné, kdežto náboženství tím, co je neměřitelné,“ uvedl spisovatel William Rees-Mogg. Dále řekl: „Existenci Boha nemůže věda ani prokázat, ani vyvrátit, stejně jako nemůže prokázat ani vyvrátit jakékoli tvrzení týkající se morálky či umění. Pro to, abychom milovali bližního nebo měli úctu k lidskému životu, není žádný vědecký důvod ... Tvrdit, že neexistuje nic, co by nebylo možné vědecky prokázat, je tím nejhrubším omylem, který by vyloučil téměř vše, čeho si v životě ceníme, tedy nejen Boha či lidského ducha, ale i lásku, poezii a hudbu.“

 „Náboženství“ vědy

Zdá se, že vědecké teorie často stojí na předpokladech, k nimž je zapotřebí určitého druhu víry. Například pokud jde o původ života, většina evolucionistů zastává názory, které vyžadují víru v určité „doktríny“. Fakta se mísí s teoriemi. A když vědci pomocí své autority prosazují slepou víru v evoluci, pak tím vlastně říkají: ‚Nejste odpovědni za svou morálku, protože jste pouhým produktem biologie, chemie a fyziky.‘ Biolog Richard Dawkins říká, že ve vesmíru ‚není žádný řád ani záměr, není tam zlo ani dobro, nic než bezúčelná netečnost‘.

Ve snaze obhájit tyto názory se někteří vědci rozhodli přehlížet rozsáhlý výzkum jiných vědců, který je v rozporu s hypotetickými základy jejich teorií o vzniku života. Bylo prokázáno, že i kdybychom počítali s miliardami let, není z matematického hlediska možné, aby se složité molekuly nutné pro vznik fungující živé buňky vytvořily náhodně. * Dogmatické teorie o vzniku života, které se objevují v mnoha učebnicích, je proto třeba pokládat za nepřijatelné.

Přesvědčení, že život vznikl slepou náhodou, vyžaduje více víry než samotná víra ve stvoření. Astronom David Block poznamenal: „Člověk, který nevěří ve Stvořitele, musí mít větší víru než ten, kdo v něj věří. Když člověk prohlašuje, že Bůh neexistuje, pronáší obecné nepodložené tvrzení — postulát založený na víře.“

Vědecké objevy mohou v některých vědcích vzbuzovat hlubokou úctu. Albert Einstein připustil: „Mezi hloubavými vědci stěží najdete někoho, kdo by neměl nějakou formu náboženského cítění. ... Náboženské cítění se projevuje nadšeným obdivem nad souladem přírodních zákonů, který zrcadlí inteligenci tak vysokou, že ve srovnání s ní je celé systematické myšlení a jednání lidských bytostí jen zcela bezvýznamnou imitací.“ To však vědce nemusí  nutně vést k víře ve Stvořitele jako osobního Boha.

Omezení vědy

Je správné mít k vědeckým poznatkům a úspěchům přiměřenou úctu. Mnozí lidé však budou souhlasit s tím, že věda sice představuje určitou cestu k poznání, ale není jediným zdrojem poznání. Cílem vědy je popsat přírodní jevy a pomoci najít odpověď na otázku, jak k těmto jevům dochází.

Věda nám umožňuje nahlédnout do hmotného vesmíru, tedy do všeho, co lze vidět. Ať je však vědecký výzkum jakkoli pokročilý, nikdy nemůže zodpovědět otázky týkající se účelu — tedy především otázku, proč existuje vesmír.

„Na některé otázky vědci nikdy nemohou dát odpověď,“ poznamenává spisovatel Tom Utley. „Možná, že k velkému třesku došlo před 12 miliardami let. Ale proč k němu došlo? ... A především, kde se ty částice vůbec vzaly? Co zde bylo předtím?“ Utley závěrem říká: „Zdá se být ... jasnější než kdykoli dříve, že věda nikdy neuspokojí touhu lidí najít odpovědi.“

Vědecké poznání získané díky této zvídavosti vůbec nevyvrací existenci Boha. Naopak potvrzuje, že svět, ve kterém žijeme, je neuvěřitelně komplexní, složitý a vzbuzující úctu. Pro mnoho přemýšlivých lidí je přijatelný závěr, že fyzikální zákony a chemické reakce stejně jako DNA a obrovská různorodost života poukazují na existenci Stvořitele. Není žádný nevyvratitelný důkaz, který by svědčil o opaku.

‚Víra má opodstatnění‘

Jestliže je vesmír dílem Stvořitele, nemůžeme očekávat, že Stvořitele nebo jeho záměry pochopíme pomocí teleskopů, mikroskopů či jiných vědeckých zařízení. Uvažujme o hrnčíři a váze, kterou vytvořil. Sebedůkladnější zkoumání této vázy nemůže samo o sobě zodpovědět otázku, proč byla udělána. Na to se musíme zeptat hrnčíře.

Molekulární biolog Francis Collins vysvětluje, jak může víra a spiritualita přispět k vyplnění vakua, které věda vyplnit neumí: „Neočekával bych, že náboženství bude vhodným nástrojem k sekvenování lidského genomu, ale právě tak bych neočekával, že věda bude prostředkem, jak získat poznání o nadpřirozených věcech. Domnívám se tedy, že věda nedokáže dát odpověď na tak zásadní otázky jako: ‚Proč jsme zde?‘ nebo ‚Proč mají lidské bytosti touhu po duchovních věcech?‘ Mnohé pověry začaly existovat, a potom zanikly. Víra však nezmizela, což naznačuje, že má své opodstatnění.“

Vysvětluje proč

Pravé náboženství nejen odpovídá na otázku, proč vznikl vesmír, ale zabývá se i smyslem života, nabízí měřítka hodnot, mravní i etické zásady a také poskytuje vedení v životě. Vědec Allan Sandage to vyjádřil následovně: „V učebnici biologie nebudu hledat návod, jak žít.“

Miliony lidí na celém světě se domnívají, že zjistili, kde hledat návod, jak žít. Domnívají se také, že našli skutečně uspokojující odpovědi na otázky: ‚Proč jsme zde? A kam směřujeme?‘ Odpovědi na ně existují. Ale kde je najít? V nejstarším a nejrozšířenějším posvátném textu, v Bibli.

Bible nám říká, že Bůh připravil zemi především pro lidi. Izajáš 45:18 o zemi říká: ‚Bůh ji nestvořil prostě nadarmo, ale utvořil ji, dokonce aby byla obývána.‘ A zajistil, aby na zemi bylo vše, co budou lidé potřebovat nejen ke své existenci, ale i k tomu, aby se mohli plně těšit ze života.

Člověku byla svěřena správa nad zemí, „aby ji obdělával a pečoval o ni“. (1. Mojžíšova 2:15) Bible také vysvětluje, že poznání a moudrost jsou dary od Boha a že spolu máme jednat s láskou a spravedlností. (Job 28:20, 25, 27; Daniel 2:20–23) Lidé tedy mohou smysl a význam života najít jedině tehdy, když poznají a přijmou záměr, který s nimi má Bůh. *

Jak dnes může přemýšlivý člověk překlenout zjevnou propast mezi vědeckým uvažováním a náboženskou vírou? Jaké základní principy by mu v tom mohly pomoci?

[Poznámky pod čarou]

 [Rámeček a obrázky na straně 7]

Co říkají někteří vědci

Někteří lidé se domnívají, že většina vědců se otázce spirituality a teologie vyhýbá, protože nejsou nábožensky zaměřeni nebo se do sporu věda versus náboženství nechtějí zapojit. To se ale rozhodně netýká všech. Povšimněte si vyjádření níže uvedených vědců.

„Vesmír měl počátek, ale vědci nedokážou vysvětlit proč. Odpovědí je Bůh.“ „Bibli pokládám za knihu pravdy a za knihu, která má božskou inspiraci. Za složitostí života musí stát nějaká inteligence.“ Ken Tanaka, planetární geolog v U.S. Geological Survey

„Propast mezi různými druhy poznání (vědeckým a náboženským) je vytvořena uměle. ... Poznatky o Stvořiteli a poznatky o stvoření spolu úzce souvisejí.“ Enrique Hernández, výzkumný pracovník a profesor na katedře fyziky a teoretické chemie na Mexické národní autonomní univerzitě

„Čím více informací [o lidském genomu] budeme mít, tím patrnější bude, jak je tento materiál složitý a vzájemně provázaný. Z toho jasně vyplyne, že vznikl zásahem nějakého inteligentního tvůrce, nějakého inteligentního činitele.“ Duane T. Gish, biochemik

„Věda a náboženství nejsou neslučitelné. Hledají stejnou pravdu. Věda prokazuje existenci Boha.“ D. H. R. Barton, profesor chemie, Texas

[Podpisek obrázku]

NASA/U.S. Geological Survey

Foto: www.comstock.com

NASA a The Hubble Heritage Team (STScI/AURA)

[Obrázky na straně 5]

Může vědecký výzkum zodpovědět otázku, proč jsme zde?

[Podpisek]

S laskavým svolením Arecibo Observatory/David Parker/Science Photo Library

[Podpisek obrázku na straně 6]

Hvězdy na stranách 2, 3, 5 a v horní části strany 7: National Optical Astronomy Observatories