Mnohem složitější než vypadá

Podle teorie chemické evoluce se život na zemi vyvinul před miliardami let samovolnými chemickými reakcemi.

Tato teorie chemické evoluce netvrdí, že náhoda proměnila neživou látku přímo v ptáky, plazy nebo jiné složité formy života. Tvrdí naopak, že série samovolných chemických reakcí nakonec vedla ke vzniku velmi jednoduchých forem života, jako například řas a dalších jednobuněčných organismů.

Je ale ve světle současných znalostí o těchto jednobuněčných organismech rozumné předpokládat, že jsou natolik jednoduché, aby mohly vzniknout samovolně? Jsou například jednobuněčné řasy opravdu tak jednoduché? Prozkoumejme tedy jeden konkrétní typ — jednobuněčnou zelenou řasu rodu Dunaliella z řádu válečkovitých.

Unikátní jednobuněčné organismy

Buňky řasy Dunaliella mají oválný nebo vejčitý tvar a jsou velmi malé — na délku měří asi deset mikronů. Kdybychom je seřadili za sebou, vešlo by se jich do jednoho centimetru asi 1 000. Každá buňka má na jednom konci dva bičíky, které jí umožňují plavat. Podobně jako rostliny, i tyto buňky si zajišťují energii fotosyntézou. Potravu získávají absorbcí oxidu uhličitého, minerálů a dalších výživných látek a množí se buněčným dělením.

Dunaliella může žít i v nasyceném solném roztoku. Je to jeden z mála druhů organismů, které jsou schopny žít a množit se v Mrtvém moři, kde je koncentrace soli asi osmkrát vyšší než v mořské vodě. A tento údajně jednoduchý organismus dokáže snést i prudké změny koncentrace soli ve svém okolí.

Podívejme se například na řasu Dunaliella bardawil, která se vyskytuje v mělkých solných bažinách na Sinajské poušti. Obsah těchto bažin se může během bouřky rychle zředit a v extrémních pouštních vedrech se z nich zase odpaří voda, takže vznikne nasycený roztok soli. Takové prudké změny dokáže tato drobounká řasa snášet zčásti proto, že má schopnost vytvářet a hromadit přesně takové množství glycerolu, jaké je v dané situaci potřebné. A glycerol je schopna syntetizovat velmi rychle, takže na změnu koncentrace soli reaguje během několika minut tím, že začne glycerol buď vytvářet, nebo jej vylučovat. To je důležité, protože v některých lokalitách se koncentrace soli může během několika hodin značně změnit.

Dunaliella bardawil žijící v mělkých pouštních bažinách je také vystavena intenzivnímu slunečnímu světlu. Pokud by řasa neměla ochrannou pigmentovou clonu, toto  světlo by ji zničilo. V příznivých podmínkách, když má řasa dostatek výživy, například dusíku, získává jasně zelenou barvu, protože ochrannou clonu tvoří zelené barvivo chlorofyl. Při vysoké teplotě, koncentraci soli, intenzitě světla a při nedostatku dusíku řasa mění barvu ze zelené na oranžovou nebo červenou. Proč? Za takových drsných podmínek v ní probíhají komplikované biochemické procesy. Množství chlorofylu v řase klesá a místo něj vzniká jiné barvivo — beta karoten. Bez své výjimečné schopnosti produkovat toto barvivo by buňka zahynula. Změna barvy, k níž za těchto okolností dojde, je způsobena velkým množstvím beta karotenu, který někdy představuje až deset procent váhy suché řasy.

Ve Spojených státech a v Austrálii se řasa Dunaliella komerčně pěstuje v obrovských nádržích. Tak se získá velké množství přírodního beta karotenu pro obchod s výživnými látkami, které jsou určeny lidem. Například v jižní a západní Austrálii byla k tomuto účelu postavena velká výrobní zařízení. Beta karoten lze vyrábět také synteticky. Pouze dvě firmy však mají velmi drahé a složité biochemické továrny, které beta karoten dokážou produkovat ve velkém. To, co lidstvu trvalo desetiletí a znamenalo velké investice do výzkumu, vývoje a do vybudování těchto továren, dělá řasa Dunaliella velmi snadno. Pomocí jakési miniaturní továrny, kterou nelze spatřit pouhým okem, tato jednoduchá řasa okamžitě reaguje na změny ve svém okolí.

Další jedinečná schopnost řas rodu Dunaliella byla zjištěna u druhu, který má název Dunaliella acidophila. Poprvé byla izolována v roce 1963 v přírodních kyselých sirných pramenech a půdách, pro něž je typická vysoká koncentrace kyseliny sírové. Při laboratorních pokusech dokáže tento druh řasy Dunaliella růst v roztoku kyseliny sírové, který je stokrát kyselejší než citronová šťáva. A Dunaliella bardawil je zase schopna přežívat ve vysoce zásaditém prostředí. Z toho je patrné, že tyto řasy se dokážou životním podmínkám přizpůsobit v mimořádně velkém rozsahu.

Některé otázky k zamyšlení

Neobvyklé schopnosti řas rodu Dunaliella stojí za povšimnutí. Jsou však jen nepatrnou částí obrovského souboru vlastností, které jednobuněčným organismům umožňují, aby přežily a dobře se jim dařilo v rozličném, někdy i nehostinném prostředí. Díky těmto vlastnostem mohou řasy rodu Dunaliella reagovat na podmínky pro růst, selektivně přijímat potravu a bránit vstupu škodlivých látek, vylučovat odpad, předcházet chorobám nebo je překonávat, unikat predátorům, množit se a tak dále. Lidé potřebují k těmto úkonům asi sto bilionů buněk.

Je tedy rozumné říct, že tato jednobuněčná řasa je pouze jednoduchá, primitivní forma života, která zcela náhodou vznikla z několika aminokyselin v organické polévce? Je logické připsat tyto přírodní zázraky čiré náhodě? Oč rozumnější je připsat zásluhu za existenci všeho živého mistrovskému Konstruktérovi, jenž stvořil život s určitým záměrem. Tento druh inteligence a dovednosti, jež daleko převyšuje naše chápání, je nutné vidět za nesmírnou složitostí a interaktivitou živých věcí.

Důkladné zkoumání Bible, které je nezatížené náboženskými nebo vědeckými dogmaty, dává uspokojivé odpovědi na otázky týkající se vzniku života. Takové zkoumání již obohatilo život milionů lidí včetně mnoha vědeckých odborníků. *

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 26]

Úplně vlevo: Komerční výroba beta karotenu pomocí řasy rodu Dunaliella

Vlevo: Zvětšená oranžově zbarvená řasa rodu Dunaliella, která obsahuje velké množství beta karotenu

[Podpisek]

© AquaCarotene Limited (www.aquacarotene.com)

[Obrázek na straně 26]

Dunaliella

[Podpisek]

© F. J. Post/Visuals Unlimited

[Obrázek na straně 27]

V rastrovacím elektronovém mikroskopu je vidět jádro (J), chloroplast (C) a Golgiho aparát (G)

[Podpisek]

Obrázek podle www.cimc.cornell.edu/Pages/ dunaLTSEM.htm. Použito se svolením.