„Tentokrát se možná změní“
„Tentokrát se možná změní“
ROXANA * je temperamentní, přitažlivá matka čtyř dětí, která je vdaná za uznávaného jihoamerického chirurga. „Manžel je k ženám galantní, a mezi muži je oblíbený,“ říká Roxana. Povaha jejího manžela však má i svou stinnou stránku, a tu neznají dokonce ani jejich nejbližší přátelé. „Doma je to netvor. Je strašně žárlivý.“
Roxana pokračuje a na jejím obličeji je patrná úzkost. „Problém začal několik týdnů po svatbě. Přišli k nám na návštěvu bratři s matkou a skvěle jsem se s nimi pobavila a zasmála. Když ale odešli, manžel mě surově hodil na pohovku a byl vzteky bez sebe. Vůbec jsem nechápala, co se děje.“
Žel, to byl teprve počátek Roxanina trápení, protože ji manžel celá léta opakovaně týral. Zdá se, že to vždy probíhá stejně. Manžel Roxanu zbije, potom se jí nesmírně omlouvá a slibuje, že to již nikdy neudělá. Jeho chování se zlepší — alespoň na chvíli. Potom ta hrůza začne znovu. „Pokaždé jsem si myslela, že tentokrát se možná změní,“ říká Roxana. „Utekla jsem od něj, ale stejně jsem se k němu vždy vrátila.“
Roxana se obává, že násilí jejího manžela se jednoho dne ještě více vystupňuje. „Vyhrožoval mi, že zabije mě, děti i sebe,“ říká tato žena. „Jednou mi dal na krk nůžky. Jindy mě ohrožoval pistolí, kterou mi dal k uchu a natáhl spoušť. Naštěstí tam žádná kulka nebyla, ale skoro jsem umřela hrůzou.“
Důsledky mlčení
Podobně jako Roxana trpí jednáním násilnických mužů miliony žen na celém světě. * Mnohé z nich o svém trápení nemluví. Tvrdí, že nahlášení této záležitosti by stejně k ničemu nevedlo. Vždyť mnoho hrubých manželů toto obvinění jednoduše popřelo výroky jako „moje manželka je popudlivá“ nebo „má sklon přehánět“.
Je smutné, že mnoho žen žije v trvalém strachu z napadení právě tam, kde by se žena měla cítit nejbezpečněji, totiž doma. Žel, velmi často je pochopení projeveno útočníkovi, a ne oběti. Opravdu, mnozí lidé si nedovedou představit, že muž, který se jeví jako bezúhonný občan, by mohl svou manželku bít. Uvažujme o tom, co se stalo ženě, která se jmenuje Anita, když otevřeně řekla, že její všeobecně vážený manžel ji týrá. „Jeden náš známý mi řekl: ‚Jak můžeš takového skvělého člověka obvinit?‘ Jiný řekl, že určitě manžela nějak provokuji. A potom, co to o manželovi vyšlo najevo, se mi někteří přátelé dokonce začali vyhýbat. Domnívali se, že jsem si to měla nechat líbit, protože ‚muži jsou zkrátka takoví‘.“
Z Anitiny zkušenosti vyplývá, že pro mnohé lidi je obtížné pochopit chmurnou realitu týrání partnerky. Proč ale muž jedná tak hrubě se ženou, které tvrdil, že ji bude milovat? Jak lze obětem násilí pomoci?
[Poznámky pod čarou]
^ 2. odst. Jména v této sérii článků byla změněna.
^ 7. odst. Uznáváme, že obětí násilí je i mnoho mužů. Studie však ukazují, že u žen je větší pravděpodobnost, že dojde k daleko závažnějším zraněním. V těchto článcích se tudíž rozebírá týrání, jehož obětí je žena.
[Rámeček a obrázek na straně 4]
Široké spektrum domácího násilí
Podle Deklarace OSN o odstranění násilí proti ženám může výraz „násilí proti ženám“ znamenat „jakýkoli akt násilí založený na příslušnosti k mužskému pohlaví, který vede nebo by pravděpodobně mohl vést k fyzickému, sexuálnímu nebo psychickému poškození či strádání žen, ale i vyhrožování takovými činy a dále donucování nebo svévolné omezování svobody, ať na veřejnosti nebo v soukromém životě“. K takovým násilným činům kromě jiného patří i „fyzické, sexuální a psychické násilí, k němuž dochází v rodině nebo ve společnosti obecně, včetně týrání, sexuálního zneužívání děvčátek, násilí kvůli věnu, znásilnění v manželství, pohlavního mrzačení žen a dívek a včetně dalších tradičních zvyklostí, jimiž jsou ženy poškozovány“.