Žvýkačka — Po staletích stále v oblibě

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V MEXIKU

ŽVÝKAČKU MAJÍ LIDÉ v oblibě od nepaměti. Starověcí Řekové žvýkali pryskyřici z pistácie lentišku a Aztékové zase tzictli neboli chicle, což je mléčná šťáva sapodilovníku. Američtí Indiáni žijící v Nové Anglii naučili kolonisty žvýkat smrkovou pryskyřici. Hrudky této pryskyřice se na začátku 19. století také staly první žvýkačkou prodávanou ve Spojených státech. Později přišlo do módy i žvýkání slazeného vosku.

Říká se, že žvýkačka se ve své současné podobě objevila v druhé polovině 19. století. Lidé si tehdy povšimli, že mexický exprezident Santa Anna, jenž byl ve Spojených státech v exilu, žvýká chicle, který si přivezl ze své vlasti. Jistý americký vynálezce si uvědomil, že ochucený chicle by se mohl stát výnosným zbožím, a proto jej začal z Mexika dovážet a vyrábět z něj žvýkačku.

Chicle je latex sapodilovníku, vždyzeleného stromu, kterému se v některých zemích říká „žvýkačkový strom“. Domovem tohoto stromu je Gran Petén, tropický deštný prales, který se rozprostírá na území severní Guatemaly, Belize a mexického poloostrova Yucatán. V některých oblastech tam roste až 175 sapodilovníků na jednom hektaru. V období dešťů udělají sběrači chiclu, kterým se říká chicleros, klikaté zářezy do kmenů planých sapodilovníků a nechají latex pomalu stékat do připravených nádob. Chicle se potom sebere, vaří se, dokud nezíská požadovanou hustotu, a zformuje se do kostek, čímž je připraven k prodeji. Ačkoli se chicle v určité míře stále k výrobě žvýkaček používá — zvláště k výrobě takzvaných „přírodních“ žvýkaček —, z velké části byl již ve čtyřicátých letech minulého století ve Spojených státech nahrazen syntetickými látkami.

Proč je žvýkačka tak oblíbená? Mnozí lidé si dají žvýkačku po jídle, aby osvěžili svůj dech a vyčistili si zuby, když zrovna nemají po ruce kartáček. * Jiní přišli na to, že žvýkání jim pomáhá uvolnit se a lépe se soustředit. Právě proto, že žvýkání uvolňuje napětí a zvyšuje ostražitost, byly žvýkačky dodávány jednotkám amerických ozbrojených sil během první i druhé světové války a žvýkačka je součástí vojenských přídělů dodnes. Někteří řidiči zjistili, že k tomu, aby zůstali bdělí, jim žvýkání pomáhá více než pití kávy. Žvýkačka může pomoci i lidem, kteří chtějí přestat kouřit. A vzhledem k tomu, že jedna žvýkačka mívá méně než deset kalorií, s oblibou se používá i k uspokojení chuti na „něco malého k zakousnutí“.

Mnozí lidé však mají vůči žvýkání výhrady. V určitých chvílích se žvýkání skutečně nepovažuje za slušné. Pokud tedy i vy máte žvýkačku v oblibě, měli byste dávat pozor na to, kdy je žvýkání nevhodné. *

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 31]

Chicleros dělají klikaté zářezy do kmenu sapodilovníku

[Podpisek]

Copyright Fulvio Eccardi/vsual.com